Chtějí pomáhat, stát jim ale hází klacky pod nohy nejasnou legislativou. Problémy jsou s DPH i s dary | info.cz

Články odjinud

Chtějí pomáhat, stát jim ale hází klacky pod nohy nejasnou legislativou. Problémy jsou s DPH i s dary

Zdálo by se logické, aby stát nekomplikoval život těm, co chtějí pomáhat jiným, složitou a nejasnou legislativou. V České republice se ale přesně to děje. Například mobilní hospic Cesta domů, který se ročně postará o stovky umírajících a věnuje se rovněž související osvětě, naráží na řadu právních problémů a nedotažeností. Týkají se například platby DPH, vymáhání nezaplacených peněz, ale rovněž pravidel přijímání darů.

„V účetnictví a v daních narážíme na to, že nikdo neví, jak je to s neziskovkami. Každý auditor i úředník finančního úřadu má trochu jiný výklad, stejně tak Generální finanční ředitelství. Dokonce každý právník dospěje k jinému výkladu,“ popisuje v rozhovoru pro INFO.CZ vedoucí fundraisingu a péče o dárce Helena Štohanzlová.

„Pravidla moc nepočítají s tím, že i v neziskových organizacích pracují lidé za peníze a že i neziskovky mohou vygenerovat zisk. Nikdo neví, jak to má být správně. Vždy, když jdeme do určitého rizika, řekneme si, že věříme v selský rozum a v to, že bychom snad u soudu obstáli,“ doplňuje jí finanční ředitel této organizace Tomáš Matocha.

Zároveň si podle svých slov uvědomuje, že zákonodárce nemůže počítat se všemi situacemi, které mohou nastat. Je ale také pravda, že právě v praxi se objevuje značné množství nejasností.

Má hospic vymáhat dluhy za péči?

„Aktuálně jsme řešili například vymáhání dluhů. Příjemci hospicové služby občas neuhradí své závazky, i když jsme od začátku domluveni, že poplatek nemá být překážkou pro vstup do naší péče. Pokud ale rodina nepožádá o výjimku a přesto neplatí a přestane komunikovat, zákon na ně pohlíží jako na dlužníky,“ říká Matocha.

A jak dodává, je to problém také z účetních důvodů: „Nerad bych, aby to vyznělo necitlivě, ale neuhrazená faktura za péči nám zůstává viset v účetnictví a musíme ji nějakým způsobem vypořádat. Otázka pak zní, zda takovouto pohledávku můžeme, nebo nemůžeme odepsat. Do určité výše dluhu to odepisujeme, větší dluhy nejprve sami upomínáme a vždy individuálně posuzujeme. Když jsme neúspěšní, předáváme je právníkům a bohužel následuje klasická mašinérie.“ 

V současnosti tak podle Matochy běží asi deset takovýchto řízení. Peníze Cesta domů vymáhá po pečujících, právě s nimi a s pacienty totiž většinou uzavírá trojstrannou smlouvu. „Může ale jít také jen o nevrácené knihy do knihovny. Vnímáme také závazek vůči dárcům, někdo to musel zaplatit,“ vysvětluje Štohanzlová.

Cestě domů pomáhá advokátní kancelář bnt attorneys-at-law, organizace jim ale posílá i další dotazy, měsíčně prý jde o jednu až dvě věci.

Platit, nebo neplatit DPH?

Skutečně nejvíce problémů mají neziskové organizace podle jejich slov s daněmi, respektive s tím, jak je správně platit a jak o některých věcech účtovat. „Narážíme na daňové právo, ať už jde o daň z příjmu právnických i fyzických osob, nebo daň z přidané hodnoty. Generuje se tu množství jedinečných problémů,“ potvrzuje Matocha. 

„U DPH je spornou otázkou, co se do limitu pro povinnou registraci musí a nemusí započítat. Některé věci jsou jasné, třeba že příjmy ze sociálních služeb tam nepatří. Ale zákon zároveň obsahuje obecnou právní formulaci, pod níž si můžete představit cokoliv. A pak záleží na rozhodnutí kontroly z finančního úřadu či soudu,“ otevírá konkrétní problémy finanční ředitel Cesty domů.

„Nejsme plátci DPH a nechceme jimi být. Je tu jistá právní nejistota, partneři z bnt attorneys-at-law nám ale potvrzují, že jednáme správně. Pokud bychom se stali plátci DPH, museli bychom zdražit některé služby, jinak by se na nás dívali i někteří donoři. A také by bylo komplikovanější účtování,“ dodává.

Problémy s přijímáním darů

Problém je ale rovněž s přijímáním darů. Tedy od českých firem, které jsou samy plátci DPH. Pokud totiž chtějí Cestě domů darovat určitou službu, například starat se jí o webové stránky, musejí z toho samy odvést DPH. Znamená to tak pro ně ještě dodatečné náklady. A jak potvrzují Matocha se Štohanzlovou, někteří potencionální dárci si právě kvůli tomuto svou pomoc rozmyslí. Ale najdou se rovněž opačné příklady.  „Například jedna firma pro nás pro bono provedla výzkum veřejného mínění a následně z něj zaplatila DPH,“ říká Matocha.

„Když ale chcete darovat peníze jako fyzická osoba, tak si nejsem žádných problémů vědoma,“ říká na druhou stranu Štohanzlová. Otevírá však ještě další související těžkost: „Problém je třeba s objednávkou služeb ze zahraničí, například s placenou reklamou na Facebooku nebo s MailChimpem. Z těchto placených služeb se musí odvést DPH, i když nejsme jejím plátcem. Kdybychom tyto služby dostali od jejich zahraničních poskytovatelů darem, DPH bychom platit nemuseli.“  

I kdychom si možná mysleli, že na organizaci typu Cesta domů lidé často pamatují v závětích, mýlili bychom se. Jde jen o jednotky případů. Cesta domů se tak i prostřednictvím svého zapojení do Koalice pro snadné dárcovství snaží propagovat možnosti lidí rozhodnout si o vlastním majetku, například prostřednictvím akce měsíce dobročinných závětí. 

Svou důležitou roli zde hraje taktéž etická rovina. „Ve chvíli, kdy je daná osoba příjemcem našich služeb, nemůžeme od ní přijmout dar, jinak je to nezákonné obohacení,“ upozorňuje pak na další souvislost nového občanského zákoníku Helena Štohanzlová.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud