Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Definitivní tečka za sporem kvůli registraci části uchazečů o Hrad. ÚS odmítl Pecinovu stížnost

Definitivní tečka za sporem kvůli registraci části uchazečů o Hrad. ÚS odmítl Pecinovu stížnost

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost právního aktivisty Tomáše Peciny, udělal tak definitivní tečku za sporem kvůli vícenásobným podpůrným podpisům zákonodárců pro některé kandidáty na prezidenta. Podle Peciny chybná registrace pěti kandidátů mohla hrubě ovlivnit výsledek voleb, celé registrační řízení považoval za zmatečné. Výhrady měl také k vícero krokům volebního senátu Nejvyššího správního soudu (NSS). Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou, zjistila ČTK z databáze.

Pochybnosti o podpisech se týkaly prezidentských kandidátů Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka. Vnitro je registrovalo jako kandidáty, přestože se podpora zákonodárců částečně překrývala a přestože dříve úřad vícenásobné podpisy neumožňoval.

Už před volbami se kvůli pětici uchazečů o Hrad obrátila na NSS Terezie Holovská, sama jedna z nezaregistrovaných kandidátek. NSS její podnět odmítl, protože se nedomáhala vlastní registrace, a tak nemohla zpochybnit registraci jiných kandidátů. Zároveň ale NSS zkritizoval vnitro za jeho právní názor, nicméně poté zase sklidil kritiku ústavních soudců za to, že se vůbec právní otázkou vícenásobných podpisů hlouběji zabýval.

Pecina ve stížnosti podané po volbách uplatnil některé podobné argumenty, avšak NSS ji zamítl. Konstatoval, že v řízení o neplatnosti voleb a hlasování už nelze brojit proti vadám v registraci kandidátní listiny. K napadení registrace slouží samostatné řízení. Před volbami ale registraci řádně nezpochybnil nikdo, komu zákon toto právo přiznává. Všichni kandidáti tak mohli usilovat o hlasy voličů.

Podle následné Pecinovy ústavní stížnosti by měl mít možnost napadnout domnělé porušení zákona v registrační fázi každý volič nebo alespoň všichni kandidáti bez ohledu na to, jak ministerstvo naložilo s jejich vlastní kandidátní listinou a čeho se sami paralelně domáhají. Podle ÚS je ale v pořádku, že zákon umožňuje dát podnět k soudnímu přezkoumávání registračního řízení jen přímým účastníkům volební soutěže, tedy navrhovatelům kandidáta nebo jemu samotnému. Kdyby mohl žalobu dát kdokoliv, mohlo by to zahltit NSS, a volby tak zmařit.

Pecina neuspěl ani s dalšími námitkami, souvisejícími například s údajnou podjatostí volebního senátu NSS. „Zjištěný skutkový stav považuje ÚS za dostatečný a jeho právní posouzení provedené NSS za logické, úplné a přesvědčivé,“ stojí v usnesení ÚS.

Ústavní soudci už dříve odmítli také několik stížnosti, které se týkaly například kampaně Miloše Zemana před prezidentskou volbou. Podle přehledu takzvaných plenárních věcí na webu ÚS zbývají k rozhodnutí ještě dvě stížnosti spojené s volbami. Jedna z nich je taktéž Pecinova, týká se ale spíše procesní otázky, kdy začíná lhůta pro podání volební stížnosti k NSS. Další podnět navazuje na kritiku šíření dezinformací a je spojený s návrhem na zrušení části zákona o volbě prezidenta republiky. Lednové volby vyhrál Zeman, který byl prezidentem už v předcházejícím období. Ve druhém kole porazil vědce Jiřího Drahoše.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1