Benešová chce omezit státní zástupce, Kněžínek ale chystal to samé. Jsou privilegovanější než soudci | info.cz

Články odjinud

Benešová chce omezit státní zástupce, Kněžínek ale chystal to samé. Jsou privilegovanější než soudci

ANALÝZA JANA JANUŠE | Prezident Miloš Zeman jmenuje zítra Marii Benešovou novou ministryní spravedlnosti. Pokud si tedy tento krok některý z aktérů nerozmyslí, třeba kvůli na dnešek svolané demonstraci nazvané Pochod za nezávislou justici! Není to ale moc pravděpodobné. Zatím hlavním odborným tématem, které se v souvislosti s nástupem Benešové řeší, je tak zamýšlené časově ohraničení funkčního období státních zástupců. Je čeho se bát?

Podle kritiků Benešové může jít o omezení nezávislosti žalobců. Pravda je ale složitější: tento krok ministerstvo spravedlnosti plánuje dlouhodobě a navíc do celého systému dobře zapadá. Funkční období mají totiž omezené rovněž soudní funkcionáři, jejichž postavení by mělo být s vedoucími státními zástupci srovnatelné. A důležitý je taktéž fakt, který v debatách rovněž uniká: chystané změny se vůbec netýkají řadových státních zástupců.

Že by měli být státní zástupci pod širší veřejnou kontrolou a rovněž by mělo být jednodušší postihnout je za jejich prohřešky, přitom vyplynulo už začátkem roku ze seriálu INFO.CZ Státní zástupci - čas na změnu? Popsali jsme v něm některé excesy, k nimž v rámci struktury státního zastupitelství dochází i faktickou neodpovědnost žalobců. I to je důležitý rozměr celé debaty, který také není příliš slyšet.

Státní zástupci jsou privilegovanější než soudci

O změnách v souvisejících právních předpisech se přitom mluví už několik let. Ministerstvo spravedlnosti se ještě v éře šéfování Jiřího Pospíšila (tehdy ODS, dnes TOP 09) snažilo prosadit zcela nový zákon o státním zastupitelství, na kterém výrazně spolupracovali i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a současná šéfka pražského vrchního státního zastupitelství Lenka Bradáčové, která v minulosti stála v čele Unie státních zástupců. Tehdy plánovali třeba i takzvaný protikorupční speciál. Resort ale své kroky postupně výrazně přehodnotil.

Aktuálně tak chystá jen určitou novelu tohoto zákona, jejíž hlavní rysy představil v únoru ve zmíněném seriálu právě končící ministr Jan Kněžínek (za ANO). „V současné chvíli připravujeme v souladu s požadavky Skupiny státu proti korupci (GRECO) novelu zákona o státním zastupitelství. Rádi bychom reformovali postupy při jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců tak, aby byla posílena nezávislost a nestrannost státního zastupitelství na výkonné moci. Zejména, aby bylo možné odvolání vedoucích a nejvyšších státních zástupců pouze v rámci kárného řízení, s čímž souvisí i zavedení jejich funkčních období,“ popsal pro INFO.CZ Kněžínek.

Funkční období vedoucích státních zástupců, mezi něž patří třeba již zmíněný nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či šéfové pražského a olomouckého vrchního zastupitelství Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan, v současnosti nikterak omezená nejsou. V pozicích tak mohou působit třeba i desítky let. Například Zeman je ve funkci už od začátku roku 2011. Na druhou stranu je pravdou, že mohou ze dne na den skončit, nejvyššího státního zástupce může i bez důvodu odvolat vláda. Není ale příliš představitelné, že by se tak za současné společenské atmosféry bez dalšího stalo.

Postavení soudců je zcela jiné. Podle příslušných zákonů je totiž funkční období předsedů i místopředsedů jednotlivých justičních těles omezené. Šéfové nejvyšších soudů mají desetiletý mandát, ostatní pak sedmiletý. Své funkce nesmějí správně opakovat, i když toto je v praxi někdy prolamováno a realita bývá jiná. Staví se proti tomu svým rozhodováním i Ústavní soud.

Co chystal Jan Kněžínek?

Novela zákona o státním zastupitelství tak měla podle Kněžínka zajistit transparentnost: „Půjde o jasné stanovení toho, kdo je oprávněn koho jmenovat či odvolat a na základě jakých skutečností se tak stane, včetně stanovení délky funkčního období, jehož uplynutím vedoucí státní zástupce ve funkci skončí.“

„Debaty zatím směřují k tomu, aby byl mandát sedmiletý, ale diskutuje se i o variantě deseti let. Současní vedoucí státní zástupci by po přechodném období, které by trvalo alespoň pět let, skončili a poté by proběhla nová výběrová řízení. A to také z důvodu, aby se všichni vedoucí státní zástupci neměnili v jeden okamžik. Přechodné období musí být dostatečně dlouhé a nesmí znamenat otřesy v soustavě státního zastupitelství. Zároveň chci, aby se stávající státní zástupci mohli na svoje pozice znovu přihlásit. Protože sice počítáme, že nebude možné funkční období opakovat, ale při tom prvním přesoutěžení je moje představa taková, že by to pro ně otevřené bylo,“ uvedl v únoru dále ministr.

O tom, jak dlouhé by bylo funkční období, se tedy mělo ještě debatovat a podle všeho se to bude řešit i nadále. Změny se ale podle Kněžínka neměly týkat řadových státních zástupců.

Co udělá Marie Benešová?

Právě tato novela tak zůstává v pracovní verzi na stole také zítra nastupující ministryni Marii Benešové. Jak už jsme naznačili, podle informací INFO.CZ se má v příštích týdnech konkrétní časové omezení funkčního období státních zástupců dále řešit. Ve hře může být třeba i rozmezí devíti let.

Varianta, kterou v poslední době začali právě někteří státní zástupci prosazovat - tedy že by se na jednu stranu zvýšily záruky proti jejich možnému odvolání, ale na druhou stranu by se nikterak časově neomezily jejich mandáty - podle všeho průchozí nebude.

Důležité rovněž je, že vedoucí státní zástupci, pokud dojde k přijetí těchto změn, ani po vypršení svého funkčního období nepřijdou o práci. V soustavě totiž zůstanou a státními zástupci budou dál. Naopak se mohou vrátit k podstatě svého řemesla a tedy i k faktickému stíhání možných pachatelů trestných činů. Navíc by se patrně mohli, stejně jako je tomu v případě soudců, ucházet o jiná vedoucí místa. Například ta výše postavená.

Samozřejmě se ale i mimo státní zastupitelství objevují i opačné názory, podle nichž by k takovému kroku dojít nemělo. „Má-li být státní zástupce nezávislý na moci výkonné, pak bych jeho funkční období neomezoval. V opačném případě bude mít tendenci se chovat tak, aby se „zalíbil“ tomu, kdo bude rozhodovat o jeho jmenování na další funkční období,“ uvedl například pro INFO.CZ Rudolf Vokoun z katedry trestního práva pražské právnické fakulty.

Bílá místa české justice

V této souvislosti se ale můžeme podívat ještě na jednu věc. Právě obava ze snahy o „zalíbení se“ se často objevuje v diskusích o tom, zda mají mít ústavní soudci možnost opakovat svůj mandát.

V současnosti je to možné, řada z nich pracovala či pracuje u Ústavního soudu po dvě funkční období. Jedním z nich je přímo předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který stojí v jeho čele od roku 2003. Jiní ale něco takového ze zásady odmítají, jde například o emeritní místopředsedkyni tohoto soudu Elišku Wagnerovou. I Rychetský přitom říká, že opakovat mandát není správné, soudu ale chtěl podle svých slov zajistit kontinuitu.

Celé to vypovídá o tom, že v české justiční soustavě existuje stále několik bílých míst. Debata, která se kvůli nástupu Marie Benešové do funkce ministryně spravedlnosti rozbíhá, může dobře posloužit i k jejich dořešení.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud