Chcete inovativní byznys, ale bojíte se pokut? Zkuste se s úřadem dohodnout, navrhuje organizátor Zákona roku | info.cz

Články odjinud

Chcete inovativní byznys, ale bojíte se pokut? Zkuste se s úřadem dohodnout, navrhuje organizátor Zákona roku

Úroveň české legislativy se zásadně nezlepšuje, anketa Zákon roku, za níž stojí společnost Deloitte, se ale opět snaží upozornit spíše na ty pozitivní a probyznysové právní předpisy, které za poslední rok vyšly. „V jiných zemích se v regulaci dějí úžasné věci, které jdou ruku v ruce s egovernmentem a digitalizací veřejné správy. Ta si osvojuje nové metody práce, regulaci dokáže daleko lépe škálovat. I Česko by svůj potenciál myslím dokázalo využít líp,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ hlavní organizátor této ankety Tomáš Babáček.

Zákon roku se vyhlašuje každý rok. Změnila se v České republice meziročně legislativní situace?

Objektivně loni vyšlo méně právních předpisů. Není to ale odraz nějaké reformy, je to shoda okolností. Nominační rada Zákona roku se shodla, že opravdu pozitivních právních předpisů bylo málo, což zohlednila vyhlášením pouhých tří nominací. Za poslední rok jsem nezaznamenal žádný výrazný posun v české legislativě jako takové. Což je škoda.

V Deloittu působí globální skupina, která se zabývá inovativními formami podnikání a regulace. Třeba v publikaci The Future of Regulation vysvětlujeme, jak se v jiných zemích v regulaci dějí úžasné věci, které jdou ruku v ruce s egovernmentem a digitalizací státní správy. Ta si osvojuje nové metody práce, regulaci dokáže daleko lépe škálovat. Myslím, že i Česko by svůj potenciál dokázalo využít líp. Mluví mi z duše Nejvyšší kontrolní úřad, který ve své poslední výroční zprávě uvedl, jak úžasné výsledky má český soukromý sektor, a že výsledky toho veřejného stále zaostávají.

Můžete přiblížit jednotlivé nominace na Zákon roku a důvody, proč právě tyto právní předpisy postoupily do finále?

Začněme oběhovým balíčkem, revoluční změnou na evropské úrovni. Formálně jde o sérii novel odpadových předpisů, fakticky to ale znamená nastartování širší změny v evropském hospodářství. Evropa se v současnosti topí v odpadu a na jeho zpracování nejsou kapacity. Tato opatření přinutí evropské firmy, aby generovaly méně odpadu, a to už ve fázi designu a nastavování byznys modelů. Záleží ale na jednotlivých státech, jak tuto iniciativu uchopí, jde o strategickou záležitost.

Druhou nominaci získala novela zákona o urychlení výstavby základní infrastruktury. Ta reaguje na neuvěřitelně dlouhá stavební řízení v Česku. Ústavní soud bude ještě posuzovat, zda omezení práv účastníků řízení, právě kvůli urychlení, je ústavně konformní. Uvidíme. 

Třetí je pak novela zákona o ochranných známkách, která vychází z unijní směrnice. Ta otevírá možnosti známkoprávní ochrany prvků, které nemusí být znázornitelné graficky. Ochranné známky tak do budoucna budou živější a voňavé – budou třeba i audiovizuální nebo čichové. Je to nástroj pro zdravou konkurenci, který vybízí k inovativnosti. I když i tam je určité ale. Mění se totiž koncept ochrany existujících známek, jejich vlastníci musí aktivněji kontrolovat, jaké nové známky se přihlašují. Obecně ale dochází k zefektivnění této ochrany. 

Všechna to tak jsou pozitivní a probyznysově orientovaná témata. 

Mluvil jste o regulaci v jiných zemích. Čím by se mohla Česká republika inspirovat? 

Třeba praxí regulatorních laboratoří. Řada společností nyní přichází s disruptivními obchodními modely, u nichž cítíme, že na ně současná regulace nesedí. Dobře si to představíme třeba na Uberu nebo Airbnb. V různých státech a dokonce město od města dochází k jinému posouzení a k různým závěrům, zda je to v souladu s aktuální legislativou. 

Díky regulatorní laboratoři popíše byznys regulátorovi třeba ve spolupráci s akademickou sférou všechny souvislosti svého podnikatelského záměru a pokud najdou společně postup, jak ošetřit rizika potenciálních negativních dopadů nového byznysu, uzavře firma veřejnoprávní smlouvu s regulátorem, v níž se dohodne na testovacích regulatorních podmínkách provozu.

Firma má právní jistotu pro rozjezd nového byznysu a stát má nový obchodní model pod kontrolou, přitom nestojí v cestě inovaci a získává „laboratorní“ zkušenost s novou regulací, kterou časem rozšíří na podobné případy obecně. Firma i stát musí sice na začátku učinit určité investice, je to pro obě strany ale výhodnější, než kdyby firma musela platit pokuty a stát brzdil nástup nových podnikatelských nápadů. Je to ale výhodné i čistě pro provoz regulátora, zákony obsahují množství sankcí, ale úřady nemají aparát na kontrolu všech pravidel. Pro veřejný sektor tak jde vlastně i o nástroj jak se nenechat přehltit.

Bylo by něco takového v České republice možné bez změny legislativy? Mají úřady pravomoci k něčemu takovému?

V českých podmínkách nyní nelze dohodnout individuální „laboratorní“ podmínky, jež by byly s existující regulací v rozporu. U řady takových disruptivních podnikatelských nápadů ale půjde o šedou zónu. O to, kde si firmy ani regulátor nejsou tak úplně jisté.

I u nás mají obecně správní úřady pravomoc zaujmout svůj současný náhled na takovou věc a vydat autoritativní výklad na základě dostupných informací a ideálně za podmínek dohodnuté širší spolupráce s firmou na sledování dalšího vývoje. Přestože závazný je až výklad soudu, podnikateli to poskytne nezanedbatelnou právní jistotu. Je třeba dohodnout milníky, kdy se firma s regulátorem k případu periodicky vrací a po dohodnutém „laboratorním“ zkoumání postup vyhodnotí a vyvodí z něj důsledky. Třeba že se pokračování v takovém byznysu zakáže, nebo je třeba jej modifikovat, nebo že se daný výklad uplatní i pro ostatní zájemce a případně iniciuje upřesnění obecné regulace. Toto je v českém prostředí možné a záleží jen na vůli zúčastněných.

Proč Česká republika v současnosti nevyužívá naplno své možnosti? Je to chyba politická reprezentace, nebo stále jen necítí dostatečnou poptávku od byznysu, jak jste již dříve zmiňoval?

Myslím, že příčina je to druhé, a proto i děláme Zákon roku. Stát dělá to, o čem si myslí, že je nejpotřebnější. Podnikatelé v Česku, stejně jako celá společnost, byli v minulosti spíše v pozici těch pasivních, kteří nadávali nad rozsahem regulace, ale dostatečně se nesnažili o konstruktivní dialog se státem. Tlak tak musí vzejít z podnikatelské komunity. Ve světě ostatně řada programů na zeštíhlování podnikatelské regulace sídlí v resortech ministerstev financí či průmyslu a obchodu, které získávají od podnikatelů nejintenzivnější zpětnou vazbu. Proto jsem tady rád aspoň za malé pozitivní signály, jako teď program MPO.

ODS loni přišla s iniciativou Velký právní úklid, kdy chtěla rušit staré a nepoužívané zákony, nicméně neuspěla. Jak tuto snahu hodnotíte?

Byla to sympatická iniciativa, po svém reagovala na reálný problém. Myslím si ale, že bychom úsilí měli věnovat spíš nově přijímaným předpisům, bude to mít větší dopad. Nové předpisy bychom neměli přijímat tak rychle, jako doposud. Z praxe totiž víme, že když staré předpisy nahradíme novými, budou dvakrát až třikrát delší.

Proč?

Regulátor je veden snahou v nové legislativě reflektovat zkušenosti z předchozího období. Přitom ale neplatí, že čím podrobnější pravidla máme, tím se zvýší naše právní jistota a kvalita života. Je třeba nebát se stanovovat obecnější pravidla a ta vykládat – viz ona známá a na první pohled úsměvná defaultní pravidla v občanském zákoníku pro případy, když se někomu v úlu usadí cizí roj včel nebo se v korytu řeky vytvoří nový ostrov. Tyhle principy budete chtít možná aplikovat v netušených jiných souvislostech.

Pravidlo musí být nastaveno dostatečně srozumitelně a obecně, aby se dalo aplikovat i na obdobné případy. Příliš podrobná pravidla je luxus, který si nemůžeme dovolit – popíšeme jimi hory papíru a od určité chvíle se v nich nejsme schopni vyznat. Druhý zásadní element je ona regulatorní inovace. Nebát se s byznysem hledat řešení pro nové příležitosti a rizika. 

Jak tedy čistit právní řád?

Věřím, že řada takovýchto nápadů se objeví ve Vykřičníku, v rámci něhož mohou hlasující v Zákonu roku upozorňovat na důležité věci. V minulosti třeba v Zákonu roku uspěla směrnice, která umožňuje malým firmám odvádět státu DPH až ve chvíli, kdy jim odběratel uhradí fakturu. Česká republika ale této úpravy, třeba na rozdíl od Slovenska, nevyužila. Nebo může stát přijmout společenský závazek spouštět novou regulaci důsledně jen dvakrát do roka s předchozí půlroční přípravnou fází. Tak jako při přijímání nové legislativy, i pod heslem „zlepšování právního prostředí“ by se věci měly měnit ne jako uragán, ale krok po kroku a po důkladné úvaze.

Nedopřáváme si dostatek času na to, abychom zjistili, co v zákonech vlastně je. Okamžitě vše řešíme novelou, ale stačil by výklad a třeba informační linky, kde 95 procent dotazů zodpoví chatbot, či informační kampaně ohledně nové regulace.

Ještě bych dodal, že dříve jsme vyhlašovali rovněž Paskvily roku, které jsou stále uvedené na našem webu a je to plejáda hrůz. Stále platí jako odstrašující příklady, v nichž bychom pokračovat neměli. Ale upozorňujme spíše na to pozitivní a tím se inspirujme.


Hlasování v anketě Zákon roku probíhá do 7. dubna na webu Zákona roku.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí prvního dílu

Články odjinud