Jak předat rodinné podnikání? Využijte osvobození od darovací a dědické daně, radí expert | info.cz

Články odjinud

Jak předat rodinné podnikání? Využijte osvobození od darovací a dědické daně, radí expert

Jak předat rodinné podnikání? Využijte osvobození od darovací a dědické daně, radí expert
 

V předávání rodinných firem nejde jen o právo, ale mnohem častěji o psychologii a o zamezení konfliktům, které vycházejí třeba z nevraživosti mezi sourozenci. Podle advokáta Stanislava Servuse, jenž o rodinných firmách přednáší na Vysoké škole ekonomické a provozuje tematický server Majitelefirem.cz, tomu mohou dobře posloužit například rodinné ústavy. „Nastavují pravidla a principy chování tak, aby rodina i byznys přežily. Aby rodina neskončila jako v seriálu Dallas a v obrovském konfliku,” říká partner kanceláře Dvořák Hager & Partners v rozhovoru pro INFO.CZ o novém fenoménu advokátního byznysu.

V poslední době se intenzivněji mluví o předávání českých rodinných firem. Skutečně k němu, soudě z vaší praxe, teď dochází častěji?

Podnikatelé začali zakládat firmy mezi lety 1990 až 1995. Dnes jim je tak mezi 50 a 70 lety, mnohdy jsou vyčerpaní a uvažují tak o předání. Dříve firmy primárně prodávali, většinou totiž nevěděli, jak to udělat jinak. Postupně se ale vyprofilovala řada rodin, které mají nástupce, nebo je u nich možné zvolit jiné rodinné řešení. Předávání firem tak postupně začalo nabývat na významu, jde o trend zejména posledních zhruba pěti let.

Problémem však je, že první generace má málokdy čas a prostor připravovat na převzetí další generaci. U řady rodin se to zasekne také na tom, že nemají manažersky schopné nástupce. Řeší se tak různé možnosti předání, nastavení rozličných struktur, včetně svěřenských fondů, nebo se sepisují například rodinné ústavy, která nastavují pravidla pro další generace a připravují je na jejich budoucí vlastnickou a správcovskou roli v rodinné firmě.

Existují tedy dvě možnosti, jak s rodinnou firmou naložit: prodat ji, nebo ji předat další generaci. Jsou v zahraničí ještě jiné možnosti?

V zásadě ne. Třetí cestou je ještě oslovení dalšího investora a budování firmy společně, ale rodinnou firmu si buď necháte, nebo nenecháte. Jde také o to, že mezi první a třetí generací přežije jen 10 až 15 procent firem. Souvisí to ale s tím, že firmy dost často končí bez ohledu na to, jestli jsou v rukách rodiny. Záleží na tom, jaký vztah rodina k firmě má. Pro řadu majitelů jde vlastně o jejich dítě, o smysl a účel života, a proto je pro ně i proces generační výměny, tedy jejich odchod z firmy, tak náročný.

Je české právní prostředí předávání firem a nástupnictví nakloněno, nebo by byly třeba změny k lepšímu?

Většinou tam problém není, myšleno tedy v převodu vlastnického titulu k podílu či k akciím. Podstatně náročnější otázkou je rozhodnutí, kdo případně povede rodinnou firmu v manažerské roli či v pozici statutárního orgánu. Převod podílů dokážete upravit poměrně jednoduše, můžete nastavit strukturu, ve které se podíly v určitých fázích předávají. Tak může například zakladatel blokovat převod rozhodující části až do chvíle, než jeho nástupce na tuto funkci dle jeho názoru dozraje, či se splní určité podmínky. Někdo volí závět a říká, že dokud je naživu, podíly nepředá. Může ale například syna jmenovat jednatelem a zapojit ho do vedení. S právním řádem souvisí také poměrně dobrý daňový rámec. V rámci nejbližší rodiny nemáme žádnou dědickou nebo darovací daň, při prodeji se to dá využít také.

Což je velký rozdíl oproti zahraničí…

Přesně tak, v Americe nebo v Anglii s tím souvisí i oblíbenost trustů. Tyto struktury se tam volí především z daňových důvodů. Je tam dosti vysoká darovací a dědická daň při převodech majetku v rámci rodiny, obecně tam není osvobození tak, jak to známe u nás. Z právního a daňového hlediska se tak u nás dá převod majetku, respektující a chránící pozici zakladatele či dalších členů rodiny, velmi dobře strukturovat.

Prospěl tomuto prostředí nový občanský zákoník a některé nové instituty, které přinesl? Třeba svěřenské fondy?

Právo je flexibilnější, velkou roli mohou hrát různé druhy akcií a podílů, se kterými jsou spojena rozdílná práva. Můžete například dávat větší a menší hlasovací práva a kombinovat je tak, aby určité osobě umožňovaly kontrolu.

Svěřenské fondy neochraňují ani tak rodinu, jako spíše majetkový celek. Do fondu lze vložit rodinnou firmu nebo třeba nemovitý majetek či peníze, jde o zvlášť vytvořený soubor majetku, který nemá právní subjektivitu. Majetek pak drží svěřenský správce a je na zakladateli, jaká pro něj nastaví pravidla. Pokud se ale například majitel bojí svých rozhazovačných dětí, pak svěřenský fond může být vhodným nástrojem, musí se však velmi pečlivě nastavit, a to zejména s ohledem na velmi silnou pozici správce a nutnost jeho vhodné kontroly. Zahraniční praxe však ukazuje, že tento instrument konflikty stejně neeliminuje.

České právo neobsahuje definici rodinné firmy, respektive v občanském zákoníku je definován rodinný závod. Bylo by vhodné, aby tato definice vznikla?

Rodinný závod je použitelný jen například na malou restauraci nebo na rodinnou farmu, kde spolu funguje určitá skupina osob a spolu se podílí na určité činnosti, chrání i lidi mimo rodinu. Co vím, ve většině vyspělých ekonomik, jako je třeba USA a Německo, žádná zákonná definice rodinné firmy neexistuje. Otázka správného vymezení rodinné firmy je velmi náročná a pohledů je celá řada. Například na úrovni EU vytvořila pracovní skupina Evropské komise velmi širokou definici rodinné firmy, kam spadají jak malé rodinné firmy, tak například také giganti typu farmaceutické firmy Merck. Je tedy hlavně nutné si říci, k čemu by měla definice sloužit a jak široce, nebo úzce má rodinnou firmu vymezovat.

Právníci definici rodinné firmy samu o sobě nepotřebují, může se ale hodit například pro statistické účely. Jestliže by však došlo k politickému rozhodnutí, že se mají rodinné firmy nějakým způsobem stanoveným zákonem podporovat, například formou určitých daňových výhod, bude samozřejmě třeba rodinné firmy pro tyto účely vymezit. Definici rodinného podniku v současné době připravuje Asociace malého a středního podnikání a myslím, že tam bude ještě další diskuse.

Zmínil jste rodinné ústavy. O co konkrétně jde?

Při nástupu dalších generací postupně stoupá počet členů rodiny, kteří podnik ovládají. Děti a jejich manželé a manželky, jejich děti a jejich manželé a manželky a tak dále. A jde pak o vztahy, problémy mezi sourozenci táhnoucí se od dětství a podobně. Zahraniční zkušenosti ukazují, že větší rodiny mívají problém s komunikací a mají také zcela jiné představy o tom, jak má podnik fungovat do budoucna. Jde také o typologii majitelů. Propojujete systém rodiny a systém podniku. Pokud je firma úspěšná, roste, věnuje se více věcem a také zaměstnává další lidi. Jedná se tedy o určitý společenský celek či skupinu, které však většinou chybí nastavení základních pravidel či principů, což může vést k chaosu a konfliktům.

