Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Jak se po 25 letech osvědčují podmínky pro zavedení eura? Cesty k Evropě 8 profesora Michala Tomáška

Jak se po 25 letech osvědčují podmínky pro zavedení eura? Cesty k Evropě 8 profesora Michala Tomáška

Dnem 1. listopadu 1993 vstoupila v platnost maastrichtská smlouva. Dobře si i po čtvrtstoletí vybavuji, jak jsme do Prahy posílali depeše, šifrované i in claris, abychom zevrubně informovali o tomto přelomovém dokumentu evropské integrace. Překvapovalo nás, že se ohlasy z domova soustřeďovaly na tak „zásadní“ věci, že se Evropská společenství budou jmenovat Evropská unie, Komise ES bude Evropská komise a Rada ES překvapivě změní název na Radu EU. Jako by podstata a význam unikaly.

Dnes se zdá být povědomí o maastrichtské smlouvě hlubší a vyspělejší. Přesně na den jejího 25. výročí jsem byl pozván do České televize, kde věcné otázky přesně vystihovaly podstatu dokumentu. Byl jsem zvědav, co dnes novináře na tomto textu nejvíce zajímá a byla to po právu maastrichtská konvergenční kritéria, neboli podmínky pro zavedení eura.

Ve studiu jsme se shodli, že byla nastavena v euforii z tehdejší vynikající ekonomické kondice ES. Dnes se jejich vypovídací hodnota limitně blíží nule, ale změnit je nelze, protože jsou součástí primárního práva. Určitě nebylo vyvážené, že maastrichtská smlouva nastavila pro společnou měnu jednotnou měnovou politiku, kdežto politiky rozpočtové ponechala v rukou členských států. Byť s jistou mírou koordinace. Konstatoval jsem ovšem, že jiné politické shody tehdy dosáhnout asi nešlo.

Varovný signál fungování měnové unie se rozsvítil už v srpnu 1993. Protože v diplomacii vždy neplatí, že dovolenkový srpen je politicky okurková sezóna, i tehdy bila Rada ES na poplach. Do krize se dostalo srdce budoucí měnové unie, totiž Evropský měnový systém.

Podle principu „had v tunelu“ měla být kurzová výchylka účastnických měn minimální, konkrétně do 2,25 %, a v případě přesahu tohoto tunelu měly intervenovat centrální banky zainteresovaných zemí. Počátkem roku 1993 se v ES uvolnil volný pohyb kapitálu, čehož využili měnoví spekulanti k útokům na slabