Hedvábnou stezku může chránit čínská armáda, odhaduje znalec Dálného východu | info.cz

Články odjinud

Hedvábnou stezku může chránit čínská armáda, odhaduje znalec Dálného východu

Proděkan pražské právnické fakulty Michal Tomášek představil na nedávném veletrhu Svět knihy 2019 druhý díl své monografie Právní systémy Dálného východu. V knize rozebírá nejen právní řády zemí, jako je Čína, Japonsko, Vietnam či Jižní Korea, ale rovněž jejich historické a společenské souvislosti. Díky čtivému stylu autora i obsáhlému obrazovému doprovodu je navíc kniha dostupná i pro zájemce mimo právo.

V České republice si často si stěžujeme na složitost zdejšího práva a právního řádu jako takového. Není to ale nic proti tomu, jak bylo a patrně i je složité čínské právo. Alespoň soudě z knihy Michala Tomáška, proděkana pražské právnické fakulty a rovněž vedoucího tamní katedry evropského práva.

Ten má dlouholetý vhled do situací zemí Dálného východu, podpořený nejen tamějším studiem, ale rovněž i častými cestami do tohoto regionu, který využil i při psaní dvousvazkové monografie Právní systémy Dálného východu, kterou vydalo nakladatelství Karolinum.

Když je v právu klíčová úcta k předkům

„Při studiu dálněvýchodních právních systémů je třeba pochopit jejich principy. Chtěl jsem zejména posoudit, do jaké míry platí, že současné právo Číny, Japonska nebo Jižní Koreje sice v psané formě odráží zahraniční předlohy, ale soudcovský výklad se vrací k tradičním principům,“ popisuje pro INFO.CZ Michal Tomášek.

„Konfuciánské právní myšlení rozhodně není mrtvo. Například Číňané s oblibou říkají, že právě díky konfuciánským tradicím je dnes země tak ekonomicky vyspělá. Proto některé jejich prvky vidíme i v judikátech japonských, jihokorejských, tchajwanských, ale i čínských soudů,“ dodává.

Při modernizaci práva se musely jednotlivé země Dálného Východu vyrovnávat například i s takovými souvislostmi, jako je tradiční úcta k předkům. A tyto věci platí pro tento typ práva stále, nejde tak jen o otázku právní historie. Jak se tedy právě úcta k předkům v právu konkrétně projevovala a projevuje? 

„Konfuciův princip úcty k předkům se projevil i v mnoha moderních kodifikacích. Leckdy se při ústavním přezkumu dostal do konfliktu s principem rovnosti. Kupříkladu v Japonsku prohlásil Nejvyšší soud za neslučitelné s principem rovnosti ustanovení trestního zákoníku o vyšší trestní sazbě za vraždu předka ve srovnání s vraždou prostou. Avšak leckdy ho soudy využívají. Například v Jižní Koreji není možné nařídit vyklizení bytu, pokud povinný žije v bytě s rodiči, kteří jsou odkázáni na jeho pomoc,“ vysvětluje Michal Tomášek.

Mix světových práv

Z knihy, ale rovněž z předchozích slov, je tak patrné, že se na Dálném východě v současnosti projevují vlivy několika právních řádů: „Nejsilnější je vliv kontinentálního práva, hlavně německého, které se rozvíjí více sto let v Japonsku. Tamtéž se ovšem po druhé světové válce prosadily, nebo spíše byly Američany prosazeny, prvky práva amerického. Třeba v soutěžním právu. V Číně se stále udržují některé pozůstatky práva sovětského, třeba v právu ústavním nebo trestním.“

Ale právě v Číně je podle profesora zajímavé, že judikatura v občanskoprávních nebo obchoděprávních sporech stále častěji využívá americké soudní precedenty: „Číňané si v uplynulých sto letech vždy vybírali z cizích právních řádů to, co považovali za nejlepší a pro sebe neprospěšnější.“

Jako první k prozápadním reformacím přistoupilo Japonsko, což Michal Tomášek v knize detailně rozebírá. A stále platí, že je právě tato země v právu nejdále: „Určitě ano a pro mnohé dálněvýchodní státy bylo a je v tomto ohledu velkým vzorem. Nejen v kodifikaci, ale hlavně v judikatuře japonských soudů, která je velmi inspirativní. Pro dálněvýchodní státy je určitě snazší přejímat „západní“ právní pojmy a instituty filtrované přes Japonsko, jehož právní myšlení je jim přece jen bližší, než právní myšlení Evropanů nebo Američanů.“

Kniha může ale posloužit jako inspirativní příručka třeba i pro podnikatele, kteří se vydávají do Asie obchodovat. Na jaké hlavní odlišnosti by se měli připravit ti, kteří míří právě do zemí Dálného východu? „Řeknu jednu hlavní: neměli by příliš spoléhat na psané právo. A k tomu tři poznámky: výkladová praxe soudů kolikrát nám známé pojmy a instituty znatelně mění. V Japonsku nebo v Jižní Koreji se dá judikatura soudů vysledovat, ale v Číně není ještě tak rozvinutá a soudy se stále nevymanily z politického tlaku. Navíc v Číně nad právem stojí cosi jako pravidla morálního chování, která kladou velký důraz na vztahy mezi lidmi. Řešit věci soudním sporem není v souladu s tradiční konfuciánskou morálkou,“ přibližuje profesor.

Bude Hedvábnou cestu chránit čínské vojsko?

Michal Tomášek přitom hodlá v těchto tématech pokračovat. „Vloni na konferenci v Pekingu o právních aspektech nové Hedvábné cesty mě zaujala otázka, jaký právní režim na ní bude vlastně platit. Protože vím, že téměř na každou nejasnost čínské současnosti a budoucnosti lze hledat odpověď v čínské historii, rád bych něco napsal o vývoji i budoucnosti právního režimu právě na Hedvábné cestě,“ popisuje Michal Tomášek své další plány pro INFO.CZ.

A na nové knize již evidentně začal pracovat: „Kupříkladu v počátcích Hedvábné cesty, ve druhém století před Kristem, jsem nalezl v pramenech informaci, že čínské obchodníky na ni doprovázely několikatisícové vojenské konvoje. I dnes Číňané mluví o ochraně Hedvábné cesty svým vojskem či policií, nehledě na možnosti elektronické ochrany. Mohl by to být třetí díl monografie, ale spíše asi kniha, která by na ni volně navazovala.“

Nabízí se ale rovněž otázka, jak složité je pro Čecha takto detailně analyzovat dálnovýchodní právo a jeho vývoj. „Právní kultury a právní myšlení jsou velmi odlišné. Čínou se zabývám více než třicet let a chtěl jsem přijít na kloub mnoha nejasnostem, které stále mám, pokud jde o tamní reálie. Snažil jsem se být přesto objektivní, nepodléhat módním vlnám vynášení Číny do nebes, nebo naopak zatracování do pekel. Jako vědec-lékař, který musí pečlivě analyzovat příčiny chorob a možnosti jejich léčby, tak i vědec-právník by měl takové problémy jako nedostatek lidských práv nebo nezávislost justice analyzovat z hlediska jejich příčin i možností řešení,“ říká k tomu Tomášek, který se ve své knize nevyhnul ani současným aspektům tématu.

„Největším problémem bylo, do jaké doby příběh dálněvýchodního práva dovést. Kdybych skončil jen popisem předpisů k nějakému datu, kniha by brzy zastarala. Proto jsem končil analýzou nejnovější judikatury, naznačující, jaký by mohl být vývoj celých právních systémů a hlavních právních disciplín v budoucnosti. Závěr je tedy futurologický a čas ukáže, do jaké míry jsem měl pravdu a do jaké míry jsem se mýlil,“ uzavírá Michal Tomášek.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud