Historici zmapovali špičky komunistické justice a prokuratury. Kdo všechno v lexikonu bude? | info.cz

Články odjinud

Historici zmapovali špičky komunistické justice a prokuratury. Kdo všechno v lexikonu bude?

Zhruba 100 nejvyšších představitelů komunistického soudnictví a prokuratury se objeví v chystané publikaci Ústavu pro studium totalitních režimů. Většina z nich je dodnes širší, ale i odborné veřejnosti prakticky neznámá, připomínají v úvodu knihy její hlavní autoři historici Adam Zítek a Jaroslav Pažout. Nové souvislosti vyjdou v knize patrně najevo třeba i o nechvalně proslulém prokurátorovi a pozdějším předsedovi Nejvyššího soudu Josefu Urválkovi, který poslal na smrt například Miladu Horákovou či Rudolfa Slánského.

Autoři při své práci vycházeli zejména z fondu nazvaného Komunistická strana Československa - Ústřední výbor (1945-1989), který je umístěn v Národním archivu. Jednotlivé profily jsou tak doplněny i konkrétními odkazy na prameny, což zjednoduší další práci s dobovými dokumenty. Lexikon mohou díky tomuto klíči rozšiřovat rovněž další badatelé.

Historici nezmapovali jen státní službu komunistických soudců a prokurátorů, ale rovněž třeba jejich publikační činnost a formou poznámek vysvětlili taktéž další klíčové souvislosti jejich životů.

Lexikon nejvyšších představitelů československé justice a prokuratury v letech 1948 – 1989, který vyjde podle jednoho z jeho hlavních autorů Jaroslava Pažouta během několika týdnů, zpřehlední rovněž dřívější ministry spravedlnosti a jejich náměstky. Chronologické tabulky představí například i šéfy Nejvyššího soudu či Generální prokuratury. Podrobněji jsou tak v knize zpracováni například i některá známější jména, například Alexej Čepička či Otomar Boček.

Zajímavé je, že jedním z recenzentů knihy je současný prezident Unie státních zástupců Jan Lata, který působí jako žalobce na Nejvyšším státním zastupitelství. Nejen tímto se kniha přímo vztahuje k současnosti.

Kontroverze kolem Mašínů

Chystaný lexikon, který je právě v tisku, byl v pracovním obsahu k dispozici na konferenci Revize politických procesů a soudní rehabilitace jejich obětí v komunistickém Československu. Právě s tématem rehabilitací totiž zmíněná kniha výrazně souvisí.

Jak na konferenci uvedli například historici Tomáš Bursík a Jan Adamec, rehabilitační komise v minulosti často nedospěly k téměř žádným uchopitelnějším výsledkům už kvůli tomu, že v nich, zejména v 50. letech, zasedali stejní lidé, jací se o pár let dříve podíleli na souvisejících represích. Nešlo přitom jen o realitu socialistického Československa, stejná situace panovala i v Sovětském svazu. Naopak k lepším výsledkům dospěly podle historika Adama Zítka polské rehabilitační komise, a to díky tomu, že v nich působily právě oběti represálií.

Podle Jaroslava Pažouta jde navíc stále o živé téma. I když po roce 1989 vyšel zákon č. 119/1990 Sb., na jehož základě bylo rehabilitováno více než 260 tisíc lidí, kontroverze budí takzvané zbytkové tresty. Některým lidem tak zůstaly tresty za násilnou či jinou trestnou činnost, oni ji ale považují za součást svého politického boje. Pažout tyto souvislosti ilustroval kauzou bratří Mašínů, která podle něj bude vždy kontroverzní.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud