Jak předejít exekuci: Hlídejte si karty, zvedejte telefony a doplaťte vše při stěhování | info.cz

Články odjinud

Jak předejít exekuci: Hlídejte si karty, zvedejte telefony a doplaťte vše při stěhování

Máme za sebou první dva týdny účinnosti nových pravidel exekucí i insolvencí. Řešení dluhů by tyto posuny měly ještě dále „zlidštit“, ve zkratce totiž díky novinkám zůstává některým dlužníkům více peněz než v minulosti a rovněž možnosti osobního bankrotu a následného oddlužení jsou širší, než než byly dříve. Stále se ale musíme ptát, zda nám neuniká podstata celého problému. Sice finanční gramotnost a to, že řada problémů má, minimálně v poslední době, nejen právní, ale rovněž ekonomické a společenské příčiny.

Správce pohledávek M.B.A. Finance totiž v poslední době zveřejnil několik zajímavých poznatků, jak dluhy v mnoha případech vlastně vznikají, respektive jak se s nimi spojené problémy rozrůstají. Pojďme si je projít a zamyslet se nad tím, zda typově k takovýmto věcem přistupujeme správně. A pokud ano, zda nemáme poučit někoho ve svém okolí.

Nepoužívá někdo karty vašich rodičů či prarodičů?

„Téměř třetina seniorů, kteří dluží z platebních karet, neví, že nějakou kartu vůbec má,“ zní první zarážející informace od M.B.A Finance.

„Senioři, kteří nesplácejí půjčky z kreditních karet, často netuší, že takové dluhy mají. A dokonce ve 31 procentech tvrdí, že neví o tom, že kartu vlastní. Jen málo z nich funkcím debetní nebo kreditní karty rozumí, natož aby je uměli výhodně používat,“ uvádí firma a upozorňuje na to, že kartou pak mnohdy platí třeba lidé z jejich okolí, kteří ale v případě problémů starším lidem tvrdí, že už za všechno zaplatili a není třeba nic řešit.

A komu pak bude starý člověk spíše věřit? Finanční instituci, o které v životě neslyšel a jíž nerozumí, nebo třeba svým přátelům či příbuzným? V exekuci se v poslední době ocitají desítky tisíc důchodců a roli v tom někdy jistě hrají i popsané praktiky.

„Ze statistiky M.B.A. Finance je zřejmé, že se tento jev vyskytuje častěji po roce 2016, kdy došlo k novelizaci zákona o spotřebitelských úvěrech. Lidé, kteří nesplní přísnější kritéria finančních institucí, se obrací na své rodiče, nebo prarodiče, aby jim pomohli. Ti, pokud nic nedluží, platební kartu dostanou. Problém nastane, jestliže skutečný uživatel karty nevrací peníze, které si jejím prostřednictvím vypůjčil. Kumulovaná dlužná částka pak klidně dosahuje desítek tisíc korun, na jejichž splacení důchodce nemá,“ dočteme se dále.

Berete telefony?

„Nepřijmutí hovoru může přijít draho: neřešená situace se jen zhorší a člověk přichází o možnost správně reagovat,“ zní pak další téma. Podle statistik firmy se v posledních letech dokonce zdvojnásobil počet dlužníků, kteří telefon nezvedají: „Ze všech případů, které má firma ve správě, to představuje přes 10 procent.“

Lidé si totiž mohou také myslet, že jim chce někdo po telefonu jen něco nabízet. „Na blokování příchozích hovorů dokonce existují pro chytré telefony aplikace, kde si zejména mladí lidé sdílí čísla, kterými nechtějí být obtěžovaní. Bohužel do těchto databází telefonních čísel vkládají "profesionální dlužnici" své věřitele, a ti se pak nedovolají nikomu z ostatních uživatelů aplikace. V situaci, kdy jim vznikne neuhrazený závazek, se jim věřitel nedovolá. Nepřijetí hovoru znamená, že se o dluhu nedozví a promeškají možnost vyrovnat jej mimosoudní cestou. Věřitelé, když neuspěji v mimosoudní fázi vymáhání, předávají případy advokátům a pohledávky žalují u soudu,“ dočteme se dále. „Přes tento negativní jev se celková situace v dohledatelnosti dlužníků podstatně zlepšila, a zejména díky ověřování kontaktních údajů v rámci získávání souhlasu od zákazníků podle normy GDPR, je dnes okolo 80 procent adres a telefonů na dlužníky správných,“ uvádí však také firma.

Zaplatili jste za energie?

„Při změně dodavatele energií někteří lidé neplní závazky z ukončené smlouvy a nehradí doplatky nebo smluvní pokuty. Za to jim hrozí až exekuce,“ uvádí pak další zpráva vzpomínané společnosti. „Počet dluhů domácností za energie se v roce 2018 zvýšil téměř o 50 procent. Nejedná se přitom o dluhy za průběžné zálohy, ale jde o nedoplatky za ukončené smlouvy. Výrazný nárůst těchto dluhů je důsledkem velkého počtu domácností, které měnily své dodavatele energií,“ vysvětluje.

Podle provozního ředitele M.B.A Finance Jakuba Zetka neplatiči většinou dluží z nedbalosti: „Ale jsou i jedinci, kteří nároky firem odmítají uznat a nebojí se jít s věřitelem do sporu. Snažíme se jim vysvětlit povahu dluhu, protože smluvní podmínky jsou na 99 procent na straně dodavatelů a domluvit oboustranně uspokojivé řešení. Pokud dlužník nezaplatí, spor rozhodne soud a potvrzená pohledávka skončí exekucí. Původní dluh v řádu stovek korun na úrocích, pokutách, nákladech za právní služby, soud a exekuci vyšplhá k deseti tisícům. Pro někoho to může být začátek dluhové spirály, která mu zničí život.“

Alespoň tady jedna pozitivní zpráva: „Průměrný dluh za energie přitom v posledních letech pozvolna klesá. Aktuálně je 1160 korun, což zhruba odpovídá jedné platbě měsíční zálohy. Přitom v roce 2012 byl průměrný dluh o téměř sto padesát procent vyšší. To je způsobeno dobrou ekonomickou situací spotřebitelů a prevencí dodavatelů, kteří nenechávají dluhy na zálohách narůstat a okamžitě po splatnosti je řeší.“

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud