I právníci si připomínají osmičky: Advokáti se sjedou do Luhačovic, k vidění je i první československý zákon | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

I právníci si připomínají osmičky: Advokáti se sjedou do Luhačovic, k vidění je i první československý zákon

I právníci si připomínají osmičky: Advokáti se sjedou do Luhačovic, k vidění je i první československý zákon

Čeští a slovenští advokáti si letos velkolepě připomenou vznik samostatného Československa a oslaví tak 100 let české a slovenské advokacie. V září se sjedou do Luhačovic, podobně jako to na konci roku 1918 udělali jejich předchůdci. V připomínání osmičkových výročí ale nebudou jediní. Tento týden významné milníky mapuje ve spolupráci s Petrem Pithartem Jednota českých právníků, příští týden plánují historické reflexe zase někteří účastníci konference Olomoucké právnické dny. A v Bratislavě vystavují vůbec nejstarší československý zákon.

Česká advokátní komora a Slovenská advokátní komora uspořádají ve dnech 20. až  22. září velkou akci v Luhačovicích. Spojí na ní odborný, sportovní i společenský program.

„Samostatnost české, moravské, slezské a slovenské advokacie se přirozeně váže k základům státnosti, formovaných dějinnými událostmi 20. století. Nehledě na různost té které cesty následného vývoje, jež snad v zemích dříve Koruny české byla poněkud kontinuálnější než ta na území Slovenska, byli to právě čeští, moravští, slezští a slovenští advokáti, kteří bez ohledu na různorodost regionálních podmínek a problémů neprodleně zahájili společnou diskusi o budoucím společenském postavení a organizaci advokátních stavů,” píše tak svým kolegům při této příležitosti předseda České advokátní komory Vladimír Jirousek. Vyzývá je rovněž k tomu, aby přispěli na akci na trasparentní účet.

Moravské lázeňské město si komory nevybraly ke společné konferenci náhodou. Právě zde se totiž před 100 lety setkali tehdejší čeští a slovenští advokáti a diskutovali o souvislostech nového státu a své profese. Podle předsedy České advokátní komory Vladimíra Jirouska se toto setkání stalo „základem nové národní podoby či přímo konstituce jednotlivých samospráv svobodné advokacie”. Program akce se podle tiskové mluvčí České advokátní komory Ivy Chaloupkové právě připravuje. 

Vzpomíná se v Praze i v Olomouci

Advokáti ale nebudou zdaleka ti jediní, kteří si na minulost vzpomenou. Právní historii řešili odborníci taktéž minulý týden v Karolinu a posléze na pražské právnické fakultě, a to na konferenci Ústavní kontinuita České republiky s československou tradicí.

Jednota českých právníků, kterou vede předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a v Praze čestný prezident Notářské komory ČR Martin Foukal, pak pořádá tento čtvrtek na Vyšehradě jarní setkání, kde dějiny rovněž připomene. Bývalý předseda Senátu Petr Pithart, který je rovněž docentem na pražské právnické fakultě, totiž při této příležitosti prosloví přednášku nazvanou Přelomová data v historii České republiky.

Historický program chystá také olomoucká právnická fakulta, a to v rámci tradiční konference Olomoucké právnické dny. Ta proběhne v příštím týdnu a její sekce správního práva věnují řečníci tématu popsanému jako „Osmičkové roky" v historii československého a českého a slovenského správního práva a veřejné správy, jejich význam pro rozvoj, jakož i stávající podobu správního práva a jeho aplikaci v praxi.

Osmičkové výročí je totiž spojeno taktéž s existencí Nejvyššího správního soudu. Bližší program této sekce, jejíž odbornou garantkou je docentka Kateřina Frumarová, naznačuje oficiální anotace na webu olomoucké fakulty: „Letošní rok, ve kterém oslavíme sté výročí založení Československé republiky, představuje i významnou možnost ohlédnutí se za stoletým vývojem československého, resp. dnes již českého a slovenského správního práva (byť samozřejmě jeho kořeny sahají do ještě větší minulosti), jakož i veřejné správy. Nejen v dějinách našeho státu, ale i ve vývoji a utváření podoby veřejné správy a správního práva hrály velký význam letopočty zakončené číslem „osm“, ať již přinesly významné (pozitivní, někdy i negativní) změny v právní úpravě této oblasti, tak i aplikační praxi.

Jen příkladmo lze zmínit samotný rok 1918, kdy byla přijata celá řada zákonů zásadních i pro oblast správního práva, například zákon č. 3/1918 Sb., kterým byl zřízen prvorepublikový Nejvyšší správní soud a který znamenal základní stavební kámen československé úpravy správního soudnictví. V roce 1928 vstoupila v účinnost jak nová úprava organizace správy na našem území, tak byla přijata i prvá úprava správního řízení (vl.nař. č. 8/1928 Sb.). Poté i další roky končící touto číslicí bezpochyby představovaly významné impulsy pro vývoj a utváření podoby československé podoby veřejné správy a správního práva (a to nejen klíčové roky 1948 a 1968). A koneckonců i letošní rok 2018 nebudou v tomto ohledu výjimkou.

Tato konference, resp. sekce, tak přináší prostor pro přednesení bezpochyby zajímavých příspěvků zaměřených ať už na význačné zákony či jiné právní předpisy, rozhodnutí soudů, či jiné „osmičkové“ podněty pro vývoj a rozvoj správního práva a veřejné správy, poukaz na jejich odraz a význam, a to jak v dobové, tak často i současné legislativě či aplikační praxi (vzpomeňme např. jen prvorepublikovou judikaturu či právní úpravu správního soudnictví či správního řízení).”

Co je GDPR?Co je GDPR?autor: Info.cz

První československý zákon vystavují v Bratislavě

Vůbec první československý zákon, respektive jeho koncept napsaný rukou pozdějšího ministra financí Aloise Rašína, je nyní k vidění na ve Slovenském národním muzeu v Bratislavském hradě na Česko-slovenské výstavě. Ta by měla v říjnu pokračovat v pražském Národním muzeu, lze tedy očekávat, že takzvaná recepční norma, nesoucí následně číslo 11/1918 Sb., bude ve své původní verzi k vidění rovněž v České republice.

Vůbec první českolovenský zákon napsal Rašín na papír formátu A5, a to obyčejnou tužkou. Vedle  něj se na dokument podepsali i další Muži 28. října, konkrétně Antonín Švehla, Jiří Stříbrný, František Soukup a Vavro Šrobár.

Předpis vyhlášený 28. října roku 1918 má pouhých pět článků, uvozují je ale ještě další věty. A co zákon konkrétně upravoval? Zákon jednak oznamoval, že „samostatný stát československý vstoupil v život”, a stanovoval základní pravidla „aby zachována byla souvislost dosavadního právního řádu se staven novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu”.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.