Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co by říkal Jules Verne na GDPR? A i ryby potřebují vyhlášky. Týden v právu komentuje Jan Januš

Co by říkal Jules Verne na GDPR? A i ryby potřebují vyhlášky. Týden v právu komentuje Jan Januš
 

I v právu se toho děje až moc. Vstřebávat důležité novinky ale není vůbec jednoduché. Tentokrát jsme pro vás vybrali spíše věci, které vaší pozornosti s velkou pravděpodobností unikly. Přidáváme k nim i komentář nebo alespoň krátkou glosu.

Je to otrava s dobrými úmysly

Zmatek nad zmatek. Názvem jednoho z románů Julese Verna se dá asi nejlépe popsat situace, která právě panuje v přístupu k ochraně osobních údajů. Tedy zejména k souvisejícímu evropskému nařízení, podle kterého se začne 25. května postupovat. Nikdo totiž úplně přesně neví, co si s ním má počít a jak velké problémy mu brzy přinese.

GDPR. Ta čtyři písmena, to hrůzné zaklínadlo, už asi většina z vás slyšela. Dost možná si také řekla, že na té úpravě není nic dobrého a že jde „jen o další nesmyslný diktát Evropské unie“. V praxi nerealizovatelná pravidla, nesrozumitelná, zbytečně složitá, nejasná a tedy i nejednoznačná.

Zkusme ale k celé té věci přistupovat alespoň trochu pozitivně, jak to dělá třeba advokát Michal Nulíček, partner kanceláře Rowan Legal, který se ochraně osobních údajů věnuje už 15 let.

Jak třeba ve středu připomněl na letošní první akci projektu Pražské právnické jaro, jehož je INFO.CZ mediálním partnerem, minimálně vznik GDPR provázely dobré úmysly. Nulíček si posteskl, že nařízení mělo řešit internetové služby, Facebook či Google, a je mu líto, že dopadem na ostatní podnikatele získává negativní konotace. Přidal k tomu logický argument: Dítě dnes umístí něco na sociální sítě, třeba fotku, která mu postupem času bude připadat stále méně vhodná a dokonce mu třeba i pokazí vyhlídky na vysněné zaměstnání. Jistě tak ocení nástroje, které mu právě GDPR pro jeho boj s internetovou pamětí zpřehlední a tím pádem i zintenzivní.

Podle Nulíčka navíc nejde v případě GDPR o revoluci co do obsahu - pro lidi vlastně podle něj zavádí jen jedno nové právo -, ale v přístupu k osobním údajům. Drakonické pokuty dosahující miliardových částek jsou sice nové, ale v evropském právu celkem obvyklé. V případě hospodářské soutěže existují ještě vyšší. Nulíček tak uvedl, že základní principy jsou nastaveny správně, i když některé povinnosti mohou být otravné.

Verne a právo být zapomenut

Ale vraťme se k Julesovi Vernovi, když už jsme ho zmínili, a jeho fantastickým nápadům. Třeba onen Zmatek nad zmatek vypráví o plánu na roztání ledovců v Arktidě a odkrytí nerostného bohatství. Pokud měl Verne takovouto představivost, zajímalo by mě, na co všechno by přišel v souvislosti s GDPR a oběhem osobních údajů v internetovém prostředí.

Vezměme si takové právo být zapomenut, které ale mimochodem podle Michala Nulíčka není takovou novinkou. Lidé mohou po firmách chtít, aby jim předložily, jaké údaje o nich evidují, a také je třeba co možná nejrychleji všechny vymazaly.

Pokud se naše konverzace stále častěji přesouvají do elektronického světa a řada z nás žije skutečný život spíše na Facebooku než na ulicích, jaké představy by mohlo toto právo, zvláště po jeho masivní propagaci v souvislosti s GDPR, vyvolat v hlavě nedostižitelného fantasty? O „uměleckém” potenciálu GDPR ostatně svědčí množství videí na toto téma, které najdeme třeba na youtube.

Daleko drsnější byl na zmíněné akci ve svém hodnocení Karel Havlíček, který pro nás občas píše komentáře. GDPR si podle jeho slov nemůže říkat právní norma, nařízení je totiž příliš obecné a absurdní. Široce také otevírá dveře společenské kriminalizaci a dalším etapám právní prohibice.

Mnoho lidí se totiž bude podle Havlíčka divit, v čem všem může spočívat rozpor se zákonem. I v dříve obecně přijímaných postupech.

A divit se možná budou i soudy, kde se prý podle některých jejich zástupců povalují osobní údaje celkem volně.

Sbírka zákonů: rybníkářství nebo myslivectví?

O současné úrovni práva a tématech, které nedokážeme vyřešit jinak než legislativní nebo dokonce soudní cestou, v mnohém svědčí rovněž aktuální perly ve Sbírce zákonů. Letos už vyšla například vyhláška o veterinárních požadavcích na chov včel a včelstev. V pondělí se ale ve Sbírce objevila zajímavá série, zahrnující vedle sebe rybníkářství i myslivost. Tu tedy díky vyjasnění pravidel spojených s mysliveckou stráží a nálezu Ústavního soudu.

Pokud jde o rybníkářství, od dubna bude například nutné dodržovat nové znění paragrafu, podle něhož platí, že: „Denní doby lovu ryb v mimopstruhovém rybářském revíru jsou: a) v měsíci dubnu, květnu, červnu, červenci, srpnu a září od 4 do 24 hodin, b) v měsíci říjnu, listopadu, prosinci, lednu, únoru a březnu od 5 do 22 hodin.”

Možná je to jen vlastní omezenost a sluší se dodat, že nejde o nikterak nový problém a ani fenomén, ale opravdu takovéto informace, čistě filozoficky, potřebujeme ve Sbírce zákonů?

Stěhování obra mezi advokáty

Mezi právníky je pořád celkem klid, i když tento týden přece jen rozbouřila zvláště exekutorské vody jejich prezidentka Pavla Fučíková. Prostřednictvím INFO.CZ totiž ve středu oznámila, že už nebude ve své funkci pokračovat v dalším období.

Samozřejmě se odehrála další dějství řady různých kauz, ale věnujme se raději jiným věcem. Třeba pražskému stěhování české pobočky světově největší advokátní kanceláře Dentons, které proběhlo začátkem února. Právníci se už v novém prostředí v Paláci Špork pomalu zabydlují.

Dříve kancelář sídlila ve velmi zajímavých prostorech Rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou, v přímém sousedství s jinou významnou právní firmou Rödl & Partner. Zapálené svíčky a náboženské motivy už teď vnější chodby kanceláří Dentons nejspíše nezkrášlují, ale za sousedy má firma zase jiné advokáty: Allen & Overy. Advokátů opravdu není málo.

Michal Tomášek oceněn stříbrnou medailí

S pozvolným koncem pracovního týdne přišla opravdu pozitivní zpráva. Gratulujeme proděkanovi pražské právnické fakulty Michalovi Tomáškovi, expertovi na evropské právo, kterého ve čtvrtek vyznamenal rektor Tomáš Zima stříbrnou medailí Univerzity Karlovy.

Stalo se tak to u příležitosti jeho 55. narozenin. Medaile mu byla udělena za dlouholetou vědeckou a pedagogickou činnost v oboru evropského práva a za zásluhy o rozvoj vědy na Univerzitě Karlově. Erudici profesora Tomáška dobře poznáte i v občasných komentářích, které začne pro naši rubriku brzy psát.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1