Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Bude Kněžínek lepší ministr spravedlnosti, než by byli právníci hnutí ANO? Komentář Jana Januše

Bude Kněžínek lepší ministr spravedlnosti, než by byli právníci hnutí ANO? Komentář Jana Januše

Premiér Andrej Babiš (ANO) nedal ani tentokrát ministerskou šanci Jeronýmu Tejcovi. Jako nového ministra spravedlnosti upřednostnil Jana Kněžínka, dosavadního místopředsedu Legislativní rady vlády. Pokud si svou jednu šanci zasloužila ještě před vyplaváním plagiátorských afér Taťána Malá, Jan Kněžínek ji má dostat zcela nepochybně. Překvapivé ale je, že Babiš opět sáhl mimo jména, o kterých se dříve mluvilo. Zcela stranou nechal také své poslance. Přitom i mezi nimi stále zbývá několik právníků, stojících spíše mimo obecné povědomí.

Legislativec Jan Kněžínek je nezpochybnitelným odborníkem, ve státní správě se pohybuje 15 let. Připravovaná legislativa mu musí být z titulu jeho dosavadní pozice jasná. Vzhledem k posledním událostem není zanedbatelné ani to, že vystudoval pražskou právnickou fakultu a dokonce na ní obdržel i velký doktorát. Pokud tak předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský mluví v souvislosti s ním o dalším králíkovi z klobouku, je to zbytečně dehonestující, i když je pravda, že Kněžínkova nominace spadla z čistého nebe.

Dlouho se ve veřejném prostoru objevovala jména jako Jeroným Tejc, Petr Mlsna či Aleš Gerloch. Mluvilo se i o Taťáně Malé, které dal Babiš, podle kuloárních informací zcela na poslední chvíli, přednost právě před Jeronýmem Tejcem. O tom, že právě Tejc by byl i nyní silnejším kandidátem než Kněžínek, už jsme psali.

Kněžínka jistě není nutné předem podceňovat, i když řídit celý resort je přece jen jiná liga, nesrovnatelná s tím, co doposud dělal. Také je ale otázkou, kolik času na svou práci dostane.

Kolik má ANO mezi poslanci právníků?

Zdá se, že se Andrej Babiš rozhodl, alespoň prozatím, nadstranicky. Kněžínka nominoval bez ohledu na to, že například i mezi svými poslanci má stále několik lidí s právním vzděláním.

Ze 78 poslanců hnutí ANO se právním doktorátem před jménem pyšní jen Helena Válková, která je dokonce profesorkou trestního práva, ta už ale ministryní spravedlnosti byla a i když se její jméno občas v souvislosti s tímto resortem znovu objeví, její další mandát není, minimálně za stávající situace, příliš reálný.

Mezi poslanci tak zbývá, nepočítáme-li už znovu ani Taťánu Malou, ještě sedm právníků. Jen dva z nich přitom patří k mediálně známým politikům a ani u nich není příliš představitelné, že by se v dohledné době stali ministry spravedlnosti. Jednak jde o předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, jednak o ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Další pětice právníků mezi poslanci hnutí ANO příliš známá není. Jde o Lenku Dražilovou, Milana Feranece, Tomáše Kohoutka, Barboru Kořanovou a Jana Richtera, i když ten je jen bakalářem a nemohl by se tak například stát advokátem či soudcem. V právnické komunitě se více pohybovali jen Milan Feranec, jenž kdysi pracoval i jako podnikový právník, a Tomáš Kohoutek, který dříve působil v advokacii a nyní je notářem.

Je tedy nezpochybnitelné, že Kněžínek má daleko lepší výchozí pozici, než by měl kdokoliv z poslanců-právníků hnutí ANO.

INFOGRAFIKA DNE: rekordy českých vládINFOGRAFIKA DNE: rekordy českých vládautor: info.cz

Co čeká ministerstvo spravedlnosti?

Práce bude mít nový šéf resortu každopádně více než dost a lze tak souhlasit s předsedou TOP 09 Jiřím Pospíšilem. Skutečně by bylo ideální, abychom měli ministra spravedlnosti na celé volební období. Úkoly jsou dlouhodobě jasné. I když kapitola Právo a spravedlnost Programového prohlášení druhé vlády Andreje Babiše používá v porovnání se stejným dokumentem Babišovy první vlády trochu jiná slova, obsah zůstává vesměs stejný.

Děkujme za úvodní prohlášení: Za klíčovou hodnotu našeho společenského uspořádání považujeme ideu právního státu založeného na úctě k ústavně chráněným principům dělby moci, vlády práva a ochrany základních práv a svobod. Tyto principy budeme ve všech svých krocích respektovat a dále posilovat. Právo a spravedlnost jsou základními kameny právního státu. Důvěra občanů v soudy a státní zastupitelství je podmínkou efektivity právního státu. Právo musí být předvídatelné a vymahatelné.” To, co jsme v posledních letech považovali už spíše za nutné klišé, nabývá postupem času opět na důležitosti. Snad se neukáže, že to byly jen fráze.

Více než vhodná je i slibovaná péče a expertíza při přípravě nové legislativy, stejně jako to, že se vláda zavazuje k tomu, že bude dbát na stabilitu právního řádu a klást důraz na kvalitu nově přijímaných norem”.

Z nové legislativy potřebujeme třeba nové procesní kodexy, jak ten civilní, tak ten trestní. I k jejich dotažení se vláda zavázala, stejně jako k předložení zákona o hromadných žalobách či nového zákona o znalcích. Prosadíme spotřebitelský zákoník, který jasně a přehledně upraví práva a povinnosti spotřebitelů a podnikatelů a posílí práva spotřebitelů. Zavedeme požadavek textového potvrzení spotřebitelské smlouvy uzavřené po telefonu,” dočteme se jeden z dalších dlouhodobých slibů v Programovém prohlášení vlády.

Hodí se i slibované novinky v justici, po nichž se také dlouhodobě volá. Tato část programového prohlášení je tedy hodně důležitá: V justiční oblasti budeme při přísném respektování nezávislosti soudců i státních zástupců a mezinárodních doporučení v této oblasti usilovat o zvyšování kvality jejich činnosti: Garantujeme platové poměry soudců a státních zástupců a nezasahování do nich ze strany exekutivy jako jednu z podmínek nezávislosti justice. Prosadíme kariérní řád soudců a zákonem stanovené podmínky výběrů soudců jako záruky udržení profesní motivace a protikorupční opatření. Zajistíme zlepšení platového ohodnocení administrativního a dalšího odborného aparátu soudů. Cílem je nejen funkčnost soudní správy, ale také zvýšení její kvality. Předložíme změny ve státním zastupitelství pro jeho účinnější správu a posílení odpovědnosti státních zástupců. Budeme pokračovat v elektronizaci justice v zájmu zjednodušení činností, zrychlení řízení a snížení nákladů. 

Vláda chce také bojovat s obchodem s chudobou, stejně jako proti daňovým únikům či korupci. Pravděpodobně tak dojde ke změnám insolvenčního zákona i exekučního řádu

Tohle všechno teď čeká na Jana Kněžínka. Zda má šanci obstát, zjistíme velmi rychle.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744