Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dodělá si Malá zkoušku z trestního práva? Očekávání jsou nulová, ministryně z toho může jen těžit

Dodělá si Malá zkoušku z trestního práva? Očekávání jsou nulová, ministryně z toho může jen těžit

Prezident Miloš Zeman dnes jmenuje novou ministryní spravedlnosti místopředsedkyni sněmovního Mandátového a imunitního výboru Taťánu Malou (ANO). V médiích a na sociálních sítích se rozebírá její údajná nekompetentnost, nedostatečné vzdělání, střet zájmů i až úsměvná obhajoba trestně stíhaného předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Malá se tomu samozřejmě brání a říká, že by si zasloužila šanci. Tu dostane a může z ní jen těžit. Když jsou očekávání nulová, nebo možná dokonce záporná, výsledky mohou jen překvapit. Nová ministryně může těžit také z toho, že střídá Roberta Pelikána (ANO), který nebyl vzhledem ke svému chování mezi právníky zrovna oblíbený. Z jejích prvních vyjádření to navíc vypadá, že o krizových místech justice i legislativy dobře ví. Otázkou ale zůstává, zda s nimi zvládne něco dělat.

Taťána Malá vystudovala práva na slovenské Panevropské vysoké škole, nemá tak české právní vzdělání. Na Facebooku proto najdeme pozvánku na recesistickou akci nazvanou Klauzura z tresta pro ministryni spravedlnosti Malou. Vyzývá k tomu, aby si politička dodělala jednu z nejtěžších zkoušek, která spočívá v písemném posuzování předložené trestní kauzy. Například na pražských právech je její absolvování nepřekročitelnou podmínkou k výslednému dosažení titulu.

Proč je vzdělání tak důležité?

Pojem politická kultura se sice zejména kvůli chování prezidenta a premiéra postupně vyprazdňuje, při obsazování ministerstva spravedlnosti ale jeho součástí donedávna bylo, že mu šéfoval právník, který vystudoval v České republice. To respektovalo i hnutí ANO a vybíralo ještě fundovanější kandidáty, než mohlo. Robert Pelikán má vedle titulu JUDr. i velký doktorát, jeho předchůdkyně Helena Válková je dokonce profesorkou trestního práva a dosáhla tak vůbec nejvyšší akademické hodnosti.

Za posledních 20 let měli doktorát z obojího práva všichni ministři spravedlnosti, až na Marii Benešovou, která jako magistra vedla tento resort v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Pro formu dodejme, že právní vzdělání nemá Vladimír Špidla, ten ale resort vedl jen několik měsíců z pozice předsedy vlády.

Malé nepřidá ani to, že všichni její „protikandidáti”, respektive lidé, o nichž se v souvislosti s touto funkcí v poslední době mluvilo, jsou na tom z hlediska formálního právního vzdělání daleko lépe. Připomeňme, že se skloňovala jména prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha, který je profesorem a bývalým děkanem pražské právnické fakulty, náměstka ministra vnitra Petra Mlsny, který má velký doktorát a náměstka ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce, jenž je doktorem obojího práva.

Proč je to tak důležité? Ministr spravedlnosti může vstoupit do řady živých justičních případů. Nad otázkou jeho vzdělání a odborné erudice tak nelze jen tak mávnout rukou s tím, že jde o manažerskou funkci. Výsměch na sociálních sítích sice může být čistě lidsky za hranou, Malá jej ale musela čekat, když danou funkci přijala. A vlastně jej musí i vydržet, veřejnost na něj má právo.

Když to vzděláním zdaleka nekončí

Právní prostředí je ve své podstatě stále alespoň zčásti elitářské a konzervativní. A nedostatečné vzdělání se v něm prostě neodpouští. To, že se nová ministryně hájí nálezem Ústavního soudu a říká, že ten za určitých podmínek uložil České advokátní komoře, že má zapisovat zahraniční absolventy, jí moc nepomůže. Stejně jako slova o tom, že byla tři roky koncipientkou na Slovensku, absolvovala tam všechna potřebná školení a kvůli začínající politické kariéře už nesložila advokátní zkoušky.

Navíc když to oním nedostatečným vzděláním zdaleka nekončí. Máme tu jednak už legendární lednový výrok pro INFO.CZ o možném odložení trestního stíhání Andreje Babiše, který teď Malá vysvětluje tak, že chtěla otevřít diskusi o poslanecké imunitě, a jednak podnikání jejího manžela a vlastně donedávna i její. To je ale asi ten nejmenší problém.

Odpověď Taťány Malé ohledně Babiše a kauzy Čapí hnízdoOdpověď Taťány Malé ohledně Babiše a kauzy Čapí hnízdoautor: lednový rozhovor pro INFO.CZ

Podílu v insolvenční firmě se totiž Malá zbavila, respektive převedla jej podle svých slov pro portál Česká justice na manžela. Těžko pak po ní můžeme chtít, aby se kvůli ministerské funkci rozvedla. „To, že je můj manžel advokát a už více než osmnáct let insolvenční správce, je veřejná informace a vždy jsem byla v tomto směru otevřená. Velmi mě proto udivuje premisa, že jeho profese povede ke střetu zájmů. Na jejím základě by totiž např. ministr zdravotnictví (analogie ale najdeme u všech resortů) nesměl mít manželku zaměstnanou ve zdravotní pojišťovně, natož aby byla ředitelkou nemocnice. A co kdyby podpořil návrh na zvýšení odměn pomocnému zdravotnickému personálu a ono se ukázalo, že jeho žena je sestřička?! Věřím, že každému soudnému člověku to přijde úsměvné stejně, jako mně,” řekla také České justici.

Co ale výroky týkající se trestního stíhání premiéra? Vracíme se jejich prostřednictvím o pár měsíců zpátky, kdy někteří politici říkali, že si lze České republice objednat trestní stíhání? Nebo tím jdeme ještě dál? To se teprve uvidí. Malá ale veřejně prohlašuje, že ji nálepka ochránkyně Andreje Babiše mrzí a svůj lednový výrok vysvětluje i dobou, ve které padl. Říká, že by si zasloužila šanci. Tak jí paní ministryni dejme, nic jiného nám už ani nezbývá.

Najde Malá peníze na své plány?

Robert Pelikán otrávil svým ministerským stylem a chováním hodně lidí. Přesto se nyní může stát, že na něj budou ještě v dobrém vzpomínat. Možná ale také ne.

Malá totiž prostřednictvím svých dosavadních vystoupení vzkazuje minimálně šéfům jednotlivých profesních komor a také předsedům soudů, že jim bude naslouchat a řešit jejich problémy. Už v pátek, kdy Babiš oznámil její nominaci, řekla České televizi, že jejími prioritami bude „zrychlení soudního řízení a vymahatelnosti práva” a také „otevření dialogu a konstruktivní spolupráce se všemi profesními skupinami, které spolupracují s ministerstvem spravedlnosti”.

O zrychlení soudního řízení a vymahatelnosti práva mluvila podle svých slov i s prezidentem Milošem Zemanem. Věnovali se však také jmenování nových soudců, které by mělo proběhnout na přelomu července a srpna, či aktuální legislativě, například insolvečnímu zákonu nebo novým procesním kodexům.

Malá chce podle svých slov pomoci soudům a zajistit jim podmínky k tomu, aby mohly soudit rychleji, neboli posílit jejich administrativní personál. Pokud na to skutečně najde peníze, není důvod, aby minimálně u předsedů soudů přece jen nevzbudila určité sympatie.

Stejně jako když spolupřiměje prezidenta, aby konečně jmenoval nové soudce, na které šéfové soudů a s nimi i veřejnost čekají už nějakou dobu. Soudci, ale i advokáti a i reprezentanti dalších právních profesí, rovněž jistě ocení, když skutečně hne s rozpracovanou legislativou – zejména zmíněnými procesními kodexy, na které se čeká už řadu let. Pokud se povedou, těžit z něj budou úplně všichni.

Navíc to vypadá, že nebude příliš velkou střelkyní, v rozhovoru pro Českou justici několikrát zaznívá slovo koncepce nebo její ekvivalent. Pokud bude takto přistupovat k nové legislativě, i za to získá body odborné veřejnosti.

Insolveční zákon zase může ministryni zajistit dobré PR mezi většinovou veřejností. Pokud tedy zrealizuje to, o čem se bavila se Zemanem a dosáhne toho, aby dlužníkům, kteří procházejí oddlužením, zůstávalo více peněz než v současnosti na jejich vlastní útraty. Prý by je to mělo motivovat, aby vydělávali více peněz a platili pojištění.

Vyjdou si vzájemně vstříc?

Šéfové právních komor Malé šanci nejspíše dají, z titulu své funkce je jejich partnerkou pro jednání a fakticky pro prosazení jejich zájmů. Pokud bude Malá diplomatická a vstřícná, stejně se k ní budou chovat i oni.

Pozice outsidera, v níž Taťána Malá do funkce ministryně spravedlnosti nastupuje, je vlastně výhodná. Ani jedna strana nemá totiž z dlouhodobého hlediska co ztratit. A ono to vzdělání nakonec přece jen není všechno. Když se ministryní stala již zmíněná Helena Válková, budilo to vzhledem k její odborné erudici obrovské naděje. Co výrazného ale po jejím ministrování zbylo? První co řadě lidí naskočí, budou její někdejší neshody s první náměstkyní Hanou Marvanovou a související rozklad legislativního odboru, který tehdy nastal.

Tak tedy dejme Malé šanci. Ale jen jednu.

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744