Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cesty k Evropě 2: Jak se u nás prosazoval jednotný evropský jazyk, vzpomíná profesor Michal Tomášek

Cesty k Evropě 2: Jak se u nás prosazoval jednotný evropský jazyk, vzpomíná profesor Michal Tomášek

Byla to velká událost. Na ministerstvo zahraničních věcí dorazil text připravované dohody o přidružení mezi naší federací a Evropskými společenstvími, tzv. „Evropské dohody. Jednání o něm probíhala v angličtině, proto přišel z Bruselu anglicky a bylo potřeba vyrobit českou verzi. Následně bylo nutné text odsouhlasit na vnitrostátní úrovni a definitivní znění připravit k ratifikaci. Většina našeho státního úřednictva cizí jazyky neovládala, a pokud ano, pak spíše ruštinu. Na vládní úrovni tvořili v tomto ohledu výjimku snad jen ministři Dienstbier, Dlouhý a Klaus.

K překladu jsme byli povolání dva. Přední odborník na mezinárodní právo Václav Mikulka, dnes pracovník aparátu OSN v New Yorku, a já, čerstvě dodaný z USA, a tudíž s předpokladem jazykové vybavenosti. Supervizi překladatelského procesu měl na starosti ředitel mezinárodněprávního odboru Gabo Brenka, dnes významný pražský advokát. Viděno v čase, je s podivem, že o slovenskou verzi se nikdo příliš nestaral.

Ukázalo se ovšem, že největším problémem překladu nebude angličtina, ale čeština. Naše právní terminologie, zdevastovaná desetiletími socialistické právnické hatmatilky, nebyla zdaleka připravena vyjádřit pojmy a instituty komunitárního práva. U vědomí, že česká právní terminologie se v devatenáctém století vyvíjela z němčiny, chtěli jsme z Bruselu text německý. Nedostali jsme ho. Kupodivu jsme nedostali ani text francouzský, přestože francouzština měla v tehdejších ES daleko větší vliv, než má v dnešní EU. Už tehdy tak byla založena praxe, že se normy evropského práva většinou překládaly z angličtiny, jakožto nejméně vhodného jazyka psaného práva.

Řadu českých pojmů jsme museli zrekonstruovat, některé i nově vytvořit. Články 44 – 54 asociační dohody hovořily o institutu „right of establishment“ ve shodě s ustanoveními článku 52 a následujících tehdejší Smlouvy o EHS, kde se ve francouzské verzi psalo o „droit d´établissement“ a ve verzi německé o „Niederlassugsrecht“. Sémantickým výkladem jsme dovodili, že obsahuje dva pojmové znaky: usadit se v jiném členském státě a podnikat tam. Slovo podnikání bylo tehdy v módě, takže nikdo ani na okamžik nezaváhal použít v češtině termín „právo podnikání“. Český text Evropské dohody v našem překladu vyšel 17. prosince 1991 v Hospodářských novinách. Den poté, kdy byla spolu s obdobnými dohodami s Maďarskem a Polskem podepsána v Bruselu.

Za nějaký čas se v Bruselu sešla komise expertů na právní jazyk (groupe juristes-linguistes), aby posoudila kvalitu české terminologie. Obstáli jsme vcelku dobře, až na „právo podnikání“. Při překladu se prý má vycházet ze stejných sémantických základů jako jiné jazyky Evropského společenství. V tomto případě primárně z možnosti usadit se v jiném členském státě, tudíž správně je „právo usazování“. Zástupkyně Komise, která, soudě podle její češtiny, žila už v Belgii velmi dlouho, byla v tomto bodě při prosazování „jednotného evropského jazyka“ neoblomná. Dodnes nejsem přesvědčen, že pojem „právo usazování“ vyjadřuje v češtině svůj obsah srozumitelněji než „právo podnikání“. Vidím to i u našich studentů. Možná také proto, že „establishment“ znamená v angličtině „podnik“, stejně jako „établissement“ ve francouzštině či „Niederlassung“ v němčině. Slovo „usazenina“ má v češtině význam úplně jiný.

Jsem si samozřejmě vědom, že evropskoprávní terminologie musí ve všech jazycích co nejlépe napomáhat jednotnému výkladu unijního práva. Avšak s některými českými ekvivalenty jsem se dodnes nesžil, včetně toho výše uvedeného. Možná jsme tenkrát mohli, tak jako v jiných případech, více bojovat. Jsem docela rád, že se některé pojmy nepřekládají. Třeba „effet utile“ by v češtině jako „užitečný účinek“ působil trochu podivně. V červnu 2011 jsem v Lucemburku vedl seminář pro české překladatele v unijních institucích právě o terminologii evropského práva. Byli to dokonalí profesionálové a vyprávěli mně, jak bylo v prvních letech našeho členství obtížné sehnat u nás odborníky na překlad unijních textů. Nyní prý už je situace stabilizována, což je nepochybně ke všeobecnému prospěchu české unijněprávní terminologie.

Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc. je proděkanem Právnické fakulty UK v Praze, vedoucím její katedry evropského práva a profesorem tohoto oboru.

 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1