Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Civilní soudy trvale zrychlují. Neexistenci nových pravidel navzdory

Civilní soudy trvale zrychlují. Neexistenci nových pravidel navzdory

Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán (ANO) představil výroční statistickou zprávu České soudnictví 2017. Ukázkově obsáhlou a detailní. Není divu, ministr a minimálně civilní část justice se mají, až na určité výjimky, čím chlubit. České soudy totiž právě v civilním řízení meziročně zrychlily a v tom trestním se stále drží na velmi slušné úrovni. Znamená to, že lidí se dostanou, třeba v případě obchodních a občanských sporů, ke spravedlnosti rychleji než dříve.

Délka civilního řízení u okresního soudu dosáhla loni v mediánu 181 dnů. Ministr tento ukazatel přiblížil tak, že každý, kdo přijde k soudu, má největší pravděpodobnost, že jeho věc bude vyřešena právě na okresní úrovni za tuto dobu, nebo za ještě kratší časový úsek. Čísla jsou tak podle Pelikána nadále uspokojivá.

Pomalu podle něj přestává platit i teze o dvourychlostní justici, většina českých civilních soudů se totiž dostává co do rychlosti na podobnou úroveň. Tradičně přitom vybočují některé soudy na severu Čech a na jižní Moravě, ale i u nich je podle Pelikána perspektiva, že by se měla situace velice rychle změnit.

Ministr si tak chválí systém, který zavedl při přidělování nových soudců, který mu umožňuje posilovat právě problematická místa. Přiznal ale, že se komplikuje situace v Praze. Přizpůsobil tomu prý přerozdělovací koeficient.

Podle výroční zprávy má zkracující se délka řízení tři hlavní důvody: zefektivnění práce soudů s velkým množstvím nevyřízených věcí a značnými délkami řízení, personální posílení těchto soudů a celorepublikový pokles v počtu napadlých věcí.

Trestní soudy naopak lehce zpomalily

Podobně vyznívají čísla v případě trestního postihu, i když tam došlo meziročně k lehkému zvýšení délky řízení. U trestních okresních soudů tak činí poslední medián 96 dnů. Oproti civilu je tak zhruba poloviční. Ministr to vysvětluje stabilnější situací, podobnostní řešených věcí i stabilnějším trestním právem. Odvolání pak dokonce v těchto případech trvá v mediánu jen lehce přes měsíc, 35 dní. Což lze podle ministra nazvat rychlou justicí a není důvod, proč s ním nesouhlasit.

Největší problémy obecně dělá soudům hospodářská kriminalita, která bývá mnohdy velmi složitá a ze strany pachatelů značně sofistikovaná. V případě trestných činů vojenských sice trvá trestní řízení ještě déle, vzhledem k poměru v počtu spáchaných prohřešků v těchto dvou případech jde ale právě u hospodářských trestných činů o závažnější problém.

„Naopak nejrychleji soudy vyřizují trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných. To plyne především z toho, že do této hlavy spadá trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Jedná se o velmi častý trestný čin, který má tak velký vliv na celkovou vypočítanou délku řízení v této hlavě. Ve většině těchto případů není příliš náročné rozhodnout o vině či nevině obžalovaného,” uvádí výroční statistická zpráva České soudnictví 2017.

Jak by čísla vypadala za jiných pravidel?

Můžeme se ale ptát, jak by daná čísla vypadala, pokud bychom nepostupovali v případě civilních i trestních kauz podle mnohokrát předělávaných procesních kodexů, které mají svůj původ hluboko v komunistickém režimu. Občanský soudní řád totiž ve své původní podobě pochází z roku 1963, trestní řád dokonce z roku 1961.

Ministerstvo spravedlnosti přitom už delší dobu pracuje na zcela nových procesních kodexech, jejich finalizace se ale oproti původním plánům výrazně zdržela. Do diskuse nad nimi ministerstvo zapojilo nejen odbornou veřejnost, ale rovněž zájemce z řad nejširší veřejnosti. K civilnímu kodexu se právě nyní pořádají konference a řeší se jeho jednotlivé části.

Tak snad se někdy dobereme k výsledku a nové právní předpisy budou skutečně odrážet rychlost současné doby a třeba i technické vymoženosti 21. století. Podle některých kritiků zamýšlených pravidel se ale mohou svou filozofií spíše vrátit do ještě starších dob. Je tak skvělé, že o nových pravidlech můžeme debatovat a vylaďovat je.

I když po nových postupech pro rozhodování soudů volají dlouhodobě nejen vysocí justiční funkcionáři, ale i řadoví soudci nebo advokáti – musejí být totiž hlavně kvalitní a spojené s předpokladem, že i ony povedou ještě k dalšímu zrychlování české justice a její celkové efektivitě.

Nezapomínejme totiž na to, že máme ještě další klíčový procesní kodex. Jde o soudní řád správní, který zdaleka tak starý není. Je z roku 2002, správní justice je ale v českých poměrech v současnosti ve vůbec nejhorší kondici.

Co dělat se správním řízením?

Že agenda správního soudnictví působí problémy, přiznává i ministr Pelikán. Tato větev justice se navíc podle něj rozvíjí, lidé tak častěji napadají správní rozhodnutí, zjednodušeně řešeno tedy rozhodnutí různých úřadů. A podle Pelikánových slov nelze, soudě ze zkušeností ze zahraničí, očekávat, že by se tento trend v nejbližší době zastavil. Nejhorší situace je přitom logicky v Praze a Brně, kde sídlí ty největší správní úřady a právě zdejší soudy jsou tak místně příslušné k napadnutí jejích rozhodnutí.

Podle Pelikána počet nevyřízených věcí i přes všechna opatření stále narůstá. U krajských správních soudů tak loni činil medián délky řízení 397 dní, meziročně o 18 dní více. Před 10 lety přitom šlo o zhruba poloviční číslo.

To je opravdu silně znepokojivé a namístě je tak okamžitě učinit potřebná opatření. Nejde jen o počet soudců, který by jistě bylo ideální navýšit, ale rovněž o související legislativní změny. Pelikán tak avizoval záměr uvažovat o tom, zda v některých případech neomezit možnost podávat správní žaloby.

„Jsem přesvědčen o tom, že je potřeba razantnějších zásahů, zejména že asi bude namístě uvažovat o tom, zda možnost správní žaloby v určité míře neomezit. Je paradoxní, že když dostanete pokutu dva tisíce korun za parkování, tak máte k dispozici více opravných prostředků, než když dostanete podmíněný trest odnětí svobody jeden rok, protože jste někde něco ukradli,” uvedl ministr. Domnívá se tak, že pro zcela bagatelní věci, je možná plný systém správního soudnictví zbytečným luxusem a je namístě zamýšlet se nad tím, zda tady přístup k soudu poněkud neomezit.

Sebrat lidem některou z možností obrátit se na soud je vždy citlivé a často to budí emoce. Tady by to ale v některých případech asi přece jen bylo vhodné. Aby za dalších 10 let nedosáhla délka správního řízení u krajských soudů v mediánu třeba 800 dnů.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1