Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co bude s vaším účtem na Facebooku, až zemřete? Nezapomeňte ani na kryptoměny, právo je krátké

Co bude s vaším účtem na Facebooku, až zemřete? Nezapomeňte ani na kryptoměny, právo je krátké

Patrně většina lidí ví o možnosti sepsat závět a rozhodnout o tom, co se stane s jejich majetkem po smrti. Nový občanský zákoník ostatně tyto možnosti oproti minulým pořádkům významně rozšířil. Také většina lidí ale v závětích zapomíná na svou elektronickou stopu a na pokyny spojené se svými účty na sociálních sítích. Upozornit by přitom měli rovněž na vlastněné kryptoměny, jinak mohou propadnout. Právo je totiž na tyto stále ještě nové situace úplně krátké.

Napadlo vás někdy, co bude s vaším účtem na Facebooku nebo na jiné sociální síti poté, co zemřete? Chtěli byste, aby dál existoval, nebo aby došlo k jeho zrušení? Musíte o tom rozhodnout sami, například ve své závěti. Zákony totiž tyto situace nijak neřeší. „Určitá elektronická závěť je v současnosti namístě. Jinak se totiž ocitáme v právním vakuu,” říká advokát Jiří Matzner.

Ještě horší než u sociálních sítí je situace v případě bitcoinů. Pokud totiž svým dědicům nezanecháte zprávu, že je vlastníte, dostat se k jejich hodnotě bude patrně náročnější než ověřit si, zda diponujete švýcarským kontem.

Pravidla dědictví se navíc změnila v souvislosti s novým občanským zákoníkem, který nabízí por řešení těchto situací více možností. „Líbí se mi, že teď máme daleko větší volnost a každý si může určit, jak se má naložit s jeho majetkem. Například díky odkazům, které se mohou týkat i jiných lidí než dědiců. Snížení zákonných podílů na polovinu oproti minulosti zase vytváří větší tlak na děti, aby se o své staré rodiče staraly. Praktické jsou také svěřenské fondy,” vypočítá Petr Kincl, vedoucí advokát kanceláře PwC Legal. Proč tedy všech možností nevyužít také v případě záležitostí moderní doby?

Vyšší karty drží Facebook

Co je ale vlastně účet na sociální síti z pohledu práva? „V českém prostředí jde o věc, neboli o právo, které je relativní, vyplývá ze smluvního závazku, tedy ze vztahu s poskytovatelem služby. Jeho úprava se bude vždy řídit smluvními podmínkami. I otázka dědění a obecně přechodu na jinou osobu se bude řídit tím, zda to tato služba povoluje a pokud ano, za jakých podmínek,” uvádí téma Petr Kincl.

Asi bude celkem reálné napsat, že většina uživatelů Facebooku, Instagramu či Twitteru tyto podmínky nikdy nečetla. Petr Kincl ale říká, že například Twitter přechody účtů nepovoluje, Facebook ale s vlastním souhlasem ano. Tato sociální síť má i pravidla, jak naložit s účtem v případě úmrtí: „Dědicové mohou požádat o to, aby došlo buď ke zrušení účtu, nebo k jeho takzvanému zvěčnění. Zůstane tam jen nástěnka a informace, že člověk zemřel. Klasické dědění, tedy že by účet přešel na jinou osobu, ale nepřipadá v úvahu, ledaže by k tomu Facebook svolil.”

Jde celou věc vyřešit i mimo komunikaci s Facebookem, například tak, že někomu přenechám své přihlašovací údaje a pověřím ho, aby po mé smrti účet zrušil? Podle Kincla by šlo o porušení smluvních podmínek a minimálně teoreticky také o zneužití těchto údajů. Dodává ale, že za tento prohřešek nehrozí žádná pokuta a ani jiný trest, v nejhorším případě může být účet zrušen přímo Facebookem.

Podle Jiřího Matznera může problém představovat i pravidlo, podle něhož smrtí zanikají všechna zmocnění. „Pokud jsem ale dal někomu pro takovouto situaci své údaje, tak je pravda, že právo tuto situaci úplně neřeší. Morálně ale cítíme, že je to správné, nebude tam asi žádný žalobce. Zmocněnec je navíc v případě smrti povinen učinit bezodkladné úkony, patrně tak vlastně bude jednat oprávněně,” říká k tomu Petr Kincl.

V závětích se ale podle advokátů pokyny související se sociálními účty zatím neobjevují. „Lidé to podle mých zkušeností neřeší. Je ale pravda, že bychom jim to měli začít naznačovat,” potvrzuje Kincl.

Měl jsem bitcoinový účet

Zatímco u účtů na sociálních sítích jde patrně o čistě elektronickou stopu, v případě kryptoměn může jít také o peníze a o hodnotu celého dědictví. O tom, že by měly například bitcoiny na dědice přecházet, sice není pochyb, notář ale musí vědět o jejich existenci.

Začněme opět definicí. „Podle českého práva jde o věc. Není to cenný papír, rozhodně nejde o peníze, nesplňují totiž atributy platidla. Podle České národní banky jsou kryptoměny komodity, podobně jako zlato, stříbro nebo platina. A k tomu se také přikláním, neustále se totiž proměňuje jejich hodnota. Pravidla pro obchodování s komoditami se tak dají použít i na obchodování s kryptoměnami,” vysvětluje Petr Kincl.

A hned dodává dědické souvislosti: „U bitcoinu prokazujete jeho držení tím, že se přihlásíte na svůj účet. Pokud někomu nesdělíte tato přístupová práva, nebo je například neuložíte do bankovní schránky, o které bude někdo vědět, o tato aktiva přijdete. Nedostane je ani stát, nestanou se předmětem dědictví. Propadnou. Lidé nechávají například někde napsaná čísla účtů, aby k nim měli dědicové jednodušší přístup. Existuje tam ale také povinnost všech českých bank sdělit jejich existenci notáři.” V případě bitcoinů tomu tak není.

„Řeším teď například dědictví po muži, u nějž si myslíme, že mohl mít švýcarské konto. Jeho příjmy neodpovídají jeho majetku zanechanému v České republice. Získat údaje ze švýcarských bank je ale neskutečně těžké, neexistuje tam centrální autorita, která by dokázala tyto informace rozeslat tak, jako je tomu v České republice. A podobné to bude i s bitcoinem, když bude existovat jen domněnka, že takovýto účet byl vytvořen,” říká Kincl.

Bitcoiny by se podle něj měly mezi dědice rozdělit stejně jako ostatní dědictví: „Jejich hodnota se ale mění. Odměna notáře se vypočítá ke dni úmrtí. Dědictví se ale může táhnout třeba čtrnáct let, máme takové případy. A hodnota bitcoinu se tak může výrazně snížit, nebo zvýšit.”

Chcete vědět vše o kryptoměnách? Sledujte speciál webu E15.cz zde>>>