Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Anarchisté teroristický útok na vlak neplánovali, potvrdil soud. Agenti provokatéři to přehnali

Anarchisté teroristický útok na vlak neplánovali, potvrdil soud. Agenti provokatéři to přehnali

Jednání, které obžaloba vyhodnotila jako přípravu teroristického útoku na vlak skupinou anarchistů, nebylo trestným činem. Dnes to pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, když zamítl odvolání státního zastupitelství proti loňskému rozsudku. Pětice obžalovaných argumentovala tím, že případ byl policejní provokací. K postupu policie, která na anarchisty nasadila agenty, vyjádřili pochybnosti i soudci.

„Je patrno, že tlak agentů na to, aby se akce s vlakem uskutečnila, narůstal, sílil. Byly tady určitě momenty, které přinejmenším zpochybňují to, nakolik se agenti pohybovali přesně v rámci mantinelů daných zákonem,“ konstatoval předseda odvolacího senátu Zdeněk Sovák.

Obžaloba tvrdila, že Petr Sova, Martin Ignačák a Alexandra Ščambová „chtěli zastrašit obyvatelstvo a jejich cílem bylo ohrozit lidské životy“. Měl jim k tomu posloužit plánovaný útok na nákladní vlak s vojenským materiálem. K útoku prý chtěli v úseku mezi pražským Radotínem a Berounem použít zápalné lahve, které v dubnu 2015 zakopali poblíž železničního mostu v Chuchli.

Další dvě dívky, Radka Pavlovská a Katarína Zezulová, stanuly před soudem kvůli tomu, že plánování útoku údajně nepřekazily. O jedné z nich obžaloba také uváděla, že společně se Sovou a Ignačákem vyrobila zápalné lahve k ochraně squatu Cibulka.

Trojici „útočníků“ hrozilo v případě prokázání viny až 20 let za mřížemi nebo i výjimečný trest. Státní zástupce požadoval v hlavním líčení pro Sovu s Ignačákem 12 let, pro Ščambovou mírnější trest vězení. Jeho kolegyně dnes proto marně usilovala o to, aby odvolací senát osvobozující verdikt zrušil a aby věc vrátil pražskému městskému soudu k dalšímu projednání.

Případ souvisí s rozsáhlou policejní razií proti extremistům z dubna 2014, při níž chtěli policisté sledováním a odposloucháváním rozkrýt Síť revolučních buněk. Této organizaci připisují žhářské útoky na policejní auta nebo mýtné brány. Do skupinky kolem anarchisty Sovy se proto infiltrovali policejní agenti pod krycími jmény Petr a Robert.

Sova tvrdí, že mužům nevěřil a schválně „hrál jejich hru“. Prozradilo je prý mimo jiné to, že si navzdory proklamacím o ochraně práv zvířat dali v restauraci svíčkovou. Popsal také aktivitu agentů: platili prý za nákup materiálu na zápalné lahve, vybírali místo útoku a tlačili skupinu k násilné akci, kterou prý Sova záměrně obstruoval a odsouval.

Po svém zadržení strávil Sova osm měsíců ve vazbě, Ignačák v ní byl rok a čtvrt. Od státu nyní mohou žádat odškodné.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1