Eversheds získala šéfprávníka Sazky Radka Váňu. Řeší pro ni brexit i rusky mluvící klientelu | info.cz

Články odjinud

Eversheds získala šéfprávníka Sazky Radka Váňu. Řeší pro ni brexit i rusky mluvící klientelu

Právník Radek Váňa nedávno přestoupil ze skupiny Sazka, kde vedl právní oddělení, do české pobočky advokátní kancelář Eversheds Sutherland. Má rozvíjet transakční poradenství a vést tým zaměřený na rusky mluvící klientelu, věnuje se rovněž právním souvislostem odchodu Velké Británie z Evropské unie. „Británie může odchod z EU proměnit v úspěch, brexit musí sledovat i české firmy,“ upozorňuje Váňa v rozhovoru pro INFO.CZ.

V kanceláři vedete tým zaměřený na rusky mluvící klientelu. Jaká specifika má podle vás takovéto poradenství?

Pracoval jsem mnoho let v Kazachstánu, předtím v Gruzii. Mám k tomu regionu vztah, mluvím plynně rusky, za dobu mého působení jsem si tam vytvořil spoustu dobrých kontaktů. Klienti pocházející ze zemí bývalého Sovětského svazu často hodně sázejí na osobní vazby a jsou rádi, když najdou právníka, který rozumí jejich prostředí a mentalitě a se kterým se domluví vlastním jazykem.

Také mohu nabídnout pomoc českým a slovenským firmám, které o investicích v rusky mluvících zemích uvažují. Podnikání v těchto zemích rozhodně není pro každého a znalost prostředí je klíčová, a to nejen pokud jde o čistě právní otázky.

Dají se srovnat vaše zkušenosti právě z Kazachstánu a Gruzie s tím, jak to chodí u nás či ve Velké Británii?

Celou svoji kariéru se věnuji zejména mezinárodním transakcím, což je tak trochu svět sám pro sebe. Velké transakce se často řídí anglickým právem, případně vychází z anglických či amerických zvyklostí. Moje práce v zahraničí tak většinou spočívala v aplikování globálních standardů v lokálních  podmínkách. Díky tomu jsem mohl působit i v obtížných podmínkách Gruzie či Kazachstánu.

Moje působení v Londýně z tohoto pohledu bylo nezbytnou školou, kterou si každý mezinárodní transakční právník musí projít. Londýn je místo, kde se dělají největší transakce v Evropě za účasti těch nejzkušenějších právníků, investičních poradců a ostatních hráčů. V České republice, ale vlastně ani jinde v Evropě takové zkušenosti nezískáte.

Na druhou stranu práce v České republice dokáže být mnohem pestřejší. Transakce se u nás stále osobně vyjednávají, existuje méně standardních postupů, méně anonymních aukcí a rutinních dealů uskutečněných po telefonu. I když mi někdy chybí stoprocentní profesionalita spojená s projekty vedenými z Londýna, u nás mě baví, že advokacie si zachovala svůj lidský rozměr. Člověk je blíže svému klientovi i protistraně, každá transakce má svoje vlastní specifika, právník musí být neustále připravený improvizovat a nemůže se spoléhat na zaběhlé postupy. Je skvělé, že se mohu opřít o zkušenosti ze západu i východu, u nás se dá využít obojí. 

Jak vnímáte v tomto ohledu nadcházející brexit?

Odchodu Británie z Evropské unie je mi především líto. Jsem přesvědčený, že obě strany měly udělat mnohem víc k tomu, aby se odchodu zabránilo. Britové jsou pragmatičtí, ekonomicky orientovaní a vždy jsem je vnímal jako důležitou protiváhu německo-francouzskému bloku s jeho vzletnými socialistickými myšlenkami.

Velkou Británii samotnou brexit strašně moc vnitřně rozeštval. Přesvědčivé volební vítězství Borise Johnsona vůbec neznamená, že země ohledně brexitu změnila názor. Spíše se projevil většinový volební systém a také otřesná nabídka labouristů, jejichž hrozba návratu socialismu 70. let byla pro Británii mnohem horší volbou než brexit v jakékoliv podobě, včetně neřízeného rozchodu. Trpké rozdělení dál trvá. Hodně teď bude záležet na tom, pokud se příznivci setrvání v Evropské unii dokáží smířit s porážkou, a zda nedojde k pokusu o odtržení Skotska či Severního Irska, kde voliči jednoznačně volili proti brexitu. Samozřejmě klíčová také bude podoba dohody mezi Velkou Británií a EU, kde ve hře nadále zůstává neřízený rozvod na jedné straně i velmi těsné vztahy s EU na straně druhé.

Británii bych každopádně nepodceňoval. I přes trapné představení, které okolo brexitu předvedli, je nadále velmi dobrá šance, že Britové dokáží odchod z Evropské unie proměnit v úspěch.

Jak by měly k brexitu přistoupit české firmy?

Po prosincových volbách je víceméně jasné, že Velká Británie k 31. lednu 2020 opustí Evropskou unii. Do konce roku 2020 však díky dohodě s EU bude fungovat přechodné období, během kterého bude víceméně nadále fungovat dosavadní režim. Ohledně budoucnosti po roce 2020 však stále nevíme nic.

Každopádně lze říct, že brexit přestal být hrozbou, ale stává se realitou. Brexitová agonie mnoho lidí unavila a vím, že mnoho českých firem zatím na přípravy rezignovalo. V průběhu roku 2020 by však všichni opět měli zbystřit a probíhajícímu jednání věnovat pozornost. Určitě není od věci začít se zamýšlet nad tím, jaký může mít brexit dopad na podnikání společnosti, vztahy se zákazníky a dodavateli, podívat se, zda ve společnosti nejsou smlouvy řídící se anglickým právem či podléhající anglickým soudům, atd. O českých zaměstnancích v Británii či britských zaměstnancích v ČR ani nemluvím, všichni, koho se to týká, již celou problematiku nepochybně podrobně sledují. Hlavně ale doporučuji situaci pozorně sledovat.

Co v tomto ohledu podniká vaše advokátní kancelář?

Eversheds Sutherland je původem anglická firma a v Londýně je stále naše hlavní kancelář, proto brexit logicky patří k velkým tématům, kterým se dlouhodobě věnujeme. V Londýně funguje specializovaný Brexit Hub a je velmi pravděpodobné, že většinu brexitových problémů, se kterými se české společnosti v budoucnu budou setkávat, naši kolegové již v rámci své praxe řešili. Proto věříme, že českým společnostem může naše kancelář ohledně brexitu poradit nejen dobře, ale také rychle, efektivně a za dobrou cenu.

Jaký vývoj očekáváte ve fúzích a akvizích?

Podle prvních informací ohledně roku 2019 došlo zejména v jeho druhé polovině k zastavení dosavadního růstu objemu i počtu celosvětových M&A transakcí. I když absolutní čísla zůstávají velmi vysoká, pro Českou republiku je varující zejména značný pokles transakční aktivity v Evropě.

Bohužel se dá očekávat, že toto ochlazení bude pokračovat i v roce 2020. Nadále se bude projevovat pokračující nejistota ohledně brexitu, celosvětové obchodní i politické napětí a celkově se snižující výkonnost ekonomiky. Na druhou stranu na trhu trvá dostatek levných peněz, vysoké hodnoty aktiv drží nahoře i pocit, že konjunktura končí. Přetrvává silná aktivita private equity fondů, které mají k dispozici rekordní objemy peněz. Proto i přes zpomalení v minulém roce věřím, že rok 2020 bude v oblasti M&A transakcí dobrým rokem.

Trh v České republice zatím zůstává v dobré kondici, ale dá se očekávat, že začínající celosvětové ekonomické zpomalení se projeví i u nás. Velmi silné zůstávají nemovitostní transakce, s potěšením evidujeme také obnovený zájem o průmyslové podniky. Dlouhodobě velmi aktivní zůstává trh původně rodinných firem, jejichž zakladatelé svůj byznys prodávají a zakládají fondy zaměřené na další investice. Stejně tak přetrvává trend, kdy čeští investoři čím dál tím více hledají investiční příležitosti v zahraničí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud