Firmy přetahují právníky. Možnosti v byznysu jsou široké, říká šéfka podnikových právníků Brejchová | info.cz

Články odjinud

Firmy přetahují právníky. Možnosti v byznysu jsou široké, říká šéfka podnikových právníků Brejchová

Firmy přetahují právníky. Možnosti v byznysu jsou široké, říká šéfka podnikových právníků Brejchová
 

Podnikoví právníci jsou přímo součástí českého byznysu. Jak se tedy dívají na aktuální změny v exekucích či insolvencích nebo na možnost zavedení hromadných žalob? V rozhovoru pro INFO.CZ popisuje postoje Unie podnikových právníků (UPP) její prezidentka Marie Brejchová, která má zároveň na starosti právní oddělení Pražské energetiky.

Jak se Unie podnikových právníků staví k probíhajícím změnám v insolvencích a exekucích?

Věnujeme se tématu jako všem změnám legislativy, které dopadají do podnikání našich zaměstnavatelů. Problematiku insolvencí a exekucí sledujeme obzvláště pozorně, protože novelizace v této oblasti mohou mít pro naše členy a jejich činnost velmi významné dopady. Nedávno přijaté změny insolvenčního zákona jsou podle našeho názoru cestou správným směrem, protože velmi citlivě vyvážily práva dlužníka a práva věřitele. U navrhovaných změn v oblasti exekucí, v té podobě, v jaké jsou nyní projednávány, se naopak pomyslný jazýček vah vychyluje jednostranně ve prospěch práv dlužníků na úkor práv věřitelů.

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje tzv. sněhuláka a povinné zálohy od věřitelů. Je to cesta správným směrem?

S těmito návrhy se nemůžeme ztotožnit. Sněhulák znamená akutní riziko zániku vysokého počtu menších a nově otevřených exekutorských úřadů. Tyto se v novém systému stanou pouhými přeposílači exekučních návrhů svým větším a zavedenějším kolegům. Povinné zálohy pro oprávněné, zejména ve zvažované výši, také podle všeho nejsou správnou cestou. Věřitel v rámci uplatnění svého práva zaplatí nejen jako dosud za projednání své žaloby, ale následně podruhé i za provedení exekuce. Spousta věřitelů si přitom svého dlužníka nemůže vybrat a panují důvodné obavy, že zavedení povinných záloh výrazně omezí či dokonce fakticky znemožní vymahatelnost malých pohledávek.

Jak se pak k aktuálním snahám o odpouštění dluhů staví Pražská energetika, kterou rovněž zastupujete?

Snažíme se působit zejména v oblasti prevence dluhů, kde je největší možnost zabránit vzniku budoucích problémů. S dlužníky, kteří ke svým povinnostem přistupují aktivně, jsme vždy ochotni jednat a najít společné řešení. Poměrně často ale bohužel vidíme, že dlužníci nejsou motivováni snahou své dluhy uhradit, ale spíše se odpovědnosti za svůj dluh zprostit, aniž by na něj cokoli uhradili. V takových případech se k odpouštění dluhů pochopitelně nestavíme vstřícně.

Jak se podařilo členům Unie podnikových právníků vypořádat se s GDPR?

Věřím, že velmi dobře. UPP dlouho před účinností nařízení pořádala k  tomuto tématu řadu seminářů a konferencí. Řekla bych, že zpočátku šlo o vyděšení, až hysterii z toho, co všechno neznalost či nepřipravenost může způsobit. To už opadlo a ochrana údajů se dostala do povědomí i neprávníkům, hlavně IT specialistům.

Jak se unie staví k návrhu na zavedení hromadných žalob do českého právního řádu?

K tomu tématu se vyjadřujeme, Unie podnikových právníků měla možnost podílet se na konzultacích na ministerstvu spravedlnosti, spojili jsme síly i se Svazem průmyslu a dopravy ČR. V naší sekci procesního práva funguje pracovní skupina, která se tomuto tématu intenzivně věnuje. V každém případě, podle našeho názoru, předložený návrh zákona nezapadá do stávajícího právního řádu a to zejména aplikací principu opt-out. Úprava je nesystémová a popírá rovnost stran v civilním řízení, aniž by pro to měla ospravedlnitelné důvody. Značně znevýhodňuje žalobce a nedává dostatečné záruky ochrany proti šikanózním žalobám. Jsme toho názoru, že ministerstvo mělo zvolit hromadnou žalobu opt-in, která je našemu právnímu řádu bližší a více naplní účel a cíle předloženého návrhu, tedy ulehčení práce soudů.

Podnikoví právníci oslaví příští rok 30 let své existence. Jak se tato profese postupem času změnila?

Co se rozhodně změnilo, je postavení a prestiž právnického stavu podnikových právníků. Pro jejich označení se používá i anglicismu in-house právníci. Nejde o tzv. svobodné povolání. Je vykonáváno v pracovním poměru. Zaměstnavateli bývají firmy nejrůznějších parametrů – zaměření, velikosti či vlastnické struktury. Všechny řeší při svém podnikání právnické otázky. Jenom některé ovšem k jejich řešení zvolí podnikového právníka nebo interní právní tým.

Nejčastější srovnání bývá s advokáty. Na rozdíl od nich, kteří se věnují práci pro vícero klientů, je vztah podnikového právníka a firmy, pro kterou pracuje, jedinečný. V tom je i síla a výhoda podnikových právníků. Znají perfektně prostředí svého „klienta“.

A právě postavení podnikových právníků, pokud zobecňujeme, se měnilo zejména ve vnitřní hierarchii firem. V přibývající míře se dostávají do vedení společností, kde působí. Nebo alespoň bývají součástí vnitřních rozhodovacích procesů strategického charakteru. Což jistě souvisí i s potřebou vypořádat se s právními a obecně regulatorními riziky. Nebo když se zaměříme na v současnosti aktuální technologický vývoj – jsou to opět podnikový právníci, kteří jsou v centru dění změn firem, kde pracují. Tedy ve srovnání s ostatními právnickými profesemi mají výhodu v tom, že jsou přirozenou součástí rozvoje a adaptace na změny kolem nás.

Co je pro profesi podnikových právníků teď tedy to nejklíčovější?

Od podnikových právníků se očekává, že rozumí podnikání své firmy. A že nadto ovládají své řemeslo a že budou umět navigovat svého zaměstnavatele prostředním právního rámce a regulatorních požadavků. A že přitom budou umět vyhodnotit správnou míru akceptovatelného rizika, aby jejich firmy postupovaly sice v souladu s právními předpisy, avšak efektivně a pragmaticky.

Nejčastěji je to právě znalost fungování firmy, která je nespornou konkurenční výhodou podnikových právníků oproti advokátům. Podniky ocení profesionální radu, která je pro ně relevantní, a řešení, které jim pomůže v dalším rozvoji, nikoliv jen obecný výčet povinností, jak ho lze vyčíst z textu právních norem. Důležitý je v tom přístup „pojďme společně vymyslet, jak to lze, než strašit tím, co možné není“. Interní podnikové právní týmy aplikující takový konstruktivní přístup znamenají pro svého klienta přidanou hodnotu.

Vzrůstající komplexita právního řádu přináší neustále se zvyšující nároky na právní profesionály. Nápomocné proto jsou vhodné způsoby spolupráce a sdílení zkušeností a poznatků. Profesní organizací je pro podnikové právníky Unie podnikových právníků České republiky, která je sama začleněna do evropské a mezinárodní sítě obdobných organizací v jiných státech. Ta ve zmíněném duchu pomáhá svým členům již zmíněné tři dekády. A je, troufám si tvrdit, čím dál důležitější ve společné snaze kultivovat a zlepšovat úroveň právních služeb poskytovaných podnikovými právníky.

Je pravda, že je prostředí firem lákavější pro stálé více začínajících, ale i zkušených právníků? Čím si to vysvětlujete?

Prostředí firem je čistým byznysem. Samozřejmě že pro obecný rozvoj a fungování společnosti je potřeba všech složek – podnětné akademické sféry, dobře fungující veřejné správy, nezávislé a sebevědomé justice, efektivního vymáhání práva a tak dále. Ovšem reálný rozvoj se odehrává a děje tam, kde se vytváří nové hodnoty, kde do společnosti a ekonomiky jsou vysílány nové impulsy, přicházejí nové technologie, utváří se podmínky života, aby byl naplněnější, jednodušší a celkově lepší.

Podnikoví právníci musí proniknout do pochopení řady ekonomických, praktických, mnohdy i technických či technologických aspektů podnikání. A vedle toho být špičkovými právními profesionály. V závislosti na velikosti firmy, velikosti interního právního týmu či typu agendy, jsou od vedoucích podnikových právníků očekávány schopnosti vedení lidí, projektového řízení a podobně.

Tedy působení jako podnikový právník nabízí poměrně rozmanité možnosti kariérního vývoje. Umocněno to bývá i případnou vizí mezinárodní kariéry v korporacích, které mají nadnárodní respektive globální působení. Mohli bychom diskutovat, nakolik lze v podnikovém právním prostředí mít očekávání na vyrovnanější sladění pracovního a profesního života. Nicméně narůstající prestiž profese podnikových právníků a atraktivita a přitom náročnost podnikatelského prostředí je faktem, který inspiruje řadu zkušených právníků, aby svým způsobem korunovali svoji kariéru jako in-house právníci. A láká i mladé absolventy právnických studií, aby naopak vykročili a začali sbírat ostruhy právě v některém z podnikových právních týmů.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud