Články odjinud

Advokáti proti totalitě. Nový projekt zmapuje osudy právníků, kteří bojovali proti komunistům

Advokáti proti totalitě. Nový projekt zmapuje osudy právníků, kteří bojovali proti komunistům

Jaroslav Borkovec, popravený v listopadu 1949 v procesu s takzvaným Prokešovým gangem. Jiří Křížek, odsouzený v roce 1950 na 22 let v procesu s Miladou Horákovou. Rastislav Váhala, obhájce popraveného Heliodora Píky. Ale také Otakar Motejl, Dagmar Burešová či Ján Čarnogurský. U příležitosti 30. výročí Sametové revoluce zmapuje jejich osudy Česká advokátní komora ve spolupráci s historikem Petrem Blažkem.

Česká advokátní komora spustila práce na novém historickém projektu Advokáti proti totalitě. Na akci 100 let české a slovenské advokacie, která proběhla na konci minulého týdne v Luhačovicích, představil tuto aktivitu advokát Petr Toman.

Advokáti tak chtějí podle jeho slov připomenout hodnoty, na nichž stála Sametová revoluce, stejně jako historickou roli advokacie v uplynulých 70 letech. Upozornit hodlají na advokáty, kteří se nebáli vzepřít se převládající společenské náladě a převažujícím trendům, a to za cenu vlastních ústrků a problémů, které mnohdy dopadaly i na jejich rodiny a děti. Tedy ty, kteří stáli na straně práva a spravedlnosti.

„Všichni advokáti nebyli takoví, ale chceme připomenout ty, kteří to v těchto dobách zvládli a vzdát jim hold. Advokacie je taková, jací jsou advokáti a je tak respektovaná, jak se chovají její členové,” uvedl v této souvislosti Petr Toman a připomněl, že advokáti jsou i v současnosti vystaveni mnoha útokům a snahám o okleštění práv jejich klientů. Projekt je přitom stále otevřený, podle Tomana se do něj mohou zapojit i další zájemci.

Na projektu pracuje i Petr Blažek

Projekt Advokáti proti totalitě by měl mít tři části. Půjde o výstavu, otevřenou v listopadu příštího roku v Kaňkově paláci, v němž sídlí právě Česká advokátní komora, o speciální webovou aplikaci využívající QR kódy a také o reprezentativní knihu vzpomínek a rozhovorů. Ve spolupráci s pražskou právnickou fakultou proběhne rovněž související odborná konference a taktéž semináře nazvané Advokáti a jejich disent.

Na historickou správnost předkládaných údajů by měl dohlédnout taktéž historik Petr Blažek, který působí v Ústavu pro studium totalitních režimů. Nepůjde přitom o jeho první zkušenost s právními dějinami a s postavením advokátů ve 20. století. Jako odborný poradce se totiž podílel na sérii Agnieszky Hollandové Hořící keř, vyprávějící o následcích činu Jana Palacha a o obhájkyni jeho rodiny Dagmar Burešové. Pracoval rovněž na televizním dokumentu o procesu s Miladou Horákovou.

O koho půjde?

Badatelé vytipovali osm jmen významných advokátů, kteří se během více než 40 let trvající komunistého režimu postavili proti totalitní zvůli. Blažek se tak bude znovu zabývat jak polistopadovou ministryní spravedlnosti Dagmar Burešovou, tak Jiřím Křížkem, jenž byl odsouzen k 22letému vězení v procesu s Miladou Horákovou.

Projekt ale zmapuje rovněž osud Jaroslava Borkovce, který byl popraven v roce 1949 po procesu s takzvaným Prokešovým gangem. Badatelům se již podařilo najít jeho dceru, které byly v době popravy tři roky a vzpomínky na otce ji dodnes vhánějí slzy do očí. V sídle České advokátní komory by tak měly být příští rok jako memento vystaveny i Borkovcovy brýle. S rokem 1949 je významně propojen i osud Rastislava Váhaly. Právě tehdy byl totiž popraven generál Heliodor Píka, kterého obhajoval.

Na výstavě budou k vidění také osobní věci Otakara Motejla. Petr Toman už prý má v kanceláři připravený jak jeho talár předsedy Nejvyššího soudu, tak i pověstný malý popelníček, který někdejší ministr spravedlnosti a také veřejný ochránce práv vytahoval i tam, kde se nesmělo kouřit. Projekt ale připomene tohoto legendárního právníka, jehož odkazu se dovolává stále více následovníků, zejména jako obhájce disidentů, například herce Pavla Landovského, skupiny The Plastic People of the Universe či další právničky Hany Marvanové.

Projekt se bude věnovat také třem současníkům: Jánu Čarnogurskému, Milanu Hulíkovi a Jiřímu Machourkovi. Právě tento brněnský advokát letos vstoupil v rámci ocenění Právník roku, které vyhlašuje právě Česká advokátní komora a společnost epravo.cz, do právnické síně slávy. Při této příležitosti tehdejší obhájce Ivana Martina Jirouse, Petra Cibulky či Svědků Jehovových poskytl řadu bilančních rozhovorů. Jeden z nich vyšel i na INFO.CZ.

„Specifikum obhajoby disidentů spočívalo v tom, že jsem se jako obhájce mohl ztotožnit s tím, co bylo mým klientům kladeno za vinu. U obecné kriminality to nejde, těžko budete souhlasit s vrahem. Ale pokud šlo například o petice, nebo kriminalizaci rozšiřování Čapka i Seiferta, bylo to kouzelné, člověk s nimi naprosto souznil. Navenek jsem to ale nemohl prohlásit a obhajovat tímto způsobem,” vzpomínal tehdy Machourek.

„V roce 1976 vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který už mohl být aplikován, ale u nás vůbec používán nebyl. Mnoho soudců jej ani neznalo, netušili, jaká základní práva mají naši občané. Když jsem zmínil existenci tohoto paktu, často jsem viděl v očích soudců zděšení. Vůbec nevěděli, o čem hovořím. Obhajoba v těchto věcech však nikdy nedosáhla toho, že by byli zproštěni obžaloby. To u disidentů nešlo. Snad až ke konci režimu, když byly stíhány desítky nebo stovky lidí za Několik vět, třeba za jejich půjčování. Většinou byl ale skutek prokázán, disidenti se k němu i hlásili, avšak neshledávali netrestnost,” popisoval svou strategii Machourek.¨

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud