Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cesty k Evropě 2: Jak se u nás prosazoval jednotný evropský jazyk, vzpomíná profesor Michal Tomášek

Cesty k Evropě 2: Jak se u nás prosazoval jednotný evropský jazyk, vzpomíná profesor Michal Tomášek

Byla to velká událost. Na ministerstvo zahraničních věcí dorazil text připravované dohody o přidružení mezi naší federací a Evropskými společenstvími, tzv. „Evropské dohody. Jednání o něm probíhala v angličtině, proto přišel z Bruselu anglicky a bylo potřeba vyrobit českou verzi. Následně bylo nutné text odsouhlasit na vnitrostátní úrovni a definitivní znění připravit k ratifikaci. Většina našeho státního úřednictva cizí jazyky neovládala, a pokud ano, pak spíše ruštinu. Na vládní úrovni tvořili v tomto ohledu výjimku snad jen ministři Dienstbier, Dlouhý a Klaus.

K překladu jsme byli povolání dva. Přední odborník na mezinárodní právo Václav Mikulka, dnes pracovník aparátu OSN v New Yorku, a já, čerstvě dodaný z USA, a tudíž s předpokladem jazykové vybavenosti. Supervizi překladatelského procesu měl na starosti ředitel mezinárodněprávního odboru Gabo Brenka, dnes významný pražský advokát. Viděno v čase, je s podivem, že o slovenskou verzi se nikdo příliš nestaral.

Ukázalo se ovšem, že největším problémem překladu nebude angličtina, ale čeština. Naše právní terminologie, zdevastovaná desetiletími socialistické právnické hatmatilky, nebyla zdaleka připravena vyjádřit pojmy a instituty komunitárního práva. U vědomí, že česká právní terminologie se v devatenáctém století vyvíjela z němčiny, chtěli jsme z Bruselu text německý. Nedostali jsme ho. Kupodivu jsme nedostali ani text francouzský, přestože francouzština měla v tehdejších ES daleko větší vliv, než má v dnešní EU. Už tehdy tak byla založena praxe, že se normy evropského práva většinou překládaly z angličtiny, jakožto nejméně vhodného jazyka psaného práva.

Řadu českých pojmů jsme museli zrekonstruovat, některé i nově vytvořit. Články 44 – 54 asociační dohody hovořily o institutu „right of establishment“ ve shodě s ustanoveními článku 52 a následujících tehdejší Smlouvy o EHS, kde se ve francouzské verzi psalo o „droit d´établissement“ a ve verzi německé o „Niederlassugsrecht“. Sémantickým výkladem jsme dovodili, že obsahuje dva pojmové znaky: usadit se v jiném členském státě a podnikat tam. Slovo podnikání bylo tehdy v módě, takže nikdo ani na okamžik nezaváhal použít v češtině termín „právo podnikání“. Český text Evropské dohody v našem překladu vyšel 17. prosince 1991 v Hospodářských novinách. Den poté, kdy byla spolu s obdobnými dohodami s Maďarskem a Polskem podepsána v Bruselu.

Za nějaký čas se v Bruselu sešla komise expertů na právní jazyk (groupe juristes-linguistes), aby posoudila kvalitu české terminologie. Obstáli jsme vcelku dobře, až na „právo podnikání“. Při překladu se prý má vycházet ze stejných sémantických základů jako jiné jazyky Evropského společenství. V tomto případě primárně z možnosti usadit se v jiném členském státě, tudíž správně je „právo usazování“. Zástupkyně Komise, která, soudě podle její češtiny, žila už v Belgii velmi dlouho, byla v tomto bodě při prosazování „jednotného evropského jazyka“ neoblomná. Dodnes nejsem přesvědčen, že pojem „právo usazování“ vyjadřuje v češtině svůj obsah srozumitelněji než „právo podnikání“. Vidím to i u našich studentů. Možná také proto, že „establishment“ znamená v angličtině „podnik“, stejně jako „établissement“ ve francouzštině či „Niederlassung“ v němčině. Slovo „usazenina“ má v češtině význam úplně jiný.

Jsem si samozřejmě vědom, že evropskoprávní terminologie musí ve všech jazycích co nejlépe napomáhat jednotnému výkladu unijního práva. Avšak s některými českými ekvivalenty jsem se dodnes nesžil, včetně toho výše uvedeného. Možná jsme tenkrát mohli, tak jako v jiných případech, více bojovat. Jsem docela rád, že se některé pojmy nepřekládají. Třeba „effet utile“ by v češtině jako „užitečný účinek“ působil trochu podivně. V červnu 2011 jsem v Lucemburku vedl seminář pro české překladatele v unijních institucích právě o terminologii evropského práva. Byli to dokonalí profesionálové a vyprávěli mně, jak bylo v prvních letech našeho členství obtížné sehnat u nás odborníky na překlad unijních textů. Nyní prý už je situace stabilizována, což je nepochybně ke všeobecnému prospěchu české unijněprávní terminologie.

Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc. je proděkanem Právnické fakulty UK v Praze, vedoucím její katedry evropského práva a profesorem tohoto oboru.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1