Budou-li úředníci dál vyplácet Agrofertu dotace, riskují trestní stíhání, říká advokát Matzner | info.cz

Články odjinud

Budou-li úředníci dál vyplácet Agrofertu dotace, riskují trestní stíhání, říká advokát Matzner

Aktuální dění kolem evropských auditů, možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a dalšího (ne)vyplácení dotací jeho dřívějším firmám, vyvolává řadu právních otázek. Například co mají v takové chvíli dělat úředníci, kteří jsou za peníze přímo odpovědní a v posledním kroku posvěcují jejich odeslání. Rozhodnou-li proti evropským pokynům, mohou podle advokáta Jiřího Matznera riskovat i trestní stíhání.

„Každý musí aplikovat zákony v rámci své činnosti, neznalost neomlouvá. Dnes je řada indicií pro to, aby vyplácení některých dotací bylo minimálně pozastaveno. Pokud došlo k rozhodnutí, že se bude dále vyplácet, riziko roste, protože předběžný závěr, že by k vyplácení nemělo docházet, byl již i s odůvodněním zveřejněn,“ popisuje právní stav věci pro INFO.CZ Jiří Matzner.

Podle něj je rovněž otázkou, kdo by případně učinil rozhodnutí o dalším vyplácení dotací. „Jsem přesvědčen, že v této fázi neobstojí ani argument, že by mohla být nevyplacením následně způsobena škoda, i když má svou logiku,“ říká dále advokát.

Pojďme se na věc podívat ještě obecněji. Pokud Evropská unie rozhodne o tom, že určitá firma nemá nárok na vyplácení dotací a příslušné české orgány se rozhodnou i přesto peníze vyplácet, má to své složité právní souvislosti.

„Rozpor mezi evropskou a českou právní úpravou je třeba vnímat v kontextu jednotlivých právních předpisů, účelu a smyslu dané úpravy. Je pravdou, že dochází ke střetům mezi českým a evropským právem a při případném rozporu je třeba posoudit, co má přednost. Tedy, co se bude v takovém případě aplikovat. Pokud jde o oblast, kterou upravuje právo evropské, pak má přednost, ale jde o velké zjednodušení dané věci,“ rozebírá problematiku dále Matzner, podle kterého je ale nutné posoudit každý případ individuálně:

„To, že dojde k vyplácení peněz je třeba vždy posuzovat v kontextu všech okolností, včetně doby. Myslet si, že politika neovlivňuje životy lidí, včetně ekonomického prostředí, jednání úřadů a úředníků, by bylo naivní. Problém vidím v tom, že rozhodnutí musí být v souladu s podmínkami jednotlivých dotačních programů, to posuzuje určitá osoba, která za takové posouzení a vyhodnocení v celém kontextu nese odpovědnost. Posouzení, zda nějaký postup je či není v rozporu se zákonem, je otázkou aplikace práva, kde má evropské právo přednost.“

Riskovali by tedy v tuto chvíli něco přímo čeští úředníci, kteří by měli mít takovéto kroky na starosti? „Každý úředník, který postupuje v rámci své pravomoci v souladu se zákonem, neriskuje nic. Takto jednoduché to však není vždy, úředníci nežijí ve vzduchoprázdnu, již v minulosti jsme viděli, že loajálnost k představenému, jeho názoru či plnění úkolu může vést až k trestnímu stíhání a odsouzení, které i s odstupem, v tomto případě dost možné se změnou vládní strany, může vést k přehodnocení pohledu na plnění povinností,“ odpovídá Matzner.

Podle něj tak lze případně uvažovat až o jejich trestní odpovědnosti. „Odpovědnost má každý, který se na daném procesu podílel, ale nejen aktivně, ale také pasivně, například tím, že měl kontrolovat a nekontroloval. To platí nejen o jednotlivých úřednicích, ale i o jejich představených, včetně vrcholových orgánů agentur, které mají vyplácení dotací v kompetenci. Myslet si, že když sedím například v dozorčí radě, která o dané dotaci nerozhoduje přímo, nemám co řešit, je zcela liché. V dotačních kauzách premiéra nelze takto alibisticky ‚nekonat‘, naopak je povinností i takových osob věnovat plnění pozornost,“ upozorňuje Matzner.

„V takovém případě půjde i o jejich odpovědnost. Odpovědnost trestní je ultimativně tou poslední, která by v případě porušení či neplnění povinností byla tou poslední, kterou by měl stát aplikovat. Přesto je třeba říct, že určitě trestní odpovědnost hrozí,“ uzavírá advokát.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud