Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Advokátní komora chce kárné stíhání soudce Kabelíka, měl porušit právo na obhajobu v jedné z kauz podnikatele Zadeha

Advokátní komora chce kárné stíhání soudce Kabelíka, měl porušit právo na obhajobu v jedné z kauz podnikatele Zadeha

Česká advokátní komora (ČAK) navrhla ministrovi spravedlnosti, aby podal kárnou žalobu na brněnského soudce Michala Kabelíka, který řeší jednu z kauz podnikatele Shahrama Abdullaha Zadeha. Podle názoru komory bylo flagrantně porušeno právo na obhajobu. Advokáti vyčítají Kabelíkovi, že předal ke znaleckému zkoumání Zadehův tablet, který obsahoval i komunikaci s podnikatelovými obhájci.

Kabelík pochybení odmítl. „Samozřejmě, že ten postup byl v pořádku, jinak bych to nedělal,“ řekl soudce Radiožurnálu. Vytřídění komunikace s obhájci nebo soukromých materiálů podle něj nebylo technicky možné, a navíc by podle něho ani nemělo oporu v zákoně.

Zadeh čelí u brněnského krajského soudu obžalobě za ošizení státu o 2,5 miliardy korun při dovozu pohonných hmot. Druhá obžaloba, o níž rozhoduje předseda senátu Městského soudu v Brně Kabelík, se týká toho, že podnikatel údajně ovlivňoval svědky.

„Hlavní pochybení soudce Mgr. Kabelíka spočívá v tom, jakým způsobem naložil se záznamy komunikace obžalovaného s obhajobou, důvěrnými dokumenty obhajoby a s dokumenty ryze soukromé povahy, které nemají s trestním řízením žádnou souvislost, tedy, že je založil do trestního spisu a rozdal účastníkům řízení,“ uvedla Chaloupková.

„Pochybení soudce shledává komora jako velmi závažné, nedůstojné, nepochopitelné a zásadně nepřijatelné,“ dodala. Kabelík podle ní porušil právo na ochranu důvěrné komunikace mezi klientem a jeho obhájcem i Zadehovo právo na nerušený soukromý a rodinný život. Znehodnotil prý obhajobu vedenou podnikatelovými obhájci, čímž popřel zásady spravedlivého procesu.

Komora zdůraznila, že do živých kauz obvykle nijak nezasahuje. V tomto případě však podle ní „nelze nečinně přihlížet a nereagovat“.

Na neobvyklý krok advokátů dnes upozornil sever iROZHLAS. Jedna ze Zadehových obhájkyň Alena Kojzarová serveru řekla, že soudce zpřístupnil olomouckému vrchnímu státnímu zastupitelství tisíce stránek materiálů obhajoby.

„Jsou to vyjádření našeho klienta, koncepty různých podání, stížností, otázky pro svědky, z nichž někteří dosud vyslechnuti nebyli. Čili státní zastupitelství má momentálně k dispozici naši přípravu na svědky a otázky, které hodláme nebo jsme hodlali těm svědkům položit,“ uvedla právnička. Do spisu se podle ní navíc neoprávněně dostaly například i fotografie Zadehových dětí.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1