Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Odcházení šéfky exekutorů. Co semlelo nadějnou Pavlu Fučíkovou?

ANALÝZA: Odcházení šéfky exekutorů. Co semlelo nadějnou Pavlu Fučíkovou?

Pavlu Fučíkovou znal před třemi lety málokdo. A přesto vypadala její volba do čela Exekutorské komory geniálně. Kdo jiný mohl zlepšit pověst stále více nenáviděných exekutorů, než sympatická právnička z Ostravy. Neokoukaná, zajímavá, empatická a veselá, ale zároveň zkušená, erudovaná, profesionální, s nezpochybnitelným vyjednávacím talentem i uměním získávat si lidi. I když v mnohém obstála, vysoká funkce ji semlela. Proč?

Prezidentka Exekutorské komory Pavla Fučíková včera v rozhovoru pro INFO.CZ oznámila, že se za měsíc nebude ucházet o další mandát. Exekutoři si tak budou muset najít nového šéfa. Fučíková totiž nechce, aby exekutory zatěžovaly její osobní kauzy. To je pochopitelné a je nutné uznat i to, že nad tím, co se v Ostravě stalo, nelze jen tak mávnout rukou.

Sama prezidentka odmítá, že by porušila zákon. Velmi zjednodušeně řečeno, jde zejména o dražební prodej bytu, za kterým stál její úřad a který koupil její manžel. Jak to celé bylo, se ještě ukáže. Ale z toho, jak celou věc popisuje šéfka exekutorů, se zdá, že v dosavadní prezentaci celé kauzy je tolik děr, že může nakonec dostat zcela za pravdu právě Fučíková. Podobně jako ji ještě může Ústavní soud očistit v případě nedovoleného podnikání, kvůli kterému podlehla u Nejvyššího správního soudu kárné žalobě.

Fučíková každopádně přijala plnou osobní odpovědnost. Někteří politici by se v tom od ní mohli učit. Ony kauzy ale mohou velmi jednoduše překrýt další problémy, které naplno vypluly právě během prezidentování Pavly Fučíkové. Vaz jí sice nezlomily, ale pomáhaly tomu, co se dalo. A minimálně v osobní rovině ji musely nutně semlít více, než kohokoliv z jejích předchůdců. Jde o rozpory ve vlastním stavu.

Exekutor exekutorovi vlkem

Pokud teď bude Pavla Fučíková dávat svému nástupci nějaké rady, jedna z nich by při nutném zobecnění mohla znít: „Nezapomeň na to, že exekutor je exekutorovi vlkem.”

V posledních třech letech se totiž ukázalo v plné síle, jak jsou exekutoři rozdělení a že za jeden provaz rozhodně nepotáhnou automaticky. Jen kvůli tomu, že náleží k jedné profesi. Naopak, konkurenční boj jim vládne více než mnoha jiným. Kvůli takzvané místní příslušnosti, sporům, zda ji zavést, nebo nezavést, v jakém rozsahu a kdy a také kvůli stále rostoucím provozním a administrativním nákladům, které zůstávají na jejich bedrech.

autor: INFO.CZ

Teritorialita by přinesla do dosavadních pravidel vymáhání dluhů naprostou změnu. Zatímco dnes si může věřitel najmout jakéhokoliv exekutora, v případě existence místní příslušnosti by to nešlo. Pohledávky v určité oblasti by vymáhali jen tam sídlící exekutoři.

Samozřejmě jde o peníze. Někteří mají práce dost, jiní ne, a tak jim to přijde nespravedlivé. Diskuse se ve značně nervózním duchu vede vlastně o samotné jádro celého byznysu, kterým vymáhání dluhů v českém prostředí prostě je. Jde o vlastní podstatu jejich živobytí, a tak se exekutoři mezi sebou hádají daleko více než třeba insolvenční správci nebo advokáti.

Exekutorů je přitom v celé republice jen zhruba 150. Když jsem se nad tím jednou podivoval v rozhovoru s jejich opravdu vlivným zástupcem a nevěřícně kroutil hlavou nad tím, proč se těch patnáct desítek lidí mezi sebou nedomluví, řekl mi: „Právě proto, že nás je tak málo, jde o takový problém. Moc na sebe vidíme.”

Exekutoři proti všem?

Přichází logická otázka. Proč je atmosféra mezi exekutory tak hrozná právě teď?

Podívejme se na čísla. Třeba ta, která minulý týden prezentovala Otevřená společnost na základě Mapy exekucí. Zhruba půl milionu dlužníků čelí třem a více exekucím. A tak stále více závazků není z čeho splácet. Stojí ale další a další peníze, a to zejména exekutory. A jak přímo Exekutorská komora připomíná, „nevymožitelných“ pohledávek je většina.

Vlivem času a také vzhledem k nárůstu poměru několikanásobně exekuovaných dlužníků se exekutoři budou starat o stále více a více dluhů, které nebudou nikdy splaceny. Vymáhat je přesto musejí a náklady na to platí většinou oni sami. Nic jiného jim nezbývá, zákon jiný postup nepřipouští. Že jsou zároveň podnikateli? To asi moc lidí nezajímá.

autor: INFO.CZ

Také by se mohlo zdát, že Pavla Fučíková měla smůlu, že proti ní seděl v křesle ministra spravedlnosti zrovna Robert Pelikán (ANO). Prosazuje množství zásadních změn jak v exekučním, tak i v insolvenčním právu, a to zejména ve prospěch dlužníků.

Jméno ministra možná bylo pro exekutory důležité v minulých letech, do budoucna už tomu tak ale spíše nebude. Už totiž jde o celospolečenskou objednávku. Řešení exekucí – často pro exekutory ne úplně vyhovujícím způsobem – totiž bude v aktuální politické atmosféře téma pro většinu ministrů spravedlnosti. Zkrátka, exekuce se ve veřejném povědomí dostaly na seznam úkolů, s nimiž je třeba hnout.

A i s Robertem Pelikánem se dá jednat. Dobře to ilustruje výsledná podoba změn v exekutorském tarifu. Snížení odměn sice není nikdy příjemné, ale nakonec nebylo tak výrazné, jak to původně vypadalo. A právě v tom je Pavle Fučíkové třeba přiznat jasné zásluhy. V této věci se rovněž ukázalo, že konstatování exekutor exekutorovi vlkem neplatí ve všech situacích. Když chtějí, umějí i zastánci a odpůrci teritoriality najít společnou řeč. Ostatně, jednotně po celé funkční období vystupovalo i pětičlenné prezidium komory.

Šťastný konec?

Pavla Fučíková stála v čele exekutorů v extrémně těžké době. V řadě úkolů obstála, ale nestačilo to. Nohy jí podrazily hlavně události na vlastním úřadě. Půdu pod nimi jí ale neustále rozbíjely také dohady jednotlivých exekutorů a společenská atmosféra. Ta mnohdy placení dluhů a tedy ani těm, kteří na to mají v problémových situacích dohlédnout, moc nepřeje.

Pokud nedojde k zásadní a systémové změně v pohledu na exekutory a jejich byznys – a jak upozorňuje ve zmíněném rozhovoru pro INFO.CZ Pavla Fučíková, vůbec nemusí jít o zavedení či nezavedení místní příslušnosti, ale například právě o zastavování neúčelných řízení či zavedení regulačních poplatků pro věřitele – budou tyto problémy stále horší. Protože i ten exekutorský byznys bude stále horší. A tak možná nástupce Fučíkové v čele komory bude čelit ještě daleko horším hádkám. Jak to může skončit? Návratem platební morálky do 90. let, kdy profese soudních exekutorů neexistovala?

Naději dává stále ještě „svým” exekutorům sama Fučíková. Mohla by odejít třeba do advokacie, ale hodlá znovu postavit svůj úřad, který ztratil v poslední době většinu klientů. Je totiž skutečně bojovnice. A bojovat budou muset i ostatní exekutoři.

autor: INFO.CZ

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1