Gottwald a spol. protlačili před 80 lety první komunistickou Ústavu. Na papíře měla i demokratické prvky | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Gottwald a spol. protlačili před 80 lety první komunistickou Ústavu. Na papíře měla i demokratické prvky

Gottwald a spol. protlačili před 80 lety první komunistickou Ústavu. Na papíře měla i demokratické prvky

V přeplněném osmičkovém roce 2018 se logicky řadě „menších” výročí nedostává přílišné pozornosti. Před necelými třemi měsíci jsme si připomínali události Února 1948, kdy komunisté převzali moc v zemi. A tento týden je to 80 let od další negativní a navazující události, schválení první komunistické Ústavy. Ústava 9. května se přitom, alespoň na papíře, v řadě ohledů tvářila demokraticky, stala se však symbolem nenávratného pochroumání československého právního systému. Rozlišovalo se mezi tím, co platí „de iure” a co „de facto”.

Tehdejší komunistické špičky se sešli v neděli 9. května 1948 dopoledne ve Vladislavském sále Pražského hradu. Nechyběl tu předseda vlády Klement Gottwald, který se měl už brzy stát prezidentem a nástupcem Edvarda Beneše v úřadu, ani jeho zeť a ministr spravedlnosti Alexej Čepička. Na Hradě totiž zasedalo Ústavodárné národní shromáždění Republiky československé, které mělo onen sváteční den jediný úkol. Schválit první komunistickou Ústavu.

Ta následně vystřídala ústavní listinu z roku 1920 a až do roku 1960 byla hlavním právním dokumentem v zemi. Tehdy ústavní zákon č. 150/1948 Sb. vystřídala socialistická ústava, která s řadou důležitých změn platila až do konce existence Československa.

Onu květnovou neděli před 80 lety poslanci pohřbili prvorepublikovou Ústavu, byť už značně okleštěnou. Průběh celé schůze i její atmosféra se dá dobře rekonstruovat díky dostupnému stenozáznamu. Jak to na ní tedy vypadalo?

Konec kapitalistického liberalismu a začátek lidové demokracie

„Přijímáme-li dnes novou ústavu a loučíme-li se se starou ústavou, spojenou s kusem pohnuté, ale často i radostné národní a státní minulostí, nelze nepřipomenout, že naše první ústava z r. 1920 to byla, která nám umožnila plynulý a bezotřesný vývoj k dnešní době,” pronesl tehdy ve svém úvodním projevu předseda shromáždění a národní socialista Josef David, který svým vystoupením celou schůzi zahájil.

„Dosavadní ústava byla výtvorem tehdejší doby. Prýštila z tehdy dané politické skutečnosti a byla prodchnuta tehdy, právě tak jako dnes, po 28 letech, druhá ústava, touhou po spravedlivém společenském řádu,” dodal David.

Nová Ústava podle něj formálně ukončila období kapitalistického liberalismu: „Ale naše sociální revoluce není vyčerpána jen ustanoveními v hospodářské kapitole. Pokrok od demokracie formální, pokrok ze stavu, kdy lid si dává zákony, ke stavu, kdy lid si dává zákony také ve svůj prospěch, je vyjádřen i v řadě jiných ustanovení, především také v kapitole o národních výborech. Slovem, dáváme v této ústavě výraz skutečnosti, že z obou válek a z obou revoluci, zvláště pak po událostech poslední doby, jimiž byla vytvořena pevná mocenská základna, jsme vstoupili do údobí lidové demokracie.”

Ústava 9. květnaÚstava 9. květnaautor: Databazeknih.cz

David se následně dovolával i Komenského, Masaryka a Hviezdoslava a když pronesl, že v ideálu opravdové lidskosti je „všecek socialismus, v tom je také lepší zítřek československého lidu a naší drahé Československé republiky”, vysloužil si obrovský aplaus.           

Slovo následně dostal komunistický předseda ústavního výboru Oldřich John. „Nebylo by nové ústavy v republice Československé a nebylo by ústavy lidové demokracie našeho státu, kdyby nebylo února. Lid v něm znovu povstal, aby za vedení Klementa Gottwalda rozhodl vítězně o svém životě. A aby rozhodl také o jeho dnešním vyjádření v nejprostších a přece nejzávažnějších slovech,” pronesl mimo jiné ve Vladislavském sále.

Snad ale ještě propagandističtější byl ve svém vystoupení komunistický poslanec Vladimír Procházka, generální zpravodaj tohoto ústavního zákona. „Lidová demokracie - to pro nás znamená, že v Československé republice jediným suverénem je lid, a ústava nemá jiný smysl než uplatnit svrchovanost lidu do všech důsledků a ve všech sférách společenského života. Nechápeme však lidovou demokracii jako něco ztrnulého, jako nějaký trvalý stav, nýbrž jen jako jednu etapu vývoje. Neboť lid uplatňuje a bude uplatňovat svou svrchovanost hlavně a především proto, aby novým státním a zejména hospodářským zřízením dospěl k lepšímu společenskému řádu, než byl dosavadní, kapitalistický, k společenskému řádu, v němž je navzájem vyvážen jak prospěch celku, tak i rozvoj osobnosti, v němž jsou zaručena práva jednotlivcova nikoli v protikladu ke společnosti, nýbrž v pracovním společenství všech jednotlivců; jinak řečeno: k společenskému řádu, v němž jsou práva člověka, lidská práva, zároveň právy lidu,” pronesl například.

V závěru svého vystoupení, které bylo často přerušováno potleskem, pak připomněl i co 9. květen pro komunisty znamenal: „Naše radost je tím větší, že tak činíme právě dnes, v den 9. května, tedy v den třetího výročí dne, kdy na rozkaz generalissima Sovětského svazu, Josifa Vissarionoviče Stalina, osvobodila slavná Rudá armáda Prahu a tím umožnila našemu lidu, že mohl dovršit svou národní a demokratickou revoluci a přejít k mírové práci na budování lidově demokratické republiky.”

Za necelou hodinu bylo hotovo

Řeč Klementa Gottwalda uvítali poslanci podle stenozáznamu povstáním a dlouhotrvajícím potleskem. Pozdější dělnický prezident nejprve mluvil o temných silách domácí a cizí reakce, které chtěly znemožnit vytvoření nové lidově demokratické ústavy, což se jim ale nepodařilo: „Nová ústava zaručuje, že lid si svými volenými zástupci zákony nejen dává, nýbrž že tyto zákony svými volenými zástupci také provádí. Nová ústava dbá, aby zásada, že všechna moc pochází z lidu, nezůstala jen okrasnou, ale prázdnou frází, nýbrž aby se stala živou skutečností. V tom je také velký rozdíl mezi dřívější formálně demokratickou a nynější lidově demokratickou ústavou: v tom, že tato ústava zaručuje lidu skutečnou reální moc a ne nějaké šidítko.”

„Nová ústava zaručuje, že napříště bude u nás vůle lidu zákonem. A Ústavodárné Národní shromáždění, které přijme takovou ústavu, vejde samo do historie národa,” ukončil pak Gottwald svůj projev. Opět následoval aplaus.

Jak připomíná v knize Dějiny československého práva 1945-1989 právní historik Jan Kuklík vzhledem k “očistným akcím” pro Ústavu hlasovalo všech 246 přítomných členů Národního shromáždění. Postupně odhlasovali jednotlivé části Ústavy: tedy její prohlášení, 12 základních článků a podrobná ustanovení, složená z deseti kapitol a rozdělená do 178 paragrafů. Celá schůze trvala necelou hodinu. Ještě před tím, než pozounéři zahráli hymnu, Josef David pronesl: „Kéž tato ústava je požehnáním československého lidu!”

Místo Beneše podepsal Ústavu Gottwald

Nová Ústava ale požehnáním opravdu nebyla. „I v nové mocensko-politické situaci si ústava zachovala některé formální demokratické rysy. Bylo to např. zachování některých rysů formální parlamentní demokracie s dělbou moci, ústavní utvrzení práv a svobod občanů a koncepce nezávislého soudnictví. Svým charakterem Ústava 9. května spíše utvrzovala poměry předúnorové než poúnorové. Tím se výrazně odlišovala od tehdejší sovětské („stalinistické”) ústavy z roku 1936 i od ústav jiných „lidově demokratických států”, kopírujících v té době v podstatě sovětskou ústavu,” píše o Ústavě 9. května ústavní právník Ján Gronský v druhém dílu Komentovaných dokumentů k ústavním dějinám Československa.

„V nastávajícím období vrcholícího stalinismu byla proto ústava přebíráním sovětských ústavních vzorů opakovaně měněna a doplňována (…) a ještě více v masovém měřítku porušována, obcházena a široce i svévolně interpretována, a to především omezováním a hrubým zasahováním do základních občanských práv a svobod, mimosoudními represemi, odbouráváním demokratických pravidel občanského života, degradací parlamentu v bezmocnou hlasovací mašinerii a faktickým odstraněním nezávislé justice, což všechno bylo typické pro padesátá léta minulého století v Československu,” dodává.

Od začátku ale bylo jasné, jak se věci mají. „Ještě před schválením ústavy přijalo Národní shromáždění řadu zákonů, které obsah ústavy předznamenaly a které dobře charakterizovaly cíle nového režimu. Jednalo se především o předpisy dokončující již v roce 1945 započaté znárodnění a také další fázi pozemkové reformy (…), stejně jako klíčový zákon o národním pojištění, který nový režim používal jako symbol péče o novou generaci sociálních práv občanů,” uvádí profesor Jan Kuklík v knize Dějiny československého práva 1945-1989.

Prezident Edvard Beneš Ústavu nikdy nepodepsal, na svůj úřad abdikoval. Podle Ústavy 9. května se tak začalo postupovat přesně měsíc po jejím schválení. Na prvním místě je pod ní podepsán Gottwald, a to „též na místě presidenta republiky podle § 60 ústavní listiny z roku 1920”.

 

 

 

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.