Rodinná ústava tak nastavuje pravidla a principy chování, včetně určitých institucí rodiny, jako je například rodinná rada, tak, aby rodina i byznys přežily své vzájemné působení. Aby rodina neskončila jako v seriálu Dallas a v obrovském konfliktu. Každý má nějaké očekávání a právě přípravou rodinné ústavy a nastavení určitých pravidel a struktur ho můžeme předcházet. Jinak rodinná ústava je pouze hlavním dokumentem tzv. systému family business governance, což lze přeložit jako systém dobré správy rodinné firmy.

Není to ale právní dokument, není tedy vymahatelný…

Je to spíše morální kodex, je nevymahatelný, do určité míry ale eliminuje konflikt a připravuje rodinu na nástupnictví a dlouhodobé společné vlastnictví majetku. Na rodinnou ústavu navazují další dokumenty, které už mají právní závaznost, třeba takzvané akcionářské dohody. Jde například o pravidla, za jakých podmínek mohu vystoupit z rodinné firmy a prodat svůj podíl, či pravidla o rozhodování v orgánech společnosti či o zaměstnávání. Zásadní je ale proces přípravy a komunikace, až tehdy si totiž rodina velmi často uvědomí řadu věcí, na které se má připravit. Důležité také je, že rodina nastavená pravidla respektuje a udržuje v životě. Každá rodinná ústava je pak individuální a odpovídá konkrétní rodině a jejím představám a určité rodinné a podnikatelské kultuře.

Jaké známé podnikatelské rodiny rodinnou ústavu využívají?

Z velkých zahraničních rodin si dovoluji uvést německé firmy Merck či Haniel.

Osobně jsem se podílel například na přípravě rodinných ústav pro Gumex či Hopi. Připravujeme také dědické či krizové plány, to je vlastně pojistka. Obecně jde o dlouhodobé projekty, neřeší se tak urgentně, jako například prodeje firem.

Samostatným tématem je nástupnictví v advokacii a předávání advokátních kanceláří. V čem je to specifické?

Je to ještě složitější, jako s jakýmkoliv řemeslem nebo svobodným povoláním. Souvisí to totiž se schopnostmi a vlastnostmi daného člověka. Advokátní kancelář navíc právně nelze převést na někoho, kdo není advokátem. U některých řemesel a svobodných povolání to samozřejmě může právně fungovat. Nepřevedete ale schopnost vést kancelář. Pokud můj syn a nebo dcera nebude mít dostatečné právní znalosti a expertízu a nebudou uznávaní, tak kancelář skončí. Už jen kvůli tomu, že většina schopných zaměstnanců odejde. A to si řada firem bohužel neuvědomuje. Úspěšné advokátní kanceláře tak v zahraničí existují spíše jako partnership, kam vstupujete a vystupujete v závislosti na svém přínosu pro danou firmu, ne jako korporace.

Tématu rodinných firem se věnujete i akademicky, přednášíte na Vysoké škole ekonomické…

Dlouho tady neexistovala žádná škola, která by se tímto tématem do hloubky zabývala. Až nedávno se tomu začali věnovat na půdě VŠE, kde profesor Hnilica z Podnikohospodářské fakulty, který vede katedru strategie, minulý rok otevřel kurz s názvem strategie rodinných firem, na kterém se společně s ním podílím. Na VŠE bylo zároveň vytvořeno Centrum pro rodinné firmy, jehož jsem také členem. Rodinným firmám se začala věnovat také Technická univerzita v Liberci a Vysoká škola finanční a správní. Na VŠE se nyní připravuje i vedlejší specializace, která se týká rodinných firem.

Jako reakci na to, že tu nebylo jedno místo, které by se tomuto tématu více věnovalo, jsem také založil server Majitelefirem.cz. A společně s Tomášem Horáčkem a Davidem Elischerem z pražské právnické fakulty teď připravujeme knihu o nástupnictví, která by měla vyjít v druhém pololetí tohoto roku.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud