„Chtěl zničit vlast třetí světovou.“ Advokát Křížek pomáhal i Píkovi, komunisté s ním tvrdě zúčtovali | info.cz

Články odjinud

„Chtěl zničit vlast třetí světovou.“ Advokát Křížek pomáhal i Píkovi, komunisté s ním tvrdě zúčtovali

2. DÍL SERIÁLU ADVOKÁTI PROTI TOTALITĚ | Advokát Jiří Křížek (1893-1970) patřil k předním českým intelektuálům, hovořil pěti jazyky a za první republiky bez problémů fungoval v těch nejvyšších kruzích. Pracoval pro šlechtice i ambasády. Po Únoru 1948 pomáhal Heliodorovi Píkovi, následně se ale sám stal obětí vykonstruovaného politického procesu. Komunisti ho přiřadili k Miladě Horákové a poslali ho na 22 let do vězení.

Česká advokátní komora nyní Jiřího Křížka zařadila jako jednu z následováníhodných osobností do projektu Advokáti proti totalitě, jehož je INFO.CZ mediálním partnerem. Připojme tak teď, po Kamillu Reslerovi, několik poznámek také k Jiřímu Křížkovi. 

Byl typickým představitelem české prvorepublikové inteligence, otevírá jeho charakteristiku advokátka a členka Klubu Milady Horákové Erika Mačáková: „Pocházel z dobře situované rodiny, ve které se dbalo na výchovu a vzdělání, mužské a ženské role byly striktně děleny. Sám Jiří Křížek byl dobrý student, velký sportovec, rád hrál na klavír. Měl vystupování a styl, působil velmi noblesně.“

Křížek vystudoval pražskou právnickou fakultu, následně odešel i s manželkou z Prahy do Bratislavy, což ho v jeho další kariéře dosti posunulo: „Tam žili čilým společenským životem. On i manželka byli nesmírně komunikativní, měli spoustu zájmů, velmi snadno navazovali kontakty, rádi chodili do společnosti. To Křížkovi velmi pomohlo dostat se mezi společenskou skupinu, která žila podobným stylem života. V té době si mladý advokát udělal několik užitečných kontaktů, které mu pomohly i profesně.“

Emigrace šlechticů

Kontakty pomohly Křížkovi, aby se jako advokát dostal k velmi prominentní klientele, mezi níž patřili šlechtické rody i zahraniční velvyslanectví. Podle Mačákové mu vedly styků prospěly i další vlastnosti a dovednosti: „Jednak pocházel z vyšších kruhů, byl synem ředitele banky, a tudíž vyrůstal v lepší společnosti. Dalším plusem byla znalost pěti světových jazyků, ve kterých mohl pracovat. A neméně důležitá byla jeho povaha – byl nesmírně společenský.“

Pravě tato klientela ale Křížkovi rovněž po změně politických poměrů značně uškodila. Naplno však taktéž vynikly charakteristiky, které by měl mít každý správný advokát. „Křížek se nikdy nedistancoval od svých klientů, a to ani když jim doba nepřála. To se týká jak české, ale především německé a rakouské šlechty a rovněž ambasád svobodných zemí, které měly, jak říkala dobová terminologie, ke zdejšímu režimu nepřátelský postoj. Křížek pomáhal při ilegálním vystěhování svých klientů, velmi často šlechticů, především získáváním cizích pasů, k čemuž využíval svých kontaktů mezi diplomaty,“ vysvětluje Mačáková. 

Pomáhal Píkovi

Křížek rovněž spolupracoval s britským velvyslanectvím, které od něj dostávalo informace. Ty se na konci 40. let týkaly rovněž generála Heliodora Píky, oběti „první poúnorové justiční vraždy“, jak popisuje web totalita.cz.

„Britům měl předávat informace o procesu i zamýšleném trestu, jelikož proces byl tajný. Dohledali jsme v The National Archives řadu dokumentů o tom, že Britové byli dobře informováni. Britský velvyslanec, společně s americkým a francouzským, intervenovali ještě v noci před popravou ve prospěch Píky na ministerstvu zahraničních věcí. Nakolik v tom pomáhal Jiří Křížek je dnes těžké zjistit, v každém případě byl s Brity v pravidelném kontaktu. A to i v době, kdy už běžely politické procesy,“ přibližuje Mačáková.

Vedle Milady Horákové

Jejich obětí se stal už v příštím roce i sám Křížek. „Byl v roce 1950 souzen v procesu, kde byli odsouzeni k smrti Milada Horáková, Záviš Kalandra, Oldřich Pecl a Jan Buchal. V tomto monstrprocesu byli souzeni představitelé politických stran či proudů, které komunistický režim vnímal jako nepřátelské. Křížek byl vybrán jako zástupce lidovců a jako právník, který obhajoval aristokraty a západní diplomaty,“ popisoval v rozhovoru pro INFO.CZ odborný garant projektu Petr Blažek, který působí jako historik v Ústavu pro studium totalitních režimů. 

„Patřil mezi nejstarší obžalované. Nebyl popraven, ale byl odsouzen k dlouholetému trestu vězení. Patřil k velmi respektovaným advokátům, byl bez milosti sražen na dno a prezentován jako člověk, který chtěl údajně zničit svou vlast rozpoutáním třetí světové války,“ dodává Blažek. 

„Komunisté potřebovali mít v monstrprocesu zástupce všech společenských vrstev, aby mohli prokázat rozsáhlé spiknutí proti režimu a odůvodnit tvrdý postup. Křížek se hodil, protože byl pravým opakem proletáře. Byl vzdělaný, kultivovaný a bohatý, měl vybíravé chování, přátelil se s lidmi z vysokých kruhů. Navíc pracoval pro nepřátelské imperialistické režimy,“ popisuje pak Erika Mačáková.

Křížek byl podle ní „koncentrací důvodů pro třídní nenávist“: „Posloužil jako chybějící kamínek do mozaiky. Nebylo většího rozdílu mezi ním a soudruhy, jako když musel při výsleších opakovat jména svých přátel s cizími jmény, protože je soudruzi neuměli správně ani vyslovit či napsat.“

Manželka musela do továrny

Advokát si vyslechl trest 22 let vězení. Křížek kromě dalšího rovněž přišel o majetek, navíc měl ještě zaplatit 150 tisíc korun. Podle Mačákové nesl proces těžce, ale zároveň hrdě: „Těžko chápal, že se ocitl ve spojení s dalšími obžalovanými, které vůbec neznal. I v době věznění považoval své odsouzení za nespravedlivé. Sám opakovaně podával různé procesní prostředky, aby zvrátil své odsouzení. Jak sám říkal, byl zklamán stavem tehdejší justice.“

Křížek měl podle ní ve vězení zdravotní problémy a trápil se rovněž kvůli manželce: „Zůstala sama, děti neměli, komunisti ji přestěhovali z vily do bytu, který sdílela s cizími lidmi, navíc musela začít pracovat jako dělnice v továrně, protože neměla příjem. Přesto si zachoval po celý život svůj světonázor – komunisty opovrhoval, kriticky hodnotil lidově-demokratické zřízení a neváhal své mínění dát najevo přímo soudruhům.“

Jak ale Mačáková rovněž připomíná, Křížek si zachoval i ve vězení úroveň: „Bachaři o něm psali, že je pro jiné odsouzené morální autoritou.“

Křížek se z vězení dostal v roce 1963, k advokacii už se nikdy nevrátil, po sedmi letech zemřel. „Jiří Křížek byl ze všech ostatních prezentovaných advokátů jedním z nejvíce postižených komunistickým režimem. Trest mu byl uložen v krutých padesátých letech, kdy komunistická totalita byla opravdu brutální. Svědčí o tom i výše uloženého trestů – 22 let vězení. Byl uměle vtažen do monstrprocesu Horáková a spol., který měl velký dobový ohlas. Obžalovaní museli čelit nátlaku na uložení tvrdých trestů i z řad veřejnosti. Takový konec své advokátní kariéry si Jiří Křížek určitě nezasloužil. Vzdělaný advokát mluvící pěti jazyky skončil na konci své profesní kariéry jako vězeň, který dral peří,“ rekapituluje Erika Mačáková a zdůvodňuje tím i to, proč byl právě Jiří Křížek do projektu Advokáti proti totalitě zařazen.


V seriálu INFO.CZ Advokáti proti totalitě již vyšlo:

Advokáti vystaví i skleněné oko K. H. Franka. Připomenou tak bojovníky proti totalitě

Advokáti museli slibovat věrnost Hitlerovi i pracujícímu lidu, říká historik Blažek

K. H. Frank nebyl za války příčetný, hájil ho advokát Kamill Resler. Sám byl v odboji

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud