Babiš musí restartovat exekuce, může se do nich dostat další milion lidí, říká exekutor Štika | info.cz

Články odjinud

Babiš musí restartovat exekuce, může se do nich dostat další milion lidí, říká exekutor Štika

Hradecký exekutor Martin Štika patří k těm, kteří prosazují takzvanou teritorialitu. Chce, aby se exekuce přidělovaly jednotlivým exekutorům kolečkem na úrovni kraje a aby problémy jednoho dlužníka řešil vždy jeden exekutor. „Nezpochybnitelná fakta jsou, že tu probíhá tvrdý boj o exekuční návrhy a lidé mají mnohočetné exekuce. Za tři až pět let tu může být i kvůli vysokým hypotékám a kvůli finanční krizi další milion lidí v exekucích. Pokud nyní nedojde k významné systematické změně, půjde o velký problém,“ říká Štika v rozhovoru pro INFO.CZ.

Jaká je podle vás aktuálně situace v exekucích?

Je dobře, že se něco děje. Mluvím hlavně o mnohočetných exekucích, kdy proti dlužníkovi vede exekuce více úřadů. Mnozí dlužníci dnes nemají motivaci to řešit, kalkulují s tím, zda budou v insolvenci nebo v exekuci, což ovlivňuje i vymahatelnost. Jsem rád, že tuto situaci si, stejně jako boj o exekuční návrhy, uvědomuje i předseda vlády Andrej Babiš. V "Čau lidi" uvedl, že se mu nelíbí praktiky některých exekutorů. Je vidět, že je dobře informován.

V létě tak proběhla i za účasti poslance Patrika Nachera schůzka se zástupci exekutorů pro teritorialitu, kde se všichni jasně dohodli, že se s tímto stavem něco udělá. Říkám tomu babišovská vize restartu exekučního prostředí. Má dva základní principy: první je odstranit boj o exekuční návrhy a druhý, aby jeden exekutor vedl proti dlužníkovi všechny jeho další exekuce.

Nyní existují dva návrhy na změny v exekucích, jeden pirátský a druhý z ministerstva spravedlnosti, spojený s takzvaným sněhulákem. Ty se měly podle dohody dát dohromady a mělo se přistoupit k nejlepšímu kompromisu, který měl projít sněmovnou. Taková byla nálada, taková byla dohoda.

Sněhulák je špatný, pokud jde o přidělování exekučních návrhů, ale obsahuje řadu dobrých nápadů ohledně způsobu provedení exekuce, které modernizuje. Jsem ale překvapený, že ANO nakonec nehlasovalo pro zařazení pirátského návrhu do prvního čtení a ptám se, proč se to odkládá a proč se ta vize nerealizuje tak, jak to bylo dohodnuté.

Náměstek ministryně spravedlnosti Jeroným Tejc ale na nedávné konferenci Exekutorské komory, věnované 30 letům svobodných právnických profesí, uvedl, že se tyto návrhy opravdu pro další účely legislativního procesu „spojí“ a bude se o nich znovu diskutovat…

V exekucích se pohybuji osm let a pořád se tu jen diskutuje. Krajská teritorialita na principu náhodného přidělování se tu postupně vykrystalizovala, není to tak, že bychom s tím teď přišli. Jen já jsem se za posledních pět let účastnil 20 nebo 30 seminářů. Ale nezpochybnitelná fakta jsou, že tu probíhá tvrdý boj o exekuční návrhy a lidé mají mnohočetné exekuce. Za tři až pět let tu může být i kvůli vysokým hypotékám a kvůli finanční krizi další milion lidí v exekucích. Pokud nyní nedojde k významné systematické změně, půjde o velký problém.

Neměla by být ale teritorialita provázána s dalšími systémovými změnami? Mají být exekutoři pořád podnikatelé, pokud takto omezíme jejich soutěž? Je to udržitelné?

Myslím, že je. Každý exekutor rozhoduje o mzdové politice, o využívání softwarů, musí se chovat ekonomicky. Výkon činnosti je ale jasně daný zákonem, všichni musí postupovat stejně. Nedá se podle mě říct, že by byly zásadní rozdíly mezi postupy soudních exekutorů.

Neplatí tedy podle vás, že někteří exekutoři jsou lepší a někteří horší? Že někteří dluh spíše vymůžou?

Rozhodně si to nemyslím. Nejsou pro to relevantní statistiky a ani kritéria. Nerozhodují počty zaměstnanců, když má někdo malý počet případů, má málo lidí, musí ekonomicky vyjít. Stejně tak je to s úředními hodinami a call centry. Pokud si dnes řekneme, že malý úřad bude mít za půl roku nápad věcí dnešního středně velkého úřadu, dokáže se na to připravit.

Tak rychle?

Máme v zásadě stejné systémy, jde jen o vyškolení lidí. Teprve ve chvíli, kdy bude fungovat krajská teritorialita, ukáže se, kdo umí jak vymáhat. Potom se můžeme bavit o tom, který exekutor je úspěšný. Budeme mít relativně stejné podmínky.

Říkáte, že v příštích letech tu může být další milion lidí v exekuci. Jak by jim teritorialita prospěla?

Jako jeden z mála soudních exekutorů chodím přímo (a sám) na mobiliární exekuce. Vím, jak dlužníci přemýšlejí. Řeknou mi, že se mnou si domluví splátky, které zvládnou, ale zítra přijde další exekutor a už je nezvládnou. Pokud tak bude jeden exekutor zastupovat všechny věřitele, je tu předpoklad, že ti dostanou více peněz, než když se dlužník dostane do insolvence. Dlužníci by tím samozřejmě byli i více motivováni se domluvit, měli by klid a trochu ekonomické jistoty.

Prosazujete tedy krajskou teritorialitu, v níž by více exekucí jednoho dlužníka řešil stejný a přidělený exekutor?

To chce i Andrej Babiš. Přidělování kolečkem na úrovni krajů, jen ve chvíli, kdy by už člověk v exekuci byl, jeho další exekuce by dostal stejný exekutor. Tedy jde o kombinaci obou těchto principů.

Neobáváte se ale třeba technických problémů, podobně jako tomu bylo na Slovensku?

Tam šlo o poradní bolesti související se zavedením tzv. tvrdé digitalizace, tady jsou systémy i datové schránky dlouhodobě vyřešené.

Tedy opravdu bychom zvládli přejít na teritorialitu během půl roku, jak jste říkal? Situace na trhu práce není pro to také úplně optimální…

Tam už se exekutor chová jako podnikatel, musí nastavit mzdovou politiku. Jde i o téma exekučního tarifu, tam se shodnu třeba i s kolegy z Přerova v tom, že ohodnocení naší práce není adekvátní. Ekonomika jde nahoru a nám byla drasticky snížena odměna. Bylo by na místě to po zvážení změnit. Ale k odpovědi na vaší otázku. Ano, zvládli!

Jak hodnotíte takzvanou oddlužovací novelu, která je účinná od června?

Lidé bohužel začínají kalkulovat. I ti, kteří by měli být v exekuci, někdy přemýšlejí, zda nejít do insolvence. Ve chvíli, kdy bude zavedena teritorialita, se můžeme bavit o tom, že dlužník bude muset ještě před insolvencí povinně projít exekucí. Bude totiž mluvit s jedním exekutorem. Pokud prokáže adekvátní snahu a exekutor objektivně posoudí, že je člověk v dluhové pasti a platební neschopnosti, rozhodne usnesením o tom, že dlužník vstupuje do insolvenčního řízení. To je moje vize fungování řešení dluhové politiky.

Pojďme k vašemu úřadu. Jak na vás problémy, o kterých mluvíte, doléhají?

Co do počtu věcí mám středně velký úřad, do 4500 nových případů ročně. Mám šest zaměstnanců, dělám ale i to, co jinde dělají koncipienti, kandidáti a vykonavatelé, protože mě to baví. Nedokážu se něčemu nevěnovat, jsem workholik. Mám ale zpětnou vazbu, vím, co lidé říkají, jak třeba reagují na ministerské šablony, což je projekt, který absolutně selhal.

Dobrá myšlenka, ale špatné provedení?

Přesně tak, ta myšlenka byla podle mě znásilněna. Lidem chodí velké obálky, ale oni je ani často nerozlepují, nevyznají se v tom. Cestou by bylo šablony zúžit. Jsou to třeba chlapi, kteří nadřou šichtu, jdou domů nebo na pivko, což je přirozené a já jim to neberu, přijde jim obsílka z deseti úřadů a oni nevědí, co s tím mají dělat. Tak co, tak to řešit nebudu, řeknou si. Já se s nimi pak nějak domluvím, ale narážíme na to, co jsem popisoval, dalšího kolegu už ekonomicky nezvládnou a třeba raději zvolí ihned insolvenci.

Takže se potvrzuje, že většina lidí chce dluhy platit, ale odrovná je ta byrokracie?

Je to tak. Stává se mi, že peníze dostanu během deseti minut, ale dalších 20 minut vydávám papíry. Je to byrokracie, papírů je moc. Exekuční řízení je složité. Exekuční řád by se měl zjednodušit, aby byl efektivní.

Nebylo by ale přece jen nejlepší co nejrychleji přijmout zcela nový exekuční řád? Není teritorialita opravdu jen částečné řešení?

Není, ty pokusy už tady byly. Celosystémová změna je nereálná. Vládní návrh ty problémy sleduje, ministerstvo problém mnohočetných exekucí pochopilo. Mohl bych znovu opakovat tu Babišovu vizi restartu. Je teď potřeba z obou existujících návrhů vytahat to nejlepší.

Stal jste se exekutorem v době, kdy už tato profese měla špatnou pověst. Proč? A jak to snášíte?

Chodil jsem na přednášky k doktorce Wolfové (exekutorka z Plzně, nyní členka prezidia Exekutorské komory), začínal jsem v jejím úřadu. Umí v člověku probudit zájem o tuto práci, byla to velmi dobrá škola. Začalo mě to bavit, nepřemýšlel jsem už o ničem jiném. Vím, že jsme špatně vnímaní, ale ta profese je nezastupitelná. Mírou excesů jsme na úrovni ostatních právnických profesí, poučili jsme se z chyb minulosti. Abychom byli vnímáni minimálně neutrálně, je třeba provést systémové změny, odstranit boj o trh, zavést teritorialitu a umožnit dlužníkům mít jednoho exekutora. Pak se můžeme bavit o dalších změnách. ​

Těžko snáším, že je naše profese bez objektivní příčiny upozaďována v legislativním procesu oproti dalším právnickým profesím. Připomínám, že činnost insolvenčního správce může vykonávat advokát a notář. Při zachování respektu a úcty k výkonu těchto náročných povolání je dle mého názoru zjevné, že mají svým zaměřením k výkonu insolvenčního správce mnohem dál než soudní exekutor. Snad se náhled politiků na profesi exekutora při tvorbě zákonů do budoucna změní.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud