Egoističtí národní politici kazí unijní pravidla, říká končící evropská soudkyně Pelikánová | info.cz

Články odjinud

Egoističtí národní politici kazí unijní pravidla, říká končící evropská soudkyně Pelikánová

Irena Pelikánová byla za Českou republiku 15 let soudkyní evropského Tribunálu. S koncem srpna její mandát vyprší. Jak se na zpětně dívá na své působení a co považuje za zásadní okamžiky? A co říká těm, kteří „vulgárně spílají byrokratům z Bruselu“? Odpovídá v rozhovoru pro INFO.CZ.

S jakými pocity opouštíte místo soudkyně evropského Tribunálu?

Snadné si domyslet, že po 15 letech je odcházení smutné, soud se stal součástí mého života i mne samé a najednou musím tuto část od sebe odtrhnout – to není snadné, ale v určitém věku to je nutné. Pracovala jsem celou tu dobu s nadšením a hlubokým proevropským přesvědčení, které se s časem nijak neoslabilo.

Jaká ze svých rozhodnutí považujete za nejdůležitější?

Rozhodnutí bylo velmi mnoho, významná byla rozhodnutí týkající se zmrazených fondů íránských subjektů, rozhodnutí o kartelu elektrických spínačů, mnohá rozhodnutí o odpovědnosti, zejména Safa Nicu atd.

Pro mne jsou zásadní hlavně právní otázky, které jsme řešili a v nichž jsme alespoň v některých případech uspěli. V poslední době mne velmi zaujala otázka rozhodování unijního soudce ve smluvních věcech v souvislosti s čerpáním prostředků z rozpočtu EU. Podílela jsem se na významném rozhodnutí Lito Maieftiko, které na základě opravného prostředku potvrdil Soudní dvůr, ale je tu ještě řada dalších otázek, které nejsou dosud dostatečně vyjasněny.

Co nového jste se o evropském právu a právu obecně díky této pozici dozvěděla?

I tato otázka je příliš náročná. Nejsem si jista, zda své poznatky mohu označit za „nové“, protože to spíše byla kontinuita pohledu spojená s jeho prohlubováním. Spíše jsem se utvrdila v přesvědčení, že je škoda, když unijní legislativa naráží na mnohdy malicherné a egoistické zájmy politických kruhů členských států, což brání pokroku přinášejícímu prospěch občanům. Při osvícenějším rozhodování už bychom mohli být mnohem dále. V řadě případů tvrdošíjný odpor některého státu proti určité změně znamená zdržení legislativního pokroku o desítky let a někdy úplný pád skvělých projektů. Rozhodování soudů může něco maličko posunout, ale nemůže nahradit zákonodárce. Vulgární spílání „byrokratům z Bruselu“ se zpravidla obrací docela špatným směrem, který ovšem vyhovuje národním politikům, kteří se touto cestou zbavují své odpovědnosti. Spílat by se mělo nerozumným a nekompetentním řešením, ať přicházejí odkudkoli. V EU jsou to mnohem častěji politické reprezentace některých členských států, jež rozhodují nesprávně.

Pochopila jsem za uplynulá léta mnoho i o soudcovském povolání. Dobrý soudce musí být nejenom dobrý právník, ale musí mít i dostatek moudrosti, rozvahy, charakteru, aby byl schopen prosazovat nestranný přístup směřující výhradně ke spravedlivému řešení. Je zajímavé, jak i vcelku obyčejné lidské slabosti mohou negativně ovlivnit rozhodování. Práce, kdy se člověk chová v souladu s hodnotami, k nimž se hlásí, přináší vysokou míru uspokojení a klidu.

Evropský soud nyní jistě stojí před výzvami spojenými s brexitem. Jak je na ně podle vás připraven?

Nemůže být připraven, když nikdo neví, kdy a jak a dokonce ani zda brexit nastane. Není tudíž ani jasné, jakými pravidly se bude řídit, a soud může jenom čekat a pracovat, jako kdyby žádný brexit neměl přijít. Samozřejmě je snaha promýšlet všechny varianty, jejich důsledky a připravit rychlou reakci, ale není to jednoduché.

Jaké máte další plány? Zamíříte zpátky do advokacie?

Do advokacie nepochybně nezamířím, v té jsem byla vždy jenom okrajově. Chci se věnovat teoretické práci. Pravděpodobně budu i nadále trochu přednášet a budu pracovat pro Justiční akademii. Výchova soudců se mi zdá být velmi závažným úkolem, i když by jí měla předcházet dostatečná příprava na právnických fakultách. Slabiny vysokoškolského vzdělání vyšší úroveň profesní přípravy nemůže nahradit. Ale to platí o celém školském systému. Když přicházejí ze středních škol na právnické fakulty posluchači, kteří se neumějí písemně vyjadřovat, na fakultě už to nedoženou.

Plánujete další spolupráci s evropskou justicí či jinými orgány EU?

Momentálně se nic takového nerýsuje. Budu ovšem se zájmem sledovat další vývoj Soudního dvora EU. Bývalí členové soudního dvora si zachovávají kontakt s institucí i po svém odchodu.

Vrátíte se aktivněji na pražskou právnickou fakultu?

Předpokládám spíše setrvalý stav, tedy částečnou spolupráci.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud