Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak bránit vyhoření soudců? Stážemi u nás i v zahraničí, říká prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová

Jak bránit vyhoření soudců? Stážemi u nás i v zahraničí, říká prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová

Soudcovská unie ČR má za sebou další shromáždění. Soudci na něm řešili například výběr svých nových kolegů, jejich hodnocení, etické otázky, ale i další témata. „S rychlým vývojem společnosti, médií, způsobů komunikace, se mění i nároky na jednání soudce, v pracovní i mimopracovní oblasti. Samozřejmě se pozorně věnujeme případům, v nichž soudci selhali, hledáme možnosti prevence do budoucna. Z tohoto pohledu je zásadní nalézt funkční systém výběru soudců – důkladný výběr pravděpodobnost budoucího selhání výrazně sníží,” říká v posněmovním rozhovoru pro INFO.CZ prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová.

Jak hodnotíte proběhlý sněm Soudcovské unie? V jaké se konal atmosféře?

Atmosféra na našem shromáždění byla přátelská a pracovní. Letos se nekonaly volby do žádného z unijních orgánů, takže jsme se mohli soustředit na témata, která jsme projednávali v pracovních skupinách. Na páteční slavnostní dopoledne přijelo mnoho významných hostů, čehož si vážíme a považujeme to za důležité a prospěšné, máme možnost vyslechnout, co oni považují za podstatné problémy v justici a naopak jim předestřít náš pohled. Velmi pozitivně hodnotím, že v poslední době převládá mezi představiteli justice prostředí, ve kterém převažuje dialog a spolupráce nad konfrontací, to je dobrá výchozí pozice pro přípravu důležitých legislativních návrhů, které nás čekají. 

Řešili jste výběr nových soudců. Kde jsou vaším pohledem v současnosti hlavní problémy?

Soudcovská unie tyto problémy popsala v posledních měsících několikrát, takže pouze velmi stručně – předchozí ustálenou, ale nejednotnou praxi, se ministerstvo spravedlnosti pokusilo nahradit úpravou, která byla formálně i obsahově nedostatečná. Tím se ještě více prohloubila nejistota uchazečů o funkci soudce. V současné době existuje několik způsobů výběrů soudců, to není přijatelné, neboť soudce není jmenován pro určitý obvod, ale stává se soudcem České republiky. V současném systému také není přehledné, kdo se na výběru soudců v různých systémech vlastně podílí, a to je v takto zásadní oblasti též neudržitelné. Potřeba úpravy výběru soudců tu je již mnoho let, nyní jsme se ale dostali do bodu, kdy by další odkládání tohoto problému vážně ohrožovalo stabilitu a funkčnost soudnictví. 

Vyřeší tuto situaci novela zákona o soudech a soudcích?

Výběr soudců musí být upraven zákonem, takže logicky musí jít o novelu zákona o soudech a soudcích. Ale samozřejmě záleží na obsahu této novely, jestli to bude dobré řešení, které povede ke zlepšení celého systému a vyřešení problémů.

Jak by se měli soudci v ideálním případě vybírat?

Odpověď na tuto otázku vyžaduje větší prostor, než-li dává tento rozhovor. V minulém týdnu se konal na Ministerstvu spravedlnosti kulatý stůl, kde jsme si představili různé modely, které by přicházely v úvahu. Soudcovská unie vytyčila určité minimální standardy, které každý takový systém výběru musí splňovat. Systém musí být jednotný a přehledný, pro spolehlivý výběr uchazečů na funkci soudce je třeba o nich mít dostatek věrohodných informací. Nejspolehlivějším zdrojem těchto informací je výkon praxe u některého ze soudů. Hodnotitelé uchazečů v průběhu praxe a členové výběrových komisí musí být nezávislí a odborně schopní hodnotit předpoklady pro výkon funkce soudce.

Jak by měli být soudci hodnoceni?

Odborné znalosti soudců může hodnotit pouze subjekt, který je nezávislý na výkonné či zákonodárné moci. To jsou jednoznačné závěry několika mezinárodních dokumentů, které zdůraznil i náš Ústavní soud v několika nálezech. V České republice takový subjekt v rámci soudní moci není, proto je jen velmi obtížné v našich podmínkách nalézt způsob hodnocení soudců, který by byl v souladu s ústavními principy. To není fráze, ale praktický důsledek toho, že nemáme orgán typu Nejvyšší rady soudnictví.

Měli by mít automaticky nárok na postupné povyšování, respektive na postup na vyšší soudy?

Nepovažuji za vhodný žádný „automatický“ nárok. A ne každý soudce chce postupovat na vyšší instanci. Soudcovská unie ale prosazuje, aby státní správa soudů vytvořila podmínky pro pravidelné stáže soudců na soudech vyššího stupně jako součást celoživotního vzdělávání soudců.

Jak bránit vyhoření soudců?

To je velmi důležitá otázka, aktuálnost a závažnost tohoto problému mezi soudci se neustále zvyšuje. Je nutné vzít v úvahu, že soudce je při své práci dlouhodobě v konfliktním prostředí, nese velkou odpovědnost. Jedním z nástrojů pro prevenci nejen vyhoření, ale i různých vážných onemocnění, jsou již zmíněné stáže, při kterých soudce na určitou dobu změní prostředí i styl práce. Soudce by měl mít také možnost absolvovat stáž i v jiných institucích, včetně zahraničních, nejen na soudech, ale i na univerzitách. V okolních státech, včetně například Slovenska, jsou tyto studijní a jiné pracovní pobyty běžně zakotveny v zákonech upravujících výkon funkce soudce. 

Mluvili jste rovněž o etických otázkách. Kde vidíte v současnosti největší problémy?

O etických otázkách diskutujeme v Soudcovské unii průběžně a dlouhodobě, považuji to za naši povinnost. S rychlým vývojem společnosti, médií, způsobů komunikace, se mění i nároky na jednání soudce, v pracovní i mimopracovní oblasti. Samozřejmě se pozorně věnujeme případům, v nichž soudci selhali, hledáme možnosti prevence do budoucna. Z tohoto pohledu je zásadní nalézt funkční systém výběru soudců – důkladný výběr pravděpodobnost budoucího selhání výrazně sníží. Na shromáždění jsme projednávali některé konkrétní otázky, například etické povinnosti členů senátu spojené s tímto typem rozhodování, rozebírali jsme rozhodnutí kárných senátů týkající se vyloučení soudce.

Budete právě v řešení etických souvislostí spolupracovat i s ostatními právními profesemi?

Samozřejmě, například pro uvedené vyloučení soudců potřebujeme znát pohled našich kolegů z jiných profesí. Dobrý prostor pro tyto diskuse vytváří například Jednota českých právníků, která sdružuje zástupce všech právnických profesí.   

Zřídili jste rovněž Cenu Jana Vyklického. Můžete již prozradit více?

Cena nese jméno čestného prezidenta Soudcovské unie, Jana Vyklického, který letos v únoru zemřel. Celý profesní život se zabýval postavením soudce, jeho rolí ve společnosti a intenzivně se věnoval právě etickým otázkám. Cena bude udílena za výjimečný počin v oblasti justice, není tedy omezena na soudce nebo právníky.

Kdy by měla být poprvé udělena?

Až bude vykonán výjimečný počin v oblasti justice. Nestanovili jsme záměrně žádnou periodicitu, pevné časové období, kdy by musela být udělena. Nemusí být udělena několik let, nebo naopak několikrát v průběhu krátkého časového období.

Jak se vaším pohledem spolupracuje novému vedení Soudcovské unie?

Z mého pohledu velmi dobře. Na své kolegy ve vedení se mohu naprosto spolehnout, vzájemná důvěru je pro mě zásadní. Všichni bojujeme s nedostatkem času, to je v podstatě jediný problém, který při spolupráci řešíme, ale na tom se dá jen těžko něco změnit. Činnost pro Soudcovskou unii je dobrovolná, každý z nás musí stíhat své pracovní povinnosti. Nalézt časové průniky pro společná jednání je nadlidský výkon – a i to se nám daří…     

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1