Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Co je pláno, to je dáno. Na jaké legislativě pracuje vláda v demisi? Komentář Karla Havlíčka

Co je pláno, to je dáno. Na jaké legislativě pracuje vláda v demisi? Komentář Karla Havlíčka

Když jsme to před měsícem načali, musíme se k tomu vrátit. Legislativní plán vlády za poslední měsíc zůstal, jako po celý začátek roku, v demisi i s celou vládou. Ministr spravedlnosti a šéf vládní legislativní rady v jedné osobě přidal k tomu svou demisionářskou trošku, když prohlásil, že se na vládnutí, ať už to bude jednou jakkoliv, podílet nehodlá. Nejfrekventovanějším slovem v právu se na pár týdnů stala zkratka, což je v posledních letech zřejmě nová móda – po mimozešťansky vyhlížejícím „EET“ uzmulo tento primát weltmanské „džídýpíár“, ačkoliv ve skutečnosti se o „dží“ a o „ár“ jedná z praktického hlediska až v druhé řadě a rozhodující je spíše „dýpí“.

O tom bude jistě řeč ještě nejednou, a ostatně květnové pasáže legislativního plánu vlády se GDPR netýká, takže to protentokrát rovněž vynechme. Zdržme se také celkového zhodnocení toho, zda platí poučka, kterou se mi kdysi pokoušel s vážným výrazem ve tváři vštěpit jeden z tvrdých příznivců plánovitého rozvoje čehokoliv, jenž v sobě ke všemu objevil básnické střevo. „Co je pláno, to je dáno!“ pravil kategoricky, až se chtělo dodat: „Basta!“ Soudím, že se na relevanci tohoto tvrzení v souvislosti s legislativním plánem vlády podíváme za několik týdnů souhrnně – řekněme pod pracovním heslem: „co v tomto směru skutečně učinila vláda v demisi v prvním pololetí“, případně pod kratším heslem: „co v tomto směru skutečně učinila vláda v demisi“.  

Májové čtení v programu zákonodárných a jiných normotvorných aktivit vlády je skromnější než bylo to minulé, dubnové. Má pouhých sedm položek, z čehož jsou čtyři návrhy zákonů a tři návrhy nařízení vlády. Když už jsme u toho, vláda v demisi si v plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2018 a výhledu legislativních prací vlády na léta 2019 až 2021, který byl schválen usnesením vlády č. 91 ze dne 7. února 2018 a je hlavním zdrojem, z něhož vycházíme, naplánovala od února včetně (to je ona „zbývající část roku 2018“) celkem 131 položek, z toho 99 návrhů zákonů (včetně dvou návrhů ústavních zákonů a 8 návrhů věcných záměrů) a 32 návrhů vládních nařízení (včetně jednoho neidentifikovaného právního předpisu).

Že by jich mělo v „prázdninových“ měsících červenci a srpnu být jako šafránu, asi nepřekvapí, ale že hlavní legislativní trnkobraní má nastat v prosinci (27 položek, tedy více než pětina celoroční úrody), přináší jisté pochybnosti. Jenže to tak v plánovitě řízeném systému často bývá: na konci roku vybudí v sobě každý aparát mimořádné síly (bůhvíproč jimi zřejmě tolik nešetří jako po celý rok) a vrhne na veřejnost cosi, co tak jako tak bude relevantní až v dalším roce. Parlament se má hned po silvestrovské kocovině co ohánět (je-li ovšem dáno, co je pláno). Na druhou stranu: dlouhodobě se domnívám, že normotvorba obecně by měla setsakramentsky ubrat na objemu a éra neslavných legislativních dostihových sezón skončit.

Jestliže jsme si před měsícem rozčlenili pro přehlednost plán do několika oblastí a z nich jako první označili skupinu plánovaných předpisů týkajících se zásadních státoprávních otázek, nutno konstatovat, že nepočítáme-li návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, nemáme v této skupině co počítat. Ve státotvorném legislativním plánování má květen podle všeho silně zaostávat za dubnem – snad proto, že se už předem počítalo s tím, že nám vše vynahradí státotvorné počínání politických sil při sestavování vlády a hlasování o důvěře. Pokud to tak skutečně bude, může leckoho napadnout, že již na počátku února vrcholný exekutivní sbor projevil obdivuhodný prognostický talent.

Potvrdí-li se tato spekulace, vyrojí se nepochybně i úvahy, zda ve všech měsících, kdy je předpokládán víceméně klid normotvorné vládní artilerie, dojde naopak v politické sféře k převratným událostem. Vice versa by pak příslib prosincové legislativní smršti (co den, to položka, vyjmeme-li z toho křesťansky vánoční svátky, svatého Mikuláše a svatého Silvestra) nasvědčoval tomu, že letošní prosinec bude politicky klidný, mírný, tiše zívající pod netknutým popraškem neposkvrněného sněhu. Naopak léto s červencovým a srpnovým normotvorným paběrkováním by ovšem mělo být horké až tropické. Vzhledem k všeobecné inklinaci k mizerné společenské úrovni akceptace ironie však žádám, aby nikdo, ani onen nově zřízený úřad pro pravdivost informací, nevnímal předchozí věty smrtelně vážně: i kdyby se nakrásně vyplnily.

Vážně to naopak vypadá v některých oblastech sféry ekonomické a sociální. V plánu jsou na květen novely zákonů o dráhách a o léčivech.

Drážní zákon je už notně letitý – byl přijat v roce 1994, čemuž také odpovídá počet přijatých novelizací, který se blíží k třicítce. Může-li ale další inovace tohoto bohulibého právního předpisu nějakým způsobem přispět k tomu, že se na našich železnicích nebudou koleje propadat o šest metrů, sotva po nich projela vlaková souprava (díky bohu za to „sotva po“), že na ně nebudou padat mosty (tam už to bohužel neplatilo), že na trati tu a tam nebudou postávat kamiony přímo v cestě rychlovlakům (hodnocení se rovněž neobejde beze slova „bohužel“), že závory napříště zadrží i spěchající automobilisty, cyklisty a chodce (nikoliv jen technicky, nýbrž jakousi autoritou, neboť ty desítky tragických případů svědčí mimo jiné o velké neúctě k právu), že vlaky budou jezdit tam, kam vedou koleje, a koleje povedou tam, kam mají jezdit vlaky, neřku-li k tomu, že se cestování po železnici Českem navrátí k vznešeným evropským tradicím, nechť se čile novelizuje. A nechť se také ajznboňákům a hlavně nám, obyčejným cestujícím, díky tomu lépe žije! 

Zákon o léčivech je sice o 13 let mladší, ale medicínská věda postupuje takovým tempem, že už jen z tohoto důvodu nikoho nepřekvapí počet novelizací právních předpisů. Spíše možná překvapí, že dosud poslední novelizace proběhla již za působení této vlády v demisi (15. února 2018 byl přijat zákon č. 36/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů /zákon o léčivech/, ve znění pozdějších předpisů). Snad je vědní pokrok v této oblasti tak prudký, že takové změny vyžaduje.

Vědním pokrokem ovšem nemám na mysli pokrok „terminologické vědy“ pěstované v evropských vynálezeckých kruzích, ze kterého potom měsíc co měsíc povinně čerpá naše legislativa další a další novelizace, což je mimochodem (a samozřejmě) i případ oné zatím poslední (únorové) novely, která se víceméně omezuje na doplnění textu tohoto znění v § 67 odst. 4: „m) vykonávat činnost v souladu s povolením k výrobě, dodržovat pravidla správné výrobní praxe pro zařízení transfuzní služby, včetně pokynů pro správnou výrobní praxi stanovených v souladu s předpisem Evropské unie o standardech a specifikacích vztahujících se k systému jakosti pro transfuzní zařízení (dále jen „pravidla správné výrobní praxe pro zařízení transfuzní služby“) a pokyny Komise; toto ustanovení se použije rovněž na transfuzní přípravky určené pouze pro vývoz.“

Pokud jde o návrh novelizace zákona o ověřování (ten předpis má ovšem komplexní název mnohem důstojnější: jmenuje se zákon o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů /zákon o ověřování/), jsem na vážkách, zda zavést novou rubriku – oblast byrokracie. Ale čert to vem, jak říkávala moje babička. Hemží se to v něm úředními razítky, jejich otisky, podpisovými vzory úředníků a všelijakými vidimacemi a legalizacemi, až si člověk připadá jako v nějakém seriálu z dob, kdy se v západních Čechách začala stáčet do lahví léčivá voda. Kdyby to byl nejzbytečnější ze všech byrokratických zákonů, co jich máme (a budeme mít), řekl bych, že žijeme ještě pořád v době vskutku osvícené. A navíc – málo platné, úředničina v éře elektroniky už dávno nejsou nějaké klotové rukávy.

K tomu si přidejte návrhy nových (či staronových) nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv a o snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot; o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních; o oborech specializačního vzdělávání a označení odbornosti zdravotnických pracovníků se specializovanou způsobilostí, a máte ten květnový plán kompletní.

A nezapomeňte: co je pláno, to je dáno!

O autorovi: JUDr. Karel Havlíček je zakladatelem Stálé konference českého práva, nakladatelem právnické literatury a zabývá se filozofií státu a práva.  

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1