Advokátní komora má prosazovat zájmy a témata stavu, lobbuje ale za klienty členů představenstva, tvrdí Petr Němec

Tento článek patří do placené sekce.
Pro vás jej odemknul někdo, kdo má předplatné.

Koupit předplatné od 99 KčKoupit předplatné od 99 Kč

Česká advokátní komora (ČAK) si bude už na podzim volit nové vedení. O posty v představenstvu se uchází s vlastním programem čtyři uskupení – Kandidátka 21 a platforma Moderní advokacie, která je její součástí, dále Otevřená advokacie a Komora 2.0. INFO.CZ přináší druhý díl ze série rozhovorů s jejich zástupci. Jak by měla komora fungovat, hospodařit a komunikovat? Jak velkým tématem je digitalizace nebo boj s vinkláři? A která témata kandidáty spojují či rozdělují? Na třiadvacet otázek, které jsou pro všechna uskupení stejné, odpovídají zástupci Otevřené advokacie včetně senátorky Adély Šípové nebo advokáta a mediátora Petra Němce.

Otevřená advokacie je uskupením šesti advokátů, kterým dle jejich slov není lhostejné, kudy se Česká advokátní komora ubírala v posledních letech, a chtějí proto ovlivnit, kudy se vydá v těch příštích. Za platformou stojí například advokát a publicista Tomáš Nahodil, který tvrdí, že „členové představenstva musí být vizionáři a mít odvahu dělat věci neustále jinak“.

Co je podle vás hlavním cílem působení představenstva České advokátní komory?

Tomáš Nahodil: Představenstvo Komory je tím, čím je ve státě vláda. Úkolem představenstva je aktivně vytvářet lepší podmínky pro výkon advokacie, což se neobejde bez permanentního kontaktu představenstva s advokáty. Zatímco vláda i jednotliví ministři během volebního období opakovaně vyjíždějí do regionů, představenstvo Komory nikoli. Mezi sněmy schůzuje a buduje „ministerstvo advokacie“ v Kaňkově paláci nebo na Zámku Štiřín, místo aby jednou za půl roku zasedalo v sídelních městech krajských soudů, a setkávalo se tam s nejen jejich vedením, ale i s krajskými státními zástupci, zástupci regionální notářské komory, a především s regionálními advokáty. Hlavním úkolem představenstva je podle mě dát Komoře jasnou vizi pro příštích pět, deset, patnáct let a aktivně ji uvádět v život. Členové představenstva musí být vizionáři a mít odvahu dělat věci neustále jinak, a ne osm, dvanáct, šestnáct, nebo dokonce dvaadvacet let stejně.

V čem je podle vás dnes ČAK moderní a v čem naopak za „moderními komorami“ ve vašem pojetí zaostává?

Adéla Šípová: Je pro mě obtížné odpovědět na otázku, v čem je Komora moderní, protože mě skutečně nic nenapadá. Možná se dočkáme moderního vybavení Paláce Dunaj, ale o tom vlastně členové a členky Komory nejsou v dostatečné míře informováni. Stejně tak i vnitřní informační systémy Komory jsou již zastaralé. Postihuje to jak oblast matriky, tak oblast vzdělávání. Neexistující moderní rezervační systémy pro vydávání dokladů, které advokáti pro svou práci tu a tam potřebují. Čas je vzácná hodnota a uživatelsky přívětivé systémy zkvalitní advokátům a advokátkám život i jejich práci.

Jak moc by se měla Komora v příštích letech digitalizovat? A v čem konkrétně?

Adéla Šípová: Jak jsem uvedla, interní informační systémy Komory jsou zastaralé. Mít v dnešní době papírové indexy pro koncipienty je již minulost. Už i šestiletí prvňáčci na venkovských základních školách mají evidenci známek dostupnou na internetu. Koncipienti si ale musí výkazy vytisknout, nalepit na ně fotografii a nechat si účast na školeních potvrzovat do nich, namísto rovnou do intranetové aplikace. Pokud si chcete nechat vyhotovit nový advokátní průkaz, musíte se objednat ke konkrétní osobě přes e-mail. Je to zkostnatělé a šlo by to udělat mnohem efektivněji. Tyto směšně zastaralé postupy stojí Komoru peníze a její zaměstnance čas tím, že vyplňují papíry, místo aby se věnovali rozvoji své agendy.

Měla by Česká advokátní komora zavést on-line hlasování na Sněmu? A jak na to prakticky?

Adéla Šípová: Ano, on-line hlasování zvýší participaci advokátů a advokátek na rozhodování o záležitostech Komory. Pokud zůstane možnost osobní účasti na sněmu, což ostatně nikdo nezpochybňuje a neruší, bude on-line hlasování především o zvýšení komfortu. Vždycky je přeci lepší, když si mohu formu své účasti zvolit.

Jak hodnotíte slovenskou zkušenost, kdy se Sněmu i přes jeho online podobu zúčastnil přibližně stejný počet advokátů jako v minulosti?

Tomáš Nahodil: Podstatné není, kolik slovenských advokátů využilo možnost volit orgány své advokátní komory i on-line, nýbrž to, že ji všichni měli. Ani v obcích se přece okrskové volební komise nesestavují podle počtu voličů, kteří v nich posledně odvolili. Volební účast není směrodatná. Podstatné je, že všichni voliči, kteří se rozhodnou volit, to mají k volební urně přibližně stejně blízko. U voleb jen několik ulic a u advokátního sněmu k mobilu, tabletu nebo počítači.

Kandidáti Otevřené advokacie

Za Otevřenou advokacii do představenstva České advokátní komory kandidují advokát a zapsaný mediátor Petr Němec, pirátská senátorka Adéla Šípová, profesorka občanského práva a emeritní děkanka Právnické fakulty Masarykovy Univerzity Markéta Selucká, advokát Tomáš Nahodil a advokátky Jana Krouman a Alena Kojzarová.

V jaké oblasti svého působení je podle vás Komora dnes málo aktivní a čemu naopak tolik energie věnovat nemá?

Alena Kojzarová: ČAK se jen velmi málo či jen s nevýrazným výsledkem věnuje tomu, aby naše profese byla řádně společensky ohodnocena, ani neusiluje o to, aby došlo k rozšíření trhu právních služeb a zlepšily se podmínky pro výkon našeho povolání. Advokátní tarif je reálný problém, s nímž se většina mimopražských advokátů potýká na takřka denní bázi. Přesto nemají v ČAK oporu, pokud jde o jeho kreativní výklad zejména ze strany soudů. Místo abychom prohlubovali spolupráci s advokátními komorami napříč Evropou ve formě, která nám při naší práci, zejména advokátům v příhraničních oblastech, může skutečně pomoci, prezentuje Komora své úsilí při navazování spolupráce s advokátními komorami v exotických zemích.

Jak se budete snažit vést komoru pro „velké i malé“ advokáty? Jak nezapomenout na regiony?

Alena Kojzarová: Komora především musí představovat pro své členy oporu pro výkon jejich povolání. Aby fungovala i v regionech, je nutné, aby její činnost nebyla navázaná jen na Prahu a na Brno tím, že své služby, školení i informační zdroje zpřístupňuje advokátům jen ve svém pražském sídle a brněnské pobočce. Pro velké i malé advokáty je společně nezbytně nutné, aby Komora aktivně hájila a prosazovala podmínky pro výkon advokátského povolání, to znamená ochranu a rozšiřování trhu právních služeb, ochranu podmínek poskytování právních služeb s důrazem na důvěrnost informací a důstojné podmínky a zacházení s advokáty ze strany orgánů veřejné moci, zejména soudů.

Jak zabránit rozmachu vinklaření?

Alena Kojzarová: Komora musí být schopná veřejnosti vysvětlit nezastupitelnou úlohu advokátů. Boj proti vinklaření nelze vést jen tím, že budou zveřejňováni na webu ČAK. Hlavní role Komory tu musí spočívat v tom, že bude veřejnost vzdělávat. Třeba i vhodnou mediální kampaní laikům vysvětlovat, proč vzory na internetu nejsou totéž, co kvalitně poskytnutá právní služba, kde všude jim mohou advokáti pomoci a jak se na ně jednotlivci i firmy mohou obracet. Tak to například dělá notářská komora.

Jakým způsobem se pokusíte ochránit princip advokátní mlčenlivosti a bojovat tak proti snahám narušujícím tento základní princip?

Alena Kojzarová: Předně je nutné, aby Komora veřejnosti aktivně vysvětlovala, proč je tento princip pro poskytování právních služeb a fungování právního státu tak nezbytně nutný. Jinak se totiž dostaneme do stavu, kdy se obhajoba znovu stane součástí obžaloby. Bez toto, abychom veřejnosti jasně vysvětlili, proč jsou mlčenlivost a ochrana klientských informací tak důležité, nebudeme schopni prosadit jakékoliv změny směřující k jejich posílení a obraně.

Hrozí podle vás zvyšující se kriminalizace činnosti advokátů?

Alena Kojzarová: Ano. Případů nezákonných prohlídek advokátů přibývá. Stejně jako dochází k případům prolamování advokátní mlčenlivosti. I legislativa se v tomto směru posouvá v neprospěch advokátů. Stačí na příklad zmínit velmi diskutovanou otázku takzvané účasti advokáta na daňové trestné činnosti, ačkoli ve skutečnosti jde jen o poskytování právních služeb podle zákona o advokacii.

Jak hodnotíte aktuální debaty o možném střetu zájmů členů současného představenstva, kteří znovu kandidují a současně si svou kandidaturu odhlasovali?

Adéla Šípová: Tyto debaty jsou naprosto legitimní. Mně vlastně překvapuje, že k tomu vůbec došlo, protože kritika tohoto postupu se přeci dala očekávat. Je otázkou určité kultury a mravní a etické vyspělosti, že pokud hlasuji sám o sobě, tak se hlasování zdržím. Tím spíše, když je to upraveno přímo v organizačním řádu Komory, a když moji soupeři tuto možnost ani nemají a musejí mezi advokáty sbírat 50 nominací, aby měli jistotu, že je představenstvo na kandidátní listinu zařadí.

Priority Otevřené advokacie

Zástupci Otevřené advokacie požadují malou, efektivní, pružnou a přívětivou Komoru dovnitř i navenek. Mezi jejich priority patří zavedení on-line hlasování orgánů Komory, on-line rozklikávací položkový rozpočet Komory, personální audit nebo převod co největšího množství agend Komory do on-line platforem. Představenstvo by podle Otevřené advokacie během svého funkčního období mělo také navštívit obvody všech osmi krajských soudů a setkat se s regionálními advokáty. Klíčové je podle kandidátů také zavedení možnosti zkrácených pracovních úvazků pro advokátní koncipientky a koncipienty na mateřské nebo rodičovské dovolené.

Jste pro zkrácení či prodloužení koncipientské praxe?

Jana Krouman: Délka praxe není sama o sobě vypovídající kritérium kvality získané praxe. Nepochybně by bylo vhodné zaměřit se podrobněji na náplň práce koncipienta během praxe. Nyní je to ponecháno zcela na uvážení školitele a výsledky mohou být velmi různorodé. Školitelé by mohli mít k dispozici dokument, který by specifikoval znalosti a dovednosti očekávané u koncipienta po absolvování praxe. Souvisí to v podstatě i s tím, jak je stanoven rozsah a obsah advokátních zkoušek - nyní velmi široce.

Jste pro změnu v úvazcích koncipientů?

Jana Krouman: Možnost do určité míry modifikovat úvazek koncipientů a koncipientek bychom rozhodně uvítali. Čtyřicetihodinová týdenní pracovní doba s nemožností ji flexibilněji upravit již neodpovídá potřebám moderní doby. Jistě, můžeme se bavit o konkrétním nastavení minimální týdenní pracovní doby, aby praxe stále měla svůj význam, ale ta možnost by měla existovat. Podle našeho názoru je aktuální nemožnost modifikovat pracovní úvazky jednou z překážek pro vstup mladých právníků a právniček do advokacie. Přitom pro některé advokáty v roli zaměstnavatelů mohou být zkrácené úvazky atraktivní.

Je třeba lépe vzdělávat koncipienty a advokáty? A jak na to?

Markéta Selucká: Bylo by dobré zamyslet se nad celkovou koncepcí vzdělávání advokátních koncipientů. Považujeme za vhodné udělat zevrubnou analýzu koncepce jejich vzdělávání a zvážit využití moderních výukových metod, například on-line školení či přednášek on-line, třeba i těch předem nahraných. Rozhodně chceme zrušit papírové indexy koncipientů a zavést infomační docházkový systém, který je dnes dostupný na většině gymnázií i vysokých škol. Nutné je zvážit i formu a obsah advokátních zkoušek. Koncipientům by měl být k dispozici okruh otázek či alespoň oblastí, na které u nich mohou být tázáni. Třeba je zamyslet se i nad dosavadní písemnou částí zkoušek. Vždyť advokáti při psaní podání využívají informační právní systémy a hlavně je nepíší tužkou. Ústní část zkoušek by pak měla co nejvíc zohledňovat reálnou praktikou činnost advokáta.

I v případě vzdělávání advokátů lze zvážit přístup ke vzdělávání on-line formou, stejně jako uživatelky přívětivý způsob sdělování aktuálních informací z oboru třeba formou krátkých podcastů, které by o nejdůležitějších změnách v právní úpravě informovaly rychlou a stručnou formou. Advokátům by bylo vhodné nabídnout několik školení ročně zdarma již v ceně ročního příspěvku na činnost Komory. Nepochybně by advokáti uvítali nejen semináře s právní tématikou, ale také ty věnované rozvoji soft skills a tématům souvisejícím s podnikáním.

Komunikuje dnes Česká advokátní komora s členy dobře? A co případně zlepšit?

Petr Němec: V posledních letech doznala komunikace ČAK významných změn. Komora vyšla správným směrem, ale zabloudila. Co tím myslím? K Věstníku a Bulletinu advokacie přibyly Advokátní deník, e-mailové Newsy a Rychlé zprávy z představenstva. Komora začala být aktivní i na Twitteru. Jenže advokáti se v záplavě informací od Komory začali ztrácet. Na druhou stranu, pokud si vezmeme případ pronájmu Paláce Dunaj, loni uzavřeného třicetiletého závazku za čtvrt miliardy, došlo k němu, aniž by Komora tak důležitou věc s advokáty řádně a především úplně a otevřeně komunikovala. Místo toho dostáváme do e-mailu informaci, že se vedení Komory virtuálně setkalo s advokáty ze západočeského regionu. Opravdu si Komora myslí, že je pro nás informace o smlouvě za čtvrt miliardy na příštích třicet let méně zajímavá než videozdravice vedení Komory do Plzně?

Primárním zdrojem informací pro advokáty by měl být web Komory. Ten už ale dlouho svou přehledností a hlavně obsahem neodpovídá ani moderní instituci, ani požadavkům na moderní komunikaci. Tam by měli advokáti najít vše, co potřebují. Sami. Intuitivně. Na pár kliků. Důležité věci pak mají být detailněji rozebrané v Bulletinu advokacie. Newsy i Rychlé zprávy z představenstva považuji za dobrý koncept. Naopak Advokátní deník je drahý přešlap. Ještě jsem nenašel nikoho, kdo by si ho pochvaloval. Umění není informovat o všem, ale jen o tom relevantním.

Komunikuje dnes Komora s médii dobře? A co případně zlepšit?

Petr Němec: Komunikuje Komora vůbec nějak? Zkuste si najít mediální výstupy Komory za poslední roky. Nedostanete obraz Komory, která ve veřejném prostoru komunikuje a prosazuje zájmy advokátů, ale obraz jakési pobočky asociace věřitelů. To je problém, na který opakovaně upozorňuji. Komora byla unesena představenstvem a lobbuje za zájmy klientů advokátní kanceláří některých členů představenstva. My ale přece nejsme asociace věřitelů. My jsme advokátní komora. Komora se takovými výstupy jen připravuje o prostor v médiích s tématy, která by byla důležitá pro všechny advokáty, a nejen pro advokátní kanceláře členů představenstva. Odrazem mediálního neúspěchu Komory je vznik Advokátního deníku, který vznikl jen proto, že Komora nebyla schopná prosazovat advokátní témata do médií. Tak si založila vlastní médium, aby se pak plácala po ramenou, že má mediální výstupy?

Dostávat advokátní témata do veřejného prostoru se nemůže dařit každý den, ale o to víc by výstupy Komory v laických médiích měly být využívány s rozvahou a k prosazování zájmů všech advokátů. Pokud jde o komunikace v rámci širší právnické komunity, existuje hned několik internetových platforem zaměřených na justici a právní prostředí, kde jsou po jakýchkoliv informacích a obsahu hladoví. Není problém se v nich prosadit a není důvod, aby jim Advokátní deník za drahé peníze konkuroval. Komora má v médiích především prosazovat zájmy a témata advokátního stavu, nikoliv jen klientů členů představenstva. To je zásadní změna, která musí v mediální komunikaci Komory nastat.

Komunikuje dnes Komora se svými partnery (justice, exekutiva, politická reprezentace atp.) dobře? A co případně zlepšit?

