České soudy jsou rychlejší než ty německé. Brzy mohou přeskočit i zbytek Evropy | info.cz

Články odjinud

České soudy jsou rychlejší než ty německé. Brzy mohou přeskočit i zbytek Evropy

České soudy patří k těm vůbec nejlepším v Evropské unii. Česká republika dokonce náleží do první třetiny zemí evropské osmadvacítky, a to jak pokud jde o rychlost civilních a obchodních řízeních, tak třeba i o efektivitu investovaných nákladů. Vyplývá to ze zprávy The 2019 EU Justice Scoreboard, které se dnes bude věnovat i mezinárodní odborná konference „Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“, jíž pořádá Senát ve spolupráci s Nejvyšším soudem.

Podle veřejného mínění pracují české soudy příliš pomalu, jednotlivé kauzy se zbytečně vlečou a trvá léta, než se doberou k nějakému výsledky. Jak se ale ukazuje z nejnovějších statistik a ze zprávy The 2019 EU Justice Scoreboard, není to tak úplně pravda, zvláště v občanských a obchodních sporech.

„Česká republika se dlouhodobě v ukazatelích efektivity pohybuje v elitní třetině unijních zemí. Aktuálně zaujímá mezi 28 členskými státy Evropské unie sedmou příčku při srovnávání délky ve sporných civilních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů. O jednu příčku si tak polepšila proti loňsku. Délka řízení na všech stupních ve sporných civilních a obchodních věcech je nižší než 200 dnů, což představuje sedmý nejlepší výsledek v Evropské unii. V tomto ohledu jsme na tom lépe než Německo, Francie a další země vyspělé západní Evropy,“ uvádí tiskový mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

„Výdaje na soudnictví patří v přepočtu na HDP v České republice k nejnižším v Evropě, což znamená, že soudy pracují efektivně, přestože ve srovnání s řadou jiných zemí Evropské unie nedisponují takovými rozpočty. Češi se soudí častěji, než jiné národy. Na 10 obyvatel připadne v České republice 3,3 soudních řízení, přitom například v Německu je to jen 1,5. Z toho hlediska je pak třeba také srovnávat počty soudců na 1000 obyvatel v jednotlivých zemích a další obdobné statistiky,“ popisuje dále Tomíček.

Obraz soudů poškozují jednotlivosti

Česká republika by přitom mohla v tomto ohledu poskočit na žebříčku ještě dopředu. „Nedodělků nám zůstalo zhruba 3000. Pokud bychom každý rok snížili toto číslo o zhruba 500 věcí, podobně jako loni, tak se dostaneme pod 2000 a bude to již dobré. Máme hodně senátů a můžeme to mezi ně rozdělit. Nyní trvá civilní řízení v průměru 200 dnů, mohlo by tak jít o 120 nebo 130 dnů. Toho nedosahuje skoro žádný stát v Evropě,“ odhadl na začátku letošního roku v rozhovoru pro INFO.CZ předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal.

„Justice na tom není tak špatně, jak se pořád říká. Ano, jsou tu věci, které se vyřizují příliš dlouho. Ale určitě nejde o všechny věci. Několik let, nebo v civilu dokonce desetiletí, se vyřizují jen mimořádné záležitosti. Je to ‚špatně', ale nejde o problém celého systému. Je tedy potřeba se tomu věnovat. Musí se na to zaměřit nejen ministerstvo spravedlnosti, ale rovněž předsedové nižších soudů. Ti by soudce měli vést k tomu, že vyřízení starých věcí je naprosto prioritní záležitost,“ dodal v lednovém rozhovoru Šámal.

„Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal v té souvislosti při jarním setkání se senátory zmínil, že v rámci obecné justice samozřejmě existují některá zdlouhavá soudní řízení, která ‚pomyslně kazí celkový dojem', a ta jsou veřejností oprávněně vnímána negativně, avšak patří mezi ně často věci, jejichž počátek se nachází v tzv. divokých devadesátých letech, a my se s důsledky potýkáme dodnes,“ přidává k tomu Petr Tomíček.

Problémy správního soudnictví

Nejvyšší soud ale identifikuje rovněž problematická místa české justice, dlouhodobě se v tomto ohledu mluví zejména o minimálním využití nových technologií a dalších moderních možností 21. století. Zejména elektronizace buď u českých soudů nefunguje vůbec, nebo jen ve velmi malé míře. Zavádění novinek je pak často výrazně zpožděné a rovněž nedotažené.

Oproti výše prezentovaným a optimistickým číslům je pak problematická situace zejména ve správním soudnictví, kde délka řízení postupně narůstá. Dlouhodobě se tak uvažuje o legislativních změnách, které by omezily možnost obracet se na správní soudy. „Jsem přesvědčen o tom, že je potřeba razantnějších zásahů, zejména že asi bude namístě uvažovat o tom, zda možnost správní žaloby v určité míře neomezit. Je paradoxní, že když dostanete pokutu dva tisíce korun za parkování, tak máte k dispozici více opravných prostředků, než když dostanete podmíněný trest odnětí svobody jeden rok, protože jste někde něco ukradli,“ říkal například loni v červnu těsně před svým koncem ve funkci tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Problémy stále častěji hlásí rovněž Nejvyšší správní soud. Jak totiž uvedl na říjnovém sněmu Soudcovské unie jeho emeritní předseda Josef Baxa, soud neprožívá zrovna lehké období: má zhruba jen 30 soudců, v porovnání se situací před několika lety teď ale řeší dvojnásobek případů. A související novele soudního řádu správního, která by mohla situaci pomoci, se podle jeho slova sněmovna nevěnuje.

Hledat řešení se tak pokusí i řečníci na dnešní konferenci. „Vedle předsedy Ústavně-právního výboru Senátu Parlamentu ČR Miroslava Antla a předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala vystoupí na konferenci významné osobnosti evropské a tuzemské justice, mezi nimi například ministryně spravedlnosti Marie Benešová, místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala, předseda Evropské komise pro efektivitu justice (CEPEJ) Ramin Gurbanov, prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová a další vzácní hosté,“ uvádí k programu Tomíček. Svůj pohled nabídne například i předseda Ústavního soudu  Pavel Rychetský či právní teoretik z pražské právnické fakulty Jan Wintr. Program konference je dostupný na webových stránkách Nejvyššího soudu.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud