ANALÝZA: Kdy se vyplatí podnikat na živnostenský list a kdy raději upřednostnit „eseróčko“? | info.cz

Články odjinud

ANALÝZA: Kdy se vyplatí podnikat na živnostenský list a kdy raději upřednostnit „eseróčko“?

ANALÝZA JIŘÍHO MATZNERA | Otázka, zda je lepší volbou podnikat jako živnostník (na tzv. živnostenský list), nebo si raději k podnikání založit společnost s ručením omezeným, je celkem komplikovaná a není na ni jednoznačná odpověď. Záleží totiž na mnoha faktorech. Obecně lze říci, že pokud je podnikatelská činnost založena primárně na osobě podnikatele, bude pravděpodobně lepší volbou živnostenské podnikání. Pokud je naopak prioritou omezené ručení za závazky nebo očekávaná budoucí expanze byznysu například do zahraničí, bude pravděpodobně výhodnější založit si společnost.

Mezi podnikáním na základě živnostenského listu jako podnikající fyzická osoba, nebo prostřednictvím společnosti s ručením omezeným je jeden základní rozdíl, který bych považoval za klíčový. Je jím způsob ručení za dluhy z podnikání.

Omezené vs. neomezené ručení za dluhy

Společníci společnosti s ručením omezeným totiž ručí svým soukromým majetkem společně a nerozdílně (solidárně) jen do výše svých nesplacených vkladů, což znamená, že pokud jsou všechny vklady společníků splaceny, ručí za dluhy pouze společnost (nikoliv tedy již společníci), a to do výše svého základního kapitálu.

Takovéto ručení je dnes v praxi zpravidla pouze symbolické, jelikož zákon již neklade na výši základního kapitálu společnosti s ručením omezeným takřka žádné požadavky a může nyní představovat (v minimální zákonné výši) pouhou 1 Kč. Toto sice snižuje (resp. takřka eliminuje) garanční funkci základního kapitálu společnosti, na druhou stranu to citelně snižuje i celkové náklady na založení společnosti, což je samozřejmě o důvod víc pro volbu této formy podnikání, zejména pak pro mladé nebo začínající podnikatele, kteří – jak se říká – hledí na každou korunu.

Na druhou stranu, podnikající fyzické osoby (živnostníci) ručí za své závazky neomezeně celý svým majetkem, což je ve srovnání se společností s ručením omezeným samozřejmě velkou nevýhodou a současně i jedním z nejvýraznějších nedostatků této formy podnikání. Pokud se živnostník kdykoliv dostane do problémů a nadělá v podnikání dluhy, není nijak chráněn a jeho věřitelé se mohou uspokojit na veškerém jeho soukromém majetku.

V exekuci mu tak mohou eventuálně prodat i auto nebo dům, pokud nějaký vlastní a plně se uspokojit z výtěžku, což může mít pro živnostníka (jako fyzickou osobu – podnikatele) dost fatální následky. Tomuto riziku se lze při podnikání prostřednictvím společnosti s ručením omezeným celkem efektivně vyhnout. Stačí, aby její společníci v plné výši splatili své vklady do společnosti a na jejich osobní majetek věřitelé jen tak lehce nedosáhnou. Proto pokud to zejména u začínajících a méně zkušených podnikatelů z obchodního hlediska dává alespoň trochu smysl, vyplatí se v podnikání vydat cestou společnosti s ručením omezeným, která ručení za dluhy z podnikání omezuje.

Administrativa spojená se založením „eseróčka“

Nelze samozřejmě předpokládat, že otázka ručení za dluhy z podnikání bude pro začínající podnikatele jediným argumentem pro podnikání prostřednictvím „eseróčka“. Faktorů pro a proti tomuto způsobu podnikání je totiž více a je potřeba je vzít v úvahu všechny a komplexně se nad nimi zamyslet. Silným argumentem (zejména pro podnikatele začátečníky) ve prospěch živnostenského podnikání je mnohem jednodušší a administrativně méně náročná procedura zřízení živnosti ve srovnání se založením společnosti.

Pro založení společnosti s ručením omezeným je totiž zpravidla nutné rovněž získat živnostenské oprávnění – tím to však zdaleka nekončí. Zakladatelé musí následně splnit řadu dalších podmínek, včetně například zajištění soupisu zakladatelského právního jednání ve formě notářského zápisu (tj. zakladatelské listiny v případě jednoho zakladatele, nebo společenské smlouvy u více zakladatelů), získat souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti, založit bankovní účet pro splacení peněžitých vkladů, a v neposlední řadě zapsat společnost do obchodního rejstříku.

U zřízení živnostenského oprávnění většina z výše uvedených povinností odpadá a celý proces bývá zpravidla otázkou několika dnů – v porovnání se založením společnosti s ručením omezeným, které může trvat i několik týdnů.

Na živnostníky se neuplatní ani povinnost zřízení datové schránky, s níž se samozřejmě pojí další nezanedbatelná administrativa spojená s její obsluhou, vybíráním, kontrolou a podobně. Dalším minusem „eseróčka“ je i relativně složitý a zdlouhavý proces jejího zrušení a likvidace, což u živnostníků také nehrozí.

Na druhou stranu je třeba vzít v úvahu, že podnikání prostřednictvím „eseróčka“ přináší výhodu v tom, že společnost může mít více statutárních orgánů – jednatelů, kteří mohou jednat za společnost samostatně a mohou se tak lépe zastoupit, pokud je některý z nich na nemocenské nebo odjede na dovolenou, což bývá u živnostníků obtížnější.

Právnická osoba někdy může rovněž působit lépe na obchodní partnery nebo zákazníky a při výkonu podnikatelské činnosti vytvářet serióznější dojem. Samostatná právní subjektivita společnosti s ručením omezeným také umožňuje v dlouhodobém horizontu budovat historii společnosti, která pak může přetrvat i několik generací, je-li úspěšná, což u živnostenského podnikání fyzických osob není úplně reálné.

Na vyhodnocení, zda raději podnikat jako podnikající fyzická osoba (živnostník), nebo zda upřednostnit společnost s ručením omezeným, je vždy třeba se podívat komplexně a zamyslet se nad možnými důsledky každé z těchto forem podnikání ve všech jejích souvislostech. Faktorů, které mohou rozhodnutí o upřednostnění jedné z variant ovlivnit, je mnoho a měly by primárně vyhovovat danému podnikateli a jeho konkrétním potřebám.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM. je zakladatelem advokátní kanceláře MATZNER et. al. 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud