Cesty k Evropě 3: Sbližování a přibližování komentuje profesor Michal Tomášek | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cesty k Evropě 3: Sbližování a přibližování komentuje profesor Michal Tomášek

Cesty k Evropě 3: Sbližování a přibližování komentuje profesor Michal Tomášek

Co špatný překlad schvátí, nikdo už nevyvrátí. Kdosi přeložil do češtiny anglické slovo „conceptjako koncept, namísto „koncepce, a posledně jmenované jakoby už navždy vymizelo z českého slovníku. Přestože „koncepta „koncepcevždy v češtině znamenaly něco jiného.

Překlad ustanovení čl. 68 – 70 Evropské dohody s ČSFR „approximation of laws“, „rapprochement des législations“ jako „sbližování práva“ jsme ve své době považovali za samozřejmý, ale nakonec se ukázal jako velmi optimistický. Sbližování totiž naznačuje obousměrný proces, jenže ve skutečnosti měla smlouva na mysli proces jednosměrný, čili přibližování, protože nikoho v ES samozřejmě ani na okamžik nenapadlo, že by se měl přibližovat právu našemu. Možná opět platí poučka o německém původu české právní terminologie, z níž po nahlédnutí do německé verze asociační dohody a tam použitého „Angleichung der Rechtsvorschriften“ bych za obousměrné pojetí příslušného procesu ruku do ohně nedal. Jednosměrnost asi ještě lépe vystihuje „rakouský“ pojem „Rechtsanpassung“, používaný v této souvislosti v rakouské právnické němčině. 

Přesto se pojem sbližování práva s právem ES (dnes EU) rychle vžil a ještě rychleji se s ním začalo. Vlastně ještě dávno před podpisem asociační dohody, protože už 5. září 1991 bylo vydáno Usnesení vlády ČSFR č. 533 o postupu při zabezpečování slučitelnosti našeho právního řádu s právem ES. Na rozdíl od připravované asociační dohody, která sbližování československého práva s právem ES ukládala jen v taxativně vymezených odvětvích, počítalo toto usnesení se slučitelností s komunitárním právem ve všech oblastech československého právního řádu.

Důležitým nástrojem se měla stát tzv. „doložka o slučitelnosti“. Ke každému návrhu nového právního předpisu musel být připojen závěr, že je v souladu s právem ES. Nad doložkami o slučitelnosti měly bdít legislativní odbory obou národních vlád i vlády federální. Hlavním strážcem souladu s komunitárním právem bylo ovšem federální ministerstvo zahraničních věcí jako koordinační místo vztahů s ES, které v rámci připomínkového řízení sledovalo mezinárodní dopad případných odchylek od slučitelnosti, upozorňovalo na ně a v případě, že byly v rozporu s našimi záměry o budoucím plnoprávném členství v ES, požadovalo jejich odstranění.

Ministerstva a další navrhovatelé právních předpisů si ovšem s praxí doložek o slučitelnosti nedělali těžkou hlavu. Ze zkušenosti, kdy o několik málo let předtím připojovali, že návrh právního předpisu je v souladu se zájmy socialistického zřízení, nyní za slova „v souladu“ vkládali formulaci novou. Když se mi na stůl začaly dostávat takové spisy, třeba z ministerstev kultury, zdravotnictví nebo školství, kde žádné předpisy ES neexistovaly, začal jsem se navrhovatelů tázat, s jakýmiže konkrétními normami ES má být návrh v souladu. Dotěrnost mých dotazů nezůstala bez odezvy, a tak si mě za čas předvolal pan ministr Jiří Dienstbier, abych mu svůj postup vysvětlil. Nutno připomenout, že nebyl profesionální úředník, nýbrž novinář, a že byl nadán značným smyslem pro humor. Celá situace ho nejen pobavila, ale patrně se i zasadil o nápravu, protože 19. března 1992 schválila federální vláda nová legislativní pravidla, podle nichž doložka o slučitelnosti musela být doplněna výčtem právních předpisů ES, které byly při zpracovávání návrhu vzaty v úvahu. Z toho nepřímo vyplývala povinnost zpracovatele a předkladatele právních předpisů trvale sledovat a analyzovat vývoj práva a jednotlivých institutů ES a jejich členských zemí.

I tak jsem nenabyl přesvědčení, že naplňování doložky o slučitelnosti nezůstalo formální. Metodiku jsem se snažil vysvětlit zejména na semináři k aproximaci práva, který se konal v Národním domě na Smíchově 23. června 1992. Jenže bez velkého úspěchu. Buď jsem byl špatný řečník, anebo příslušní úředníci nemohli naše vize naplnit, protože předpisy ES měli pouze v jazycích, kterým vůbec nerozuměli. 

O autorovi: Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc. je proděkanem Právnické fakulty UK v Praze, vedoucím její katedry evropského práva a profesorem tohoto oboru.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.