Petr Němec: Jsme opět u toho, že se z Komory stala jen pobočka asociace věřitelů. Což vedlo nejen ke konfliktům s Ministerstvem spravedlností, ale třeba i se soudními exekutory. Zatímco se současné vedení exekutorské komory staví k teritorialitě kladně, advokátní komora ještě donedávna převážně záporně. To se pak odráží i v rozchodu s těmi politiky, pro které jsou exekuce a dluhy lidí velké téma, protože zatěžují sociální systém a škodí ekonomice. Komora se proto musí vrátit ke svému poslání a tím je reprezentovat a chránit zájmy advokátů. Pak se přirozeně obrousí hrany i s jinými subjekty, protože místo hádek kvůli klientům členů představenstva budou na stole témata důležitá pro všechny advokáty bez rozdílu, a to i ta, která nejsou tak problematická. Starejme se proto o zájmy advokátů a nehádejme se s ministerstvem spravedlnosti ani s ostatními justičnímu složkami kvůli klientům několika členů představenstva.

Série rozhovorů o budoucnosti advokacie v Česku

9. 8. Kandidátka 21

16. 8. Otevřená advokacie

23. 8. Moderní advokacie

30. 8. Komora 2.0

Hospodaří podle vás dnes komora efektivně? A jak případně hospodaření zlepšit?

Adéla Šípová: Nemohu hodnotit hospodaření Komory, protože Komora neposkytuje informace v potřebném rozsahu. Jen se tu a tam střípkovitě dozvídáme o některých nákladech. A ty nebývají nijak nízké. Komora své rozpočty zveřejňuje v natolik stručné podobě, že nemají žádnou vypovídající hodnotu. Prvním krokem ke zlepší hospodaření Komory je proto jeho větší transparentnost. Na podrobnější veřejně dostupné informace máme právo. Pokud je snadno najdeme na webu Komory, naše důvěra v ni vzroste.

Jste pro zvýšení členských poplatků?

Adéla Šípová: Nejsem pro zvýšení. Už nyní je výše poplatků pro některé advokáty a advokátky z regionů, třeba rodičů, kteří advokátní praxi nevykonávají z rodinných či jiných důvodů naplno, docela vysoká.

Tomáš Nahodil: Jen na rozdílu, o který Komora advokátům počínaje rokem 2019 zvýšila členské příspěvky, od nich za roky 2019, 2020 a 2021 vybrala 90 milionů korun. Na co je vynaložila? Co za to advokáti od Komory dostali? Na to se chceme končícího představenstva ptát na sněmu.

Jste pro personální audit ČAK? A v jaké oblasti?

Adéla Šípová: Rozhodně jsem pro personální audit. Mohl by ukázat nejen slabá, ale i silná místa. Například v oblasti vzdělávání koncipientů je na místě uvažovat, zda některé úkony, které dnes dělají zaměstnanci Komory osobně, nelze automatizovat. Též naše tiskové oddělení je podle mě přebujelé. Zvlášť když některé služby ještě outsourcuje u externích firem. Tomu úplně nerozumím, proč to tak je. Ale pod pokličku nevidím. To všechno by personální audit ukázal. Výsledky auditu by měly být dostupné všem advokátkám a advokátům.

Tomáš Nahodil: Tisková oddělení ministerstev mají od dvou do čtrnácti zaměstnanců. Na tiskovém odboru Komory pracuje sedm pracovnic. S prací jim přitom pomáhá externí komunikační agentura, které Komora platí měsíční paušál.

Jak se stavíte ke smlouvě na pronájem Paláce Dunaj?

Adéla Šípová: Nájemní smlouva je pro Komoru nevýhodná. Sama bych ji svému klientovi, pokud by byl na straně nájemce, nedoporučila uzavřít. Vadí mi způsob jejího sjednávání a uzavírání, který proběhl za zavřenými dveřmi bez širší diskuse. Vadí mi i příliš dlouhá doba, na kterou je uzavřena. Působí to velmi nedůvěryhodně.

Co z programu dalších uskupení je podle vás neuskutečnitelné?

Tomáš Nahodil: Neuskutečnitelné je Komoru nadále budovat jako ministerstvo advokacie.

Co z programu dalších uskupení byste naopak přejali bez dalšího?

Tomáš Nahodil: Všechna témata, nápady a náměty, která Komoru během příštích čtyř let, na které letos v říjnu advokáti zvolí nové představenstvo, posunou do 21. století a na špici nejvyspělejších evropských advokacií, mezi něž už víc jak třicet let míříme, ale přesto mezi nimi stále nejsme.

Líbil se vám tento článek?
Předplaťte si INFO…

Koupit předplatné od 99 KčKoupit předplatné od 99 Kč
sinfin.digital