Co s nezaplacenými fakturami? Nečekejte na konec pandemie, řešte to hned, radí odborníci | info.cz

Články odjinud

Co s nezaplacenými fakturami? Nečekejte na konec pandemie, řešte to hned, radí odborníci

Někteří podnikatelé už mají kvůli koronavirové pandemii problémy se splatností faktur a cash flow. INFO.CZ tak požádalo partnery největších advokátních kanceláří v zemi o základní rady, jak je s nastalou situací vhodné naložit. „Klíčem je především rychlá komunikace s věřiteli, snaha o odložení splatnosti již existujících dluhů, snaha o sjednání delší lhůty splatnosti ve vztahu k budoucím dluhům, minimalizace předplateb, aby měl podnikatel disponibilní prostředky a snaha o otevření úvěrové linky,“ říká například partner kanceláře Havel & Partners Petr Sprinz.

Advokáti nabízejí množství právních instrumentů, které je v současné bezprecedentní situaci možné použít. Naznačují rovněž, že Česká republika a možná i Evropská unie přijdou s dalšími opatřeními, jež pomohou ekonomické následky koronavirové pandemie alespoň určitým způsobem zmírnit.

Příkladem může být například Dánsko, které již oznámilo, že bude motivovat firmy, aby nepropouštěly své zaměstnance pokrytím 75 procent mzdových nákladů. K podobnému kroku by podle posledních informací měla přistoupit rovněž Česká republika.

Co byste poradili firmám, které mohou mít vzhledem k současné koronavirové pandemii a jejím dopadům na ekonomiku problém s cash flow?

Petr Sprinz, partner Havel & Partners: Insolvenční zákon zná úpadek ve formě platební neschopnosti (tzv. cash-flow test) a ve formě předlužení (tzv. balance-sheet test). Úpadek ve formě platební neschopnosti může nastat již při existenci dvou věřitelů více než 30 dnů po splatnosti, které není schopen dlužník hradit. Problém nastává především v situaci, kdy má dlužník dva věřitele s pohledávkami více než tři měsíce po splatnosti – nastává totiž jedna z domněnek úpadku (lze ji však vyvrátit). V Německu již chystají novelu týkající se odložení povinnosti podat na sebe insolvenční návrh za určitých podmínek. Počítáme, že se debata brzy otevře i u nás.

Stávající situace tlačí na řízení pracovního kapitálu, cash-flow. Klíčem je tak především rychlá komunikace s věřiteli, snaha o odložení splatnosti již existujících dluhů (fakticky vystavené faktury), snaha o sjednání delší lhůty splatnosti ve vztahu k budoucím dluhům, minimalizace předplateb (záloh), aby měl podnikatel disponibilní prostředky a snaha o otevření úvěrové linky.

Robert Němec, partner PRK Partners, a další odborníci kanceláře: Firmy mohou přijmout celou řadu opatření na ochranu proti platební neschopnosti v závislosti na individuální hospodářské situaci, a to od rozpuštění rezerv, financování formou odložené výplaty dividend, získání externího provozního financování atd. Firmy se dále mohou pokusit jednat se svými dodavateli o prodloužení splatnosti faktur, případně rozložení plateb v čase. V případě hrozící insolvenční situace by však management firmy měl v souladu s principy péče řádného hospodáře zvážit aplikaci příslušných kroků předpokládaných insolvenčním zákonem a dalšími předpisy, tak aby, kromě jiného, zabránil neúčinnosti právních úkonů podle insolvenčního práva nebo dokonce zvýhodňování věřitelů podle trestního práva.

Podnikatelé také mohou využít zvýhodněného úvěrování v souvislosti s újmou vzniklou v důsledku opatření proti šíření infekce koronaviru. V současné době je schválen a běží tzv. Národní program Úvěr COVID, který schválila vláda usnesením č. 189 ze dne 9. března 2020. Správcem je ministerstvo průmyslu a obchodu. Poskytovatelem podpory v rámci Programu je Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., která vykonává tuto činnost na základě Dohody o vytvoření a správě úvěrového fondu ÚVĚR COVID uzavřené s ministerstvem průmyslu a obchodu. Program se nyní realizuje na základě Výzvy I Ministerstva a ČMZRB ze dne 16. března 2020. Podpora v rámci Programu je poskytována formou zvýhodněných úvěrů (bezúročných).

Ivan Telecký, partner Deloitte Legal: Ze zákonných instrumentů je v případě problémů se splacením faktur možné využít zejména tzv. hardship klauzuli (§1765/1 občanského zákoníku), která ukládá stranám povinnost obnovit jednání o smlouvě v případě, kdy externí vlivy způsobí nepoměr mezi stranami. Nepoměr musí být „zvlášť hrubý“. V popisovaném případě může být strana znevýhodněna tím, že se jí v důsledku pandemie „neúměrně zvýší náklady plnění“. Toto ustanovení lze aplikovat i na otevření jednání o splatnosti faktur. Samo zákonné ustanovení však nedává dotčené straně právo neplnit (neplatit), ale (jen) právo domáhat se obnovení jednání (zejména o splatnosti).

Z mnoha praktických důvodů bychom především doporučili postiženým podnikatelům začít jednat o změně platebních podmínek okamžitě, a nikoliv až poté, co pandemie koronaviru opadne.

Lukáš Ševčík, managing partner, a Kamil Blažek, partner, Kinstellar: Rozhodně zpřísnit cash management, provést analýzu zbytných a nezbytných výdajů a rozložení plateb v čase a provést revizi závazků jak z obchodního styku či z financování společnosti, tak i na nákladové straně s cílem vytvořit si přesný obrázek o likviditě a maximálních limitech jejich případného posunu. Paralelně s tím začít řešit možnou renegociaci závazků a pohledávek s ohledem na lhůty splatnosti. Jako potenciální možnosti řešit krizové scénáře z pohledu nutnosti činit pouze některé platby pro zachování funkčnosti a výdělečnosti podniku a jiné naopak nečinit – spolu s analýzou následků, které to může mít v právní i vztahové rovině. Samozřejmě se naše poradenství zaměřuje i na možnou analýzu krizových scénářů mířících na nesolventnost podniku, ale tak daleko, věřím, většina čtenářů nedojde.

Spekuluje se o tom, zda by případně platby mohl dočasně nějak pokrývat stát. Bylo by to podle vás možné?

Robert Němec, partner PRK Partners, a další odborníci kanceláře: Zde je potřeba důsledně rozlišit dvě kategorie, a to je odpovědnost státu podle § 36 krizového zákona a poskytování státní podpory podle § 37 krizového zákona. Zatímco nárok na náhradu škody vzniklé v příčinné souvislosti s opatřeními podle krizového zákona mají fyzické i právnické osoby, nárok na poskytnutí státní podpory mají pouze fyzické osoby a obce, které se při krizové situaci z důvodu havárie nebo živelné pohromy přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech. Dále je nutné splnit, aby se jednalo o havárii nebo živelnou pohromu. Podle našeho názoru však současný nouzový stav nesplňuje tyto parametry, neboť se jedná o tzv. jiné nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. 

Vláda a jednotlivá ministerstva tedy budou muset hledat jiné nástroje podpory, a to tak aby nebyly v rozporu se zakázanou veřejnou podporou podle čl. 107 Smlouvy o fungování Evropské unie, jinými slovy, aby taková podpora nenarušovala hospodářskou soutěž. Minulý víkend například vláda schválila tzv. liberační balíček v oblasti daní, tj. soubor opatření, která by měla daňovým subjektům pomoci překlenout nouzový stav v souvislosti s koronavirem. Uvedená opatření mají oporu přímo v daňovém řádu, tj. zákon 280/2009 Sb., dle jehož ustanovení § 260 odst. 1 může ministr financí z moci úřední zcela nebo částečně prominout daň nebo příslušenství daně při mimořádných, zejména živelných událostech. Další podpora může být nabízena v rámci podpůrných programů z fondů EU.

Ivan Telecký, partner a advokát Deloitte Legal: Aby platby dočasně pokrýval stát se nám jeví jako zcela nemyslitelné. Na takový postup není žádná právní úprava a ani si nelze dost dobře představit právně-ekonomické dopady takového řešení.

Lukáš Ševčík, managing partner a Kamil Blažek, partner Kinstellar: Tyto spekulace samozřejmě jsou a budou pokračovat, na druhou stranu i stát má jisté limity jak finanční, tak především legislativní pro to, co může a nemůže dělat. Primárně se v tuto chvíli zabývají příslušná ministerstva a úřady v jednání se svazy zaměstnavatelů finanční podporou pro situace, kdy je ohrožen přísun hotovosti k zaměstnancům a dalším individuálním spotřebitelům (OSVČ) i z toho pohledu, aby nedošlo ani k jeho výraznému omezení, což by mělo výrazný dopad do spotřeby a následně ještě výraznější do podnikatelského života a samozřejmě existence firem a výběru daní.

Zde se jedná jak o ošetřovné a jeho ekvivalent pro OSVČ, tak i další podobné situace. Současně již existují a budou se určitě rozšiřovat možnosti bezúročných půjček pro podniky na překlenutí problémů s cash flow. Dočasné pokrývání plateb státem, které naznačujete, by mohlo připadat v úvahu jako náhrada za půjčky, resp. jako instrument, který by de facto půjčky státní finanční instituce generoval bez nutnosti aktivních procesů ze strany firem. To by ale byl problematický instrument a zároveň velmi komplikovaný na realizaci. Pokud současná situace nebude z pohledu omezení pohybu trvat déle než několik málo týdnů, nemyslím si, že tyto úvahy budou významně pokračovat.

Z pohledu státu je navíc důležité hledisko státního rozpočtu a navýšení schodku, což by od jisté chvíle (kdy si nevystačí stát s rezervami a úsporami na výdajové straně) vyžadovalo změnu zákona o státním rozpočtu, a samozřejmě i otázka přípustnosti různých typů finančních nebo jiných výpomocí soukromým subjektům z pohledu veřejné podpory. Zákonné limity dané unijním a českým právem nadále existují a je potřeba je zohledňovat. Současně i Evropská unie reaguje z pohledu flexibility při schvalování veřejné podpory, ale tyto limity nadále existují a nepředpokládám jejich úplné zrušení.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud