Babiš se chce soudit až do smrti. Už brzy mu ale dojdou soudy. Týden v právu komentuje Jan Januš | info.cz

Články odjinud

Babiš se chce soudit až do smrti. Už brzy mu ale dojdou soudy. Týden v právu komentuje Jan Januš

Andrej Babiš nás tentokrát poučuje o složitostech procesního práva. Chce se soudit až do smrti, jen, bohužel pro něj, neexistuje tolik soudů. Nedávno se naopak významně posunula trestní kauza spojená s údajnou korupcí spočívající v přijetí čtyř džusů. Justiční personál se může těšit na významné platové přilepšení. Trestní řád bude dál vznikat pod novým šéfem komise, soudci Jan Eliáš a Jan Sváček nastupují do nových funkcí a státní zástupci a advokáti udělali předvánoční gesto. A nová kancelář Sniehotta Legal se teď jmenuje Sniehotta & Vajda Legal.

Premiér Andrej Babiš (ANO) prohrál u dalšího soudu, tentokrát opravdu hodně vysokého. Evropský soud pro lidská práva jeho podání odmítl a předseda vlády je tak dál oficiálně bývalým agentem Státní bezpečnosti. Babiš se s tím ale odmítá smířit, není to podle něj pravda, a tak novinářům potvrdil, že se klidně bude soudit až do smrti. Což o to, peníze na to má a odhodlání evidentně také. Jen mu už poměrně brzy dojdou soudy, na které se může obracet.

Není to tak dávno, co se Babiš po jiném verdiktu dost rozčiloval a říkal, že určitě někoho zažaluje, ale ještě nevěděl koho. To musel zkonzultovat s právníky. Žalobami lze hrozit donekonečna, ne už je ale reálně podávat. V procesním právu totiž například platí takzvaná překážka věci rozsouzené. Jednu věc tak nejde řešit dokola a znovu.

Babiš se tak může chtít soudit až do smrti, s největší pravděpodobností mu ale na to nebudou stačit soudy. Tak jedině, že by inicioval vznik nějakých dalších. Jako třeba navrhl jeden americký soudce mezinárodní protikorupční soud. 

Trestní kauza spojená se čtyřmi džusy

Je to sice záležitost už z předešlého týdne, ale hodí se ji zaznamenat. Advokát Jiří Matzner před časem popisoval v rozhovoru pro INFO.CZ jednu svou poměrně absurdní trestní kauzu: „Můj klient se měl podle obžaloby dopustit přijímání úplatku a jediná konkrétní informace, kterou jsme schopni vyčíst z celé obžaloby je, že přebral čtyři lahvičky džusu Cappy v hodnotě 25 korun, což je bráno jako úplatek.

Vzhledem k tomu, že ve spisu jiné důkazy proti mému klientovi nejsou, jsem přesvědčen o tom, že je nespravedlivé jednak to, že se ten případ táhne takovou dobu a jednak to, že není pohled na jeho jednání přizpůsoben reálnému dění. Když vám koupím džus a vy mi příště na oplátku koupíte kávu, nechceme se přece uplatit, jde o běžné lidské chování lidí, kteří spolu řeší pracovní věci. Navíc tam jde o kolegy ze zaměstnání. Dovozovat z toho, že došlo k přijetí úplatku, mi přijde jako neuvěřitelná konstrukce.“

A nyní jsme se dostali do další fáze: „Došlo k vynesení rozsudku v této věci, a to po 5,5 letech trestního stíhání. Městský soud u většiny obžalovaných dospěl k závěru, že došlo k prokázání viny obžalovaných. V této kauze také významně napomohla jedna z obviněných – spolupracující obviněná, která byla rovněž odsouzena k podmíněnému trestu. V kauze bylo obviněno pět celníků (mezi nimi i můj klient za úplatky a také džusy), tento byl zproštěn obžaloby, stejně jako další dva celníci, další dva byli odsouzeni za přijímání úplatku. Zatím rozsudek není pravomocný, lze podat odvolání po jeho doručení jak ze strany obviněných, tak ze strany státního zástupce,“ popsal pro INFO.CZ Jiří Matzner.

Kolik mají brát asistenti soudců?

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) spolu s vrcholnými představiteli české justice tento týden nadělil asistentům soudců a dalším justičním zaměstnancům předčasný vánoční dárek. Od ledna jim totiž výrazně vzrostou platy, které se alespoň v průměru přiblíží české průměrné mzdě. Konečně, předsedové soudů si totiž dlouhodobě stěžovali, že nemohou za kvalifikovanou práci nabídnout srovnatelné peníze jako například supermarkety.

„Je tu nesoulad. Soudci jsou na české poměry placeni velmi dobře, ale ne už odborný aparát soudů. Nemyslím pouze právníky, ale také administrativu. Například zapisovatelky jsou pro chod soudu velmi důležité, ale když podepisuji platové výměry pro zapisovatelky začátečnice, tak se tak trochu stydím, protože jim musíme „tarifní“ plat dorovnávat do minimálního platu.

Byl bych rád, kdyby se to změnilo. Kdyby bylo příslušné ministerstvo schopno uznat, že práce v justici je něco jiného, než si představuje. Nejlepší by bylo, kdyby bylo vydáno samostatné platové nařízení pro zaměstnance justice, které by činilo práci u soudů na trhu práce konkurenceschopnou. Soudy by byly rády, kdyby jejich zaměstnanci byli placeni alespoň tak, jako u jiných zaměstnavatelů,“ říkal například loni předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal v rozhovoru pro časopis Soudce.

Situace se tedy opravdu změnila k lepšímu. Podle ministerstva má jít ale jen o první krok: „Prvním úspěchem je, že se podařilo zajistit navýšení platů zaměstnanců soudů pracujících na pozicích zapisovatelek, vyšších soudních úředníků, asistentů soudců a soudních tajemníků, a to téměř o 14 %. V případě zaměstnanců státních zastupitelství o téměř 15 %. Změna bude účinná od 1. ledna 2019. Dojde také k zavedení zvláštního příplatku v I. a III. skupině pro odborný aparát, vybrané pozice tohoto aparátu budou také zařazeny do vyšších platových tříd,“ shrnul novinku tiskový mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.

Podle Kněžínka tím ale boj o platy nekončí: „Česká justice je dlouhodobě finančně podhodnocená. Mám na mysli všechny ty, kteří zajišťují správu, tedy ty, bez kterých by soudy a soudci nemohli řádně fungovat. Rád bych se také věnoval přísedícím a znalcům.“

Vláda plánuje na rok 2019 téměř stovku zákonů

Vláda už má po tomto týdnu jasno v tom, jaké legislativní práce by měla stihnout během příštího roku. Plán o o 63 stranách je k nahlédnutí na stránkách ministerstva spravedlnosti. 

Podmiňovací způsob je ale na místě, protože zvládnout to nebude vůbec jednoduché. „Konkrétně plán prací obsahuje celkem 116 legislativních úkolů, z toho 8 věcných záměrů zákonů, 15 návrhů zákonů, 65 návrhů novel zákonů, 13 návrhů nařízení vlády a 15 návrhů novel nařízení vlády,“ uvedl totiž již zmíněný Vladimír Řepka z ministerstva spravedlnosti.

„Těchto 116 dokumentů obsahuje 40 % programových priorit současné vlády a jedna třetina představuje plnění legislativních závazků vůči Evropské unii,“ říká ministr Jan Kněžínek.

Říha střídá Císařovou, posuny u Sváčka a Eliáše

A nakonec ještě několik důležitých personálií z poslední doby. Přípravu nového trestního řádu by měl mít z pozice předsedy nově na starosti soudce Nejvyššího soudu Jiří Říha, který v této funkci nahrazuje profesorku Dagmar Císařovou. Ministr Kněžínek to dopisem oznámil členům této komise.

Předseda Nejvyššího soudu pak, jak jsme již avizovali, vybral nástupce Vladimíra Kůrky v předsednictví občanskoprávního a obchodního kolegia. Novým předsedou bude od začátku roku 2019 Jan Eliáš. 

Bývalý předseda Městského soudu v Praze a dvojnásobný kandidát na pozici ústavního soudce Jan Sváček se pak nově stává místopředsedou Vrchního soudu v Praze, na němž v posledních letech působí.

Díky oznamované personálii vyšlo také najevo, že se letos nově vzniklá kancelář Sniehotta Legal přejmenovala na Sniehotta & Vajda Legal. „Přejmenovali jsme se oficiálně k 1. listopadu 2018,“ uvedl pro INFO.CZ zakladatel firmy Michal Sniehotta. O nástupu nového společníka Lukáše Vajdy jsme již dříve psali.

Předvánoční gesto státních zástupců a advokátů

A nakonec opravdu adventní a mile předvánoční zpráva. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman za Nejvyšší státní zastupitelství a místopředseda Tomáš Sokol za Českou advokátní komoru podepsali minulý pátek memorandum o součinnosti. Jeho účelem je „podpořit vzájemnou komunikaci mezi státním zástupcem a obhájcem zejména v oblasti využívání odklonů v trestním řízení a dále při uzavírání dohod o vině a trestu a nastavit zásady této komunikace“.

Článek druhý se týká komunikace: „Komunikace mezi obhájcem a státním zástupcem má být zásadně možná a žádoucí, a to zejména v přípravném řízení, lze-li rozumně předpokládat, že daná věc je řešitelná využitím odklonu v trestním řízení nebo uzavřením dohody o vině a trestu. Není podstatné, z čí iniciativy bude taková komunikace vycházet, platí, že akceptací této iniciativy druhou stranou Memoranda bude založena dobrá víra účastníků jednání.

Obě strany musí mít stejnou možnost spolu komunikovat, a to při dodržení níže uvedených zásad profesní etiky, vzájemného respektu, zásady spolupráce, vzájemné výměny informací a zásady důvěrnosti komunikace při odpovídajícím způsobu její dokumentace.“

Text memoranda je k nahlédnutí například na stránkách Nejvyššího státního zastupitelství. 

Kdo si tak dnes ještě vzpomene na válku, která se mezi těmito profesemi svého času rozbíhala? A během níž vlastně vznikla také dnes již etablovaná Unie obhájců, které šéfuje právě Tomáš Sokol?

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud