Čína si může koupit celou EU, ta by ji tedy neměla přehlížet, říká profesor Michal Tomášek | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čína si může koupit celou EU, ta by ji tedy neměla přehlížet, říká profesor Michal Tomášek

Čína si může koupit celou EU, ta by ji tedy neměla přehlížet, říká profesor Michal Tomášek
 

Čína řeší, jak bude vypadat právo na chystané obchodní trase Hedvábné cesty. Evropská unie ale zatím stojí spíše v pozadí. Červencové konference na toto téma se totiž podle profesora Michala Tomáška, proděkana pražské právnické fakulty a předního experta na právní systémy Dálného východu, oficiálně neúčastnil v Pekingu žádný její zástupce. Čína teď podle něj prosazuje, aby se spory řešily podle singapurského či hongkongského práva. „Je to každopádně velká výzva pro mezinárodní mediační kanceláře, možná by to zajímalo i některé naše mediátory. Půjde o velký byznys,” upozorňuje profesor Tomášek v rozhovoru pro INFO.CZ.

V Pekingu nedávno proběhla konference o projektu Hedvábné cesty, které jste se jako jediný zástupce České republiky účastnil. Jak to na konferenci vypadalo?

Šlo o konferenci o velkém projektu Pás a cesta, který ohlásil v roce 2013 čínský prezident Si Ťin-pching. Od té doby se o něm hodně diskutuje, jako pás má totiž obepnout celý svět s výjimkou amerického kontinentu. Jde o ekonomicky mimořádně zajímavý projekt. Z hlediska práva ale pro nás bylo dlouho záhadou, jak bude všechno upraveno, tento pás totiž bude prostupovat různými právními režimy, právními řády, systémy práva kontinentálního, islámského i common law. Letos tedy uspořádalo čínské ministerstvo zahraničních věcí mezinárodní fórum, kde zejména čínští kolegové představili své představy, jak bude právní prostředí projektu vypadat.

Kdo se této konference účastnil?

Spíše kolegové z jiných než evropských unijních zemí. Bylo tam zastoupeno Rusko, Bělorusko či Srbsko, africké státy, samozřejmě Singapur, Hongkong a další země. Ze členských zemí EU či zástupců Evropské komise tam oficiálně nebyl nikdo. Já jsem se účastnil jako představitel akademické obce členského státu, byli tam také právníci z Německa a z Rakouska, spíše ale ze soukromých advokátních kanceláří, které by se případně mohly zabývat arbitrážní aktivitou.

Proč se konference neúčastnil žádný zástupce EU?

Postoj EU k celému projektu je mírně řečeno zdrženlivý. Námitky jsou především politické povahy, říká se, že tyto zahraniční investice představují riziko. Evropská komise nyní připravuje novou právní úpravu přímých zahraničních investic ze třetích zemí. Očekává se, že by mohlo dojít k určité kolizi, pokud jde o země, které budou do projektu Pás a cesta zapojeny, ale současně mají asociační dohodu s EU, například Gruzie. Zástupce Centra pro evropská politická studia (CEPS) v Bruselu na konferenci přednesl určitou odbornou analýzu. Evropská komise má podle ní s touto aktivitou problém kvůli riziku politicky podezřelých investic. Tento pojem zástupce CEPSu úplně nedefinoval a nechtěl bych jej definovat za něj. Po celé dva dny, kdy fórum trvalo, tam ale sousloví Evropská unie nepadlo, tedy kromě tohoto vystoupení. Číňané říkají, že jde o věc dialogu, mezi těmito názory tedy nevznikla ani žádná polemika.

Je podle vás tato zdrženlivost namístě? Nutně se totiž v této souvislosti musíme bavit i o problematice porušování lidských práv…

Je to otázka dialogu. S Čínou velice čile obchoduje řada členských zemí EU, včetně České republiky, i když je potřeba neustále podtrhávat, že čínské investice do Česka nejsou zdaleka tak objemné, jako je tomu u jiných členských zemí EU, třeba Polska nebo Francie. Měli bychom být uvážlivější, Čína si může za chvíli koupit Německo nebo Francii. Aby si nakonec nekoupila celou Evropskou unii. Z hlediska Číny je totiž EU trpaslík. Můžeme se i v této souvislosti bavit také o přílišném byrokratismu Evropské komise a nepružnosti jejích struktur, které nás v členských státech iritují.

Jak bychom měli v této souvislosti přistoupit podle vás právě k problému porušování lidských práv?

Jedním z čínských základních principů je nevměšování. Kdykoliv se tato otázka nastolí, berou to jako porušení tohoto principu. Je to určitá demagogie, ale je to tak. V otázce lidských práv je potřeba nejen dialog, ale hlavně kompetentní dialog. Neustále tvrdím, že otázka lidských práv v Číně není problémem 70 let komunistického režimu, protože v čínské historii je to kapka v moři. Je to problém, který má hluboké historické kořeny, jak i popisuji v knize Právní systémy Dálného východu I. Pokud budeme Čínu kritizovat našimi kategoriemi, bude z toho mít spíše legraci, protože bude neustále tvrdit, že nechápeme její strukturu. Nejprve je tedy třeba se s problematikou seznámit a poté kritizovat.

Na druhou stranu, Čína má zájem o kontakt a komunikaci se západními státy, bude tak muset udělat určité ústupky. Ty už dělá, i když pomalu a nerada. Například přijali kompletní kodifikaci soukromého práva, nejde o jeden občanský zákoník, ale o pět kodexů. Schválili také zákon o soudním a mimosoudním přezkumu správních aktů. Výhrady máme k jejich systému trestního procesu a k postavení trestně stíhaných osob nebo k tomu, že v Číně neexistuje žádný ústavní přezkum.

Jak by měl vypadat právní režim Hedvábné cesty?

Sami říkají, že budou respektovat jak principy mezinárodního práva, tak principy práva jednotlivých států. Známe ale čínský postoj ke kolizním normám. Jako rozhodné právo vždy prosazují to čínské. Nedělejme si iluze. Pro ně bude vždy nejdůležitější jejich právo a jejich výklad. Že bychom se dočkali společného výboru, nebo že by se Pás a cesta přiblížil mezinárodní organizaci s vnitřními orgány a soudním systémem, jako to vidíme například v ruském ekonomickém prostoru, to by, domnívám se, neodpovídalo čínským tradicím. Zazněly tam ale i zajímavé hlasy, například z UNCITRALu, že některé mezinárodní obchodněprávní normy patrně budou muset být modifikovány pro účely tohoto projektu.

Za klíčový právní problém ale považujeme problém řešení sporů. Jde tedy o otázky arbitráže. Zdá se, že se Čína zatím kloní k singapurskému nebo hongkongskému modelu. Je to ale každopádně velká výzva pro mezinárodní mediační kanceláře, možná by to zajímalo i některé naše mediátory. Půjde o velký byznys. Číňanům se ale velké finanční nároky arbitrů moc nelíbí, jsou pragmatičtí v tom, jak celý systém korigovat.

Bude tak v České republice postupně narůstat poptávka po právnících se znalostí čínského práva?

S tou už se teď setkávám, ze strany našich investorů, bank a podniků. A tato poptávka skutečně roste. Jako velmi důležitý ale vidím také hongkongský model, zaznamenal jsem už dříve, že si z něj Čína přebírá to nejlepší. Bude to i model pro Hedvábnou cestu a pro její právní režim.

O Hongkong jde kvůli tomu, že je blízko a jeho právo Číně vyhovuje?

Je to přesně tak. Pokud Čína přejímá západní právo, ráda tak činí přes filtr zemí s podobným právním myšlením. Kontinentální právo tak rádi přejímají přes Japonsko, common law by rádi přejímali přes Hongkong.

Kolik českých právníků se v těchto systémech orientuje?

Zatím málo. Máme ale četné výměny s čínskými univerzitami, včetně Hongkongu nebo Tchaj-wanu. Sám vedu doktorandy, kteří se těmito otázkami zabývají. Fakulta nabízí výběrové předměty. Existují také letní školy, jednu z nich pořádá přímo Univerzita Karlova. Ta má i své Česko čínské centrum.

Jak s čínskými záměry, o kterých jsme mluvili, souvisejí rozhovory, které vedou USA se Severní Koreou či Ruskem?

Korejská otázka má podle mě dvě dimenze, jedna je vnitřní, druhá právě velmocenská, spočívající ve vlivu USA a Číny a do jisté míry i Ruska, pro které jde o bezpečnostní výzvu. Pokud by se Korea sjednotila, vyhladovělá Severní Korea by vytvořila velké investiční příležitosti. Je tam ale problém pro dynastii Kimů, jak v tomto procesu obstát a neztratit tvář, případně svobodu, případně život. Další problém je právě velmocenský, ani Rusko, ani USA, ale ani Čína nebudou chtít hrát druhé housle.

Z hlediska právního uspořádání se tam rýsuje určitá varianta, kterou by jim mohli poradit právě Číňané. Na jednom území může fungovat více právních systémů, například v Číně funguje právní systém Číny, Hongkongu a Macaa a ještě jde o otázku Tchaj-wanu. V Severní Koreji by tak mohly vzniknout zvláštní ekonomické oblasti, ostatně jedna už tam je. To je ale pouze moje fantazie. Tím by však mohlo dojít k tomu, co sledujeme i v Číně, kde je zachován komunismus či socialismus, ale přesto se tam úspěšně rozvíjí kapitalismus a investice.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.