Články odjinud

Dostanou roboti svobodu projevu či autorské právo? Právníci o tom vážně debatují

Dostanou roboti svobodu projevu či autorské právo? Právníci o tom vážně debatují

Děje se to rychleji, než patrně většina z nás předpokládala. Roboti malují obrazy, skládají hudbu a píšou scénáře. Není tak divu, že se na odborných fórech začíná rozebírat, zda by neměli mít autorská práva či třeba dokonce svobodu projevu. Vzhledem k superrychlému technologickému rozvoji je to namístě. Umělé inteligenci se tak nevěnují jen vývojáři a technologové, ale také právníci. Když se totiž včas a logicky nastaví související pravidla, nenastanou snad žádné katastrofické scénáře.

Právům k dílům umělé inteligence organizátoři věnovali i jeden z panelů konference o právu a IT LAW FIT 2018, jehož je INFO.CZ mediálním partnerem. Že nejde o žádná vědecko-fantastická témata, jasně ukázali hned první vystupující. Michal Marušan, který má v českém a slovenském Microsoftu na starosti data a umělou inteligenci, rozebíral třeba projekt The Next Rembrandt. Umělá inteligence díky analýze 346 děl holandského mistra namalovala 347 let po jeho smrti úplně nový obraz, laikem nerozeznatelný od těch ostatních.

Pracuje se přitom i na dalších obdobných aplikacích. Ty podle Marušana dokážou například rozeznat odchylky zvuků a zjistit, že stroj nefunguje správně, napodobit dílo českých hudebních skladatelů, dotvořit HD kvalitu i z fotografie, která vůbec není pořízena v takto vysokém rozlišení či připravit nový druh piva.

Vytvoří roboti veškerý možný obsah?

Je tak jasné, že i pro právníky a pro legislativce jde o výzvu a s promýšlením příslušných témat a souvisejících práv by se mělo začít co možná nejdříve. Jak totiž zdůraznil Jan Zibner z Ústav práva a technologií Masarykovy univerzity, projektů jako je The Next Rembrant existuje mnoho.

Připomněl například muzikál Beyond the Fence, který napsala právě umělá inteligence na základě jiných a úspěšných děl. Podobné příklady najdeme v literatuře, ve filmu i v hudbě. Díky analýze hororových filmů a toho, co lidi nejvíce děsí, vznikl také trailer na film Morgan. Člověk v těchto případech většinou nerozezná, zda jde o lidské dílo, nebo o výtvor umělé inteligence.

Umělá inteligence tak podle Zibnera představuje pro autorské právo výzvu a měli bychom řešit například i otázku jejího spoluautorství s fyzickou osobou. Vzhledem k technologickému vývoji může ale hrozit daleko větší nebezpečí, než se zdá.

„Na základě umělé inteligence může dojít ke konzumaci autorského práva,” varoval totiž Zibner s tím, že prográmotor může prostřednictvím umělé inteligence vytvořit třeba 97 procent možného obsahu. Nic dalšího vymyslet nepůjde a programátor bude mít na všechno autorská práva. Poukazoval tím na dřívější vtip, který se objevil ve veřejném prostoru, do budoucna by podle něj ale mohlo jít o realitu.

1080p 720p 360p
Chatbot Alexa

Zároveň je podle Zibnera problém, že vlastně přesně nevíme, co umělá inteligence je, zda jde například o software či určitou aktivitu. I když je podle něj otázkou, zda tvůrčí činnost, která je jednou z podmínek přiznání autorského práva, probíhá na straně člověka, který umělou inteligenci vytvořil, nebo přímo na její straně, mohla by být i umělá inteligence tvůrčí a autorství tak, i s ohledem na to, za jakých podmínek je někdy přiznáváno lidem, dostat.

Budou ze svobody projevu robotů těžit i lidé?

Autorské právo umělé inteligence ale souvisí rovněž s její případnou svobodou projevu, uvedla Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Zatímco v České republice se o této problematice zatím příliš nemluví, podle Krausové se již řeší v zahraniční literatuře.

Nejde přitom o nikterak minoritní téma, jen na Twitteru prý existuje asi 48 milionů chatbotů, kteří konverzují podobně jako lidé. Známý je pak případ chatbota Taye od Microsoftu. Ten se začal na základě konverzací na sociální síti projevovat velmi rychle xenofóbně a rasisticky, což vedlo společnost k jeho okamžitému vypnutí. „Ukázal, jaká je naše společnost a jak se sami projevujeme,” řekla v této souvislosti Krausová.

Krausová mluvila i o tom, že rozhovory si třídíme vlastní myšlenky a konfrontujeme je. Podle ní bychom tak mohli využít umělou inteligenci k určitému odkrývání pravdy a k dotváření našich vlastních názorů. Z toho, že by měli roboti svobodu projevu, by tak mohli určitým pohledem těžit i lidé.

Jak Krausová rovněž připomněla, ukázalo se ale, že umělá inteligence je schopná nenávistných projevů, manipulace, lhaní či podvádění, tedy jednání, kterému dává právo jasné mantinely. Lidem tak hrozí za toto jednání tresty, na což je rovněž nutné v souvislosti s umělou inteligencí pamatovat.

Přiznání právní subjektivity umělé inteligence by sice podle ní mohla způsobit v celém právním řádu chaos, pokud by se však toto téma podchytilo včas, mohlo by dojít k vyřešení právě témat, jako je svoboda projevu či autorství. Při tvorbě nové legislativy bychom měli podle Krausové respektovat některé základní principy. Například nemůžeme připustit, aby se umělá inteligence stala nástrojem ke zneužívání, tedy aby například jejím prostřednictvím někdo páchal trestnou činnost, ale sám byl beztrestný. Vzniknout by měl rovněž systém pro kompenzaci škod.

Zároveň ale musíme podle právničky přemýšlet o navazujících otázkách. Pokud by měli roboti právo svobody projevu, neměli by mít také svobodu vyznání? A pokud ano, co když by odmítli v některých časech pracovat právě z náboženských důvodů?

Adokát Rudolf Leška pak v této souvislosti připomněl i kauzu makaka Naruta a soud o opičí selfie, kterému jsme se před časem rovněž věnovali.

Co čeká autorské právo?

Autorské právo, nejen s ohledem na umělou inteligenci,  bylo ústředním tématem celého letošního ročníku konference LAW FIT. Řešila se tak například i připravovaná legislativa. Adéla Faladová z ministerstva kultury představila jak chystanou malou novelu autorského zákona, podle níž by se mělo začít postupovat patrně od října letošního roku, tak chystanou evropskou směrnici, která se bude intezivně řešit v několika příštích letech.

Právě aktivitu ministerstva kultury a České republiky ohledně této směrnice na evropské úrovni ocenil například Milan Zubíček, jenž má v Googlu ve střední a východní Evropě na starosti vztahy s veřejnou správou. Najít kompromis totiž podle něj není vůbec jednoduché.

Autorské právo každopádně čekají rozsáhlé změny, které snad zohlední i akutální situaci a technologie 21. století. Jak se doba posunula, ostatně dobře ilustruje i zmíněná konference. Vznikly během ní sdílené poznámky, které jsou pro všechny dostupné na jejím webu.

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867