Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Cesty k Evropě 3: Sbližování a přibližování komentuje profesor Michal Tomášek

Cesty k Evropě 3: Sbližování a přibližování komentuje profesor Michal Tomášek

Co špatný překlad schvátí, nikdo už nevyvrátí. Kdosi přeložil do češtiny anglické slovo „conceptjako koncept, namísto „koncepce, a posledně jmenované jakoby už navždy vymizelo z českého slovníku. Přestože „koncepta „koncepcevždy v češtině znamenaly něco jiného.

Překlad ustanovení čl. 68 – 70 Evropské dohody s ČSFR „approximation of laws“, „rapprochement des législations“ jako „sbližování práva“ jsme ve své době považovali za samozřejmý, ale nakonec se ukázal jako velmi optimistický. Sbližování totiž naznačuje obousměrný proces, jenže ve skutečnosti měla smlouva na mysli proces jednosměrný, čili přibližování, protože nikoho v ES samozřejmě ani na okamžik nenapadlo, že by se měl přibližovat právu našemu. Možná opět platí poučka o německém původu české právní terminologie, z níž po nahlédnutí do německé verze asociační dohody a tam použitého „Angleichung der Rechtsvorschriften“ bych za obousměrné pojetí příslušného procesu ruku do ohně nedal. Jednosměrnost asi ještě lépe vystihuje „rakouský“ pojem „Rechtsanpassung“, používaný v této souvislosti v rakouské právnické němčině. 

Přesto se pojem sbližování práva s právem ES (dnes EU) rychle vžil a ještě rychleji se s ním začalo. Vlastně ještě dávno před podpisem asociační dohody, protože už 5. září 1991 bylo vydáno Usnesení vlády ČSFR č. 533 o postupu při zabezpečování slučitelnosti našeho právního řádu s právem ES. Na rozdíl od připravované asociační dohody, která sbližování československého práva s právem ES ukládala jen v taxativně vymezených odvětvích, počítalo toto usnesení se slučitelností s komunitárním právem ve všech oblastech československého právního řádu.

Důležitým nástrojem se měla stát tzv. „doložka o slučitelnosti“. Ke každému návrhu nového právního předpisu musel být připojen závěr, že je v souladu s právem ES. Nad doložkami o slučitelnosti měly bdít legislativní odbory obou národních vlád i vlády federální. Hlavním strážcem souladu s komunitárním právem bylo ovšem federální ministerstvo zahraničních věcí jako koordinační místo vztahů s ES, které v rámci připomínkového řízení sledovalo mezinárodní dopad případných odchylek od slučitelnosti, upozorňovalo na ně a v případě, že byly v rozporu s našimi záměry o budoucím plnoprávném členství v ES, požadovalo jejich odstranění.

Ministerstva a další navrhovatelé právních předpisů si ovšem s praxí doložek o slučitelnosti nedělali těžkou hlavu. Ze zkušenosti, kdy o několik málo let předtím připojovali, že návrh právního předpisu je v souladu se zájmy socialistického zřízení, nyní za slova „v souladu“ vkládali formulaci novou. Když se mi na stůl začaly dostávat takové spisy, třeba z ministerstev kultury, zdravotnictví nebo školství, kde žádné předpisy ES neexistovaly, začal jsem se navrhovatelů tázat, s jakýmiže konkrétními normami ES má být návrh v souladu. Dotěrnost mých dotazů nezůstala bez odezvy, a tak si mě za čas předvolal pan ministr Jiří Dienstbier, abych mu svůj postup vysvětlil. Nutno připomenout, že nebyl profesionální úředník, nýbrž novinář, a že byl nadán značným smyslem pro humor. Celá situace ho nejen pobavila, ale patrně se i zasadil o nápravu, protože 19. března 1992 schválila federální vláda nová legislativní pravidla, podle nichž doložka o slučitelnosti musela být doplněna výčtem právních předpisů ES, které byly při zpracovávání návrhu vzaty v úvahu. Z toho nepřímo vyplývala povinnost zpracovatele a předkladatele právních předpisů trvale sledovat a analyzovat vývoj práva a jednotlivých institutů ES a jejich členských zemí.

I tak jsem nenabyl přesvědčení, že naplňování doložky o slučitelnosti nezůstalo formální. Metodiku jsem se snažil vysvětlit zejména na semináři k aproximaci práva, který se konal v Národním domě na Smíchově 23. června 1992. Jenže bez velkého úspěchu. Buď jsem byl špatný řečník, anebo příslušní úředníci nemohli naše vize naplnit, protože předpisy ES měli pouze v jazycích, kterým vůbec nerozuměli. 

O autorovi: Prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc. je proděkanem Právnické fakulty UK v Praze, vedoucím její katedry evropského práva a profesorem tohoto oboru.

  
 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1