Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Díky GDPR jsme detailně nahlédli dovnitř firemních postupů, shodují se experti na ochranu údajů

Díky GDPR jsme detailně nahlédli dovnitř firemních postupů, shodují se experti na ochranu údajů

GDPR, nové evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů, bývá často popisováno jako technicistní, nezáživná a nesrozumizelná regulace. Jak zajímavé je ale ve skutečnosti s novými pravidly pracovat pro lidi, kteří se ochraně dat běžně věnují? INFO.CZ se na to zeptalo právníků, kteří s nimi v poslední době intezivně pracovali a promýšleli je.

Řada z nich na této své práci považuje za nejzajímavější to, že měli možnost detailně zmapovat interní procesy firem z různých podnikatelkých sektorů. „Tím, že GDPR dopadá plošně na všechny typy organizací, zaznamenali jsme velký zájem o právní poradenství v souvislosti s implementací GDPR nejen ze strany našich tradičních klientů – technologických společností, ale i ze strany podniků a organizací s velmi různorodou náplní činností. To nám umožňuje získat hluboký vhled do řady specifických odvětví a získat cenné zkušenosti z těchto oborů,” říká například Lenka Suchánková z advokátní kanceláře Pierstone.

„Osobně na GDPR vidím jako zajímavé hlavně diskuse s klienty v počáteční fázi tzv. mapování, kdy získáváme detailní informace o tom, jak klient funguje a následně mu radíme, jak to celé „koncepčně nastavit“, zejména pokud v tom jsou zahrnuty přeshraniční aspekty v rámci nadnárodních skupin společností,” potvrzuje její slova i Michal Nulíček z firmy Rowan Legal.

Pro většinu lidí není ochrana osobních údajů důležitá

Právníci oceňují při práci spojené s GDPR třeba i propojení práva a technologií. Například podle Karin Pomaizlové z kanceláře Taylor Wessing Praha „zde vznikla nevyhnutná potřeba porozumět do hloubky fungování moderních technologií, do jaké míry ovlivňují zpracování osobních údajů”. To je podle jejích slov často velká výzva zejména pro pracovníky, kteří se běžně IT nezabývají a nemuseli zabývat.

Advokáti ale dospěli při této práci i k dalším důležitým postřehům. „Nejzajímavější na tom je zjištění, že pro většinu lidí vlastně ochrana osobních údajů není důležitá. Způsobeno to také může být hysterií s GDPR spojenou, která bohužel upozaďuje tolik důležitou debatu nad ochranou soukromí,” říká například Zdeněk Kučera z advokátní kanceláře Kinstellar.

Níže nabízíme k přečtení vyjádření několika oslovenýchadvokátů na otázku: O jak zajímavou práci z pohledu vaší praxe v poslední době v souvislosti s GDPR jde?

Ivo Janda, partner, White & Case:

Nepochybně je to práce, kde může být advokát klientovi velmi užitečný. GDPR není čtivý a poutavým jazykem sepsaný předpis a pro řadu podnikatelů může být těžké zorientovat se v tom, do jaké míry se ho GDPR týká a co vše musí udělat, aby se nedostal v budoucnu do problému.

Ján Kuklinca, advokát, Deloitte Legal:

Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, oblast ochrany osobních údajů má znatelný přesah do jiných právních oblastí, od pracovního práva, přes IT oblast, až po různé správní předpisy. Práce je určitě zajímavá i tím, že často předpokládá „práci v terénu“, neboť základem správného vyhodnocení stavu ochrany osobních údajů a následné implementace je důkladný audit zpracovávaných osobních údajů např. prostřednictvím workshopů přímo u samotných klientů. Audit osobních údajů dále přináší vynikající vhled do fungování jednotlivých společností. Pro právníka tedy ideální příležitost, jak pochopit klienta po businessové stránce a umět mu poskytnout v praxi využitelné rady.

Zdeněk Kučera, advokát, Kinstellar:

Nejzajímavější na tom je zjištění, že pro většinu lidí vlastně ochrana osobních údajů není důležitá. Způsobeno to také může být hysterií s GDPR spojenou, která bohužel upozaďuje tolik důležitou debatu nad ochranou soukromí.

Nejzajímavější práce v oblasti GDPR pro mě osobně je poradenství v oblasti nových technologií. Ať už jsou to programy na datovou analytiku s počátky umělé inteligence, nebo přístroje umožňující předvídat chování zákazníka a pozitivně mu pomoci v jeho životě.

Michal Nulíček, partner, Rowan Legal:

To je velmi dobrá a aktuální otázka. Troufám si tvrdit, že většina právníků nepovažuje za zajímavé vyplňovat excelové tabulky, určovat účely a právní tituly zpracování, sepisovat informace pro subjekty údajů, a nastavovat procesy či upravovat interní směrnice. Faktem je, že i o tomto GDPR je a já si strašně vážím toho, že lidé z našeho týmu jsou v tomto trpěliví a že s námi i tyto nezáživné činnosti pro naše klienty provádějí.

Osobně na GDPR vidím jako zajímavé hlavně diskuse s klienty v počáteční fázi tzv. mapování, kdy získáváme detailní informace o tom, jak klient funguje a následně mu radíme, jak to celé „koncepčně nastavit“, zejména pokud v tom jsou zahrnuty přeshraniční aspekty v rámci nadnárodních skupin společností. Velmi důležitý je také obchodní přesah, kdy s klienty balancujeme, které činnosti zpracování ještě zachovat a které, např. pro vyšší rizika či náročnost související administrativy, již nikoli. Vedle toho mě jako IT právníka velmi baví přesahy práva a správy dat a bezpečnosti.

Osobně jsem ale přesvědčen, že ta nejzajímavější práce „v souvislosti s GDPR“ teprve přijde. A nebude se nutně jednat jenom o ochranu osobních údajů, ale o veškeré navazující poradenství, při kterém budeme moci plně využít nově nabytou, skutečně detailní, znalost klienta a fungování jeho businessu. V tomto ohledu podle mého názoru GDPR vlastně obecně zvýší již tak vysokou úroveň poskytovaných právních služeb v České republice.

Co je GDPR?

Karin Pomaizlová, partnerka, Taylor Wessing Praha:

Jde o velice zajímavou práci. Zejména je omyl si myslet, že přečtením GDPR práce končí. Ta teprve začíná. Práce na implementaci požadavků GDPR, resp. předpisů na ochranu osobních údajů, je zejména proto časově a finančně náročná, že musí dojít k přesnému zmapování interních procesů a všech právních předpisů, které se na činnost firmy vztahují. Dále pak zde vznikla nevyhnutná potřeba porozumět do hloubky fungování moderních technologií, do jaké míry ovlivňují zpracování osobních údajů. To je často velká výzva zejména pro pracovníky, kteří se běžně IT nezabývají a nemuseli zabývat.

Lenka Suchánková, partnerka, Pierstone:

Tím, že GDPR dopadá plošně na všechny typy organizací, zaznamenali jsme velký zájem o právní poradenství v souvislosti s implementací GDPR nejen ze strany našich tradičních klientů – technologických společností, ale i ze strany podniků a organizací s velmi různorodou náplní činností. To nám umožňuje získat hluboký vhled do řady specifických odvětví a získat cenné zkušenosti z těchto oborů. Problematice GDPR se v PIERSTONE věnuje velký tým právníků a protože věříme ve specializaci, máme specializované týmy na implementaci GDPR v různých oblastech – v HR, v retailu a distribuci, v regulovaných odvětvích, ve zprostředkovatelských činnostech, ve zdravotnictví, školství, samosprávě a v dalších oblastech. Naší doménou ale zůstává inovativní sektor a hodně se věnujeme problematice zpracování zveřejněných údajů, zejména pak údajů ze sociálních sítí.

Miroslav Uřičař, partner, Legalité:

To záleží na úhlu pohledu. Mnozí klienti se příliš nebavili… A my také ne, když jsme byli nuceni vykládat mnohé nejasnosti a různá „šedá“ místa v této právní úpravě – a že jich bylo (a stále je…)! Pokud je mně známo, příliš veselo u této práce neměli ani kolegové z Úřadu pro ochranu osobních údajů, kteří v současnosti dostávají několik desítek dotazů denně (sám jsem jim několika přispěl).

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1