Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko nestíhá přijmout zákon ke klíčovému unijnímu nařízení ohledně ochrany soukromí

Česko nestíhá přijmout zákon ke klíčovému unijnímu nařízení ohledně ochrany soukromí

Adaptační zákon k evropskému nařízení GDPR o ochraně soukromí nebude schválen do května, kdy nařízení začne platit. Teprve 21. března se jím bude zabývat vláda. V TV Prima to dnes řekl ministr životního prostředí v demisi Richard Brabec (ANO). "Podle mě to reálně není možné," připustil. Vláda se podle něj bude snažit o zkrácení potřebných lhůt. Poukázal také na to, že adaptační zákon má jen šest států EU a Česko tak podle něj není jedinou zpozdilou zemí.

Nařízení GDPR má vstoupit v účinnost letos 25. května. Týká se všech firem, státních institucí, neziskových organizací i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Souhlas se zpracováním osobních údajů podle nových pravidel musí dát miliony lidí. Obnovou tak bude muset projít drtivá většina databází, kterými disponují například internetové obchody, ale i lékaři, školy či zaměstnavatelé.

Podle Brabce měl adaptační zákon šanci projít Parlamentem v případě, že by ho vláda předložila Sněmovně již na začátku loňského roku. Nynější vláda se podle něj bude snažit navrhnout Sněmovně, aby zákon schválila ve zrychleném režimu již v prvním čtení, což je podle jednacího řádu možné. Není si však jistý, zda to má šanci projít, protože tento postup je možné zablokovat.

Brabcův partner v diskusním pořadu senátor ODS Miloš Vystrčil řekl, že ODS bude možná schopná nechat projít zákon Sněmovnou ve zrychleném režimu. Musel by však po rakouském vzoru obsahovat ustanovení, že na přechodnou dobu nebo napořád orgány státní moci a veřejné instituce nebudou podléhat sankcím, ale jen nápravným opatřením. Druhou podmínkou ODS je, aby zákon definoval veřejnou instituci tak, aby zákon nedopadl například na veřejné knihovny a obdobné spolky zřizované institucemi. Brabec však poznamenal, že je složité převzít rakouský příklad, protože české právo neumožňuje vyjmout veřejnou sféru ze sankcí.

Co je to GDPR a co se s novým nařízením mění? Čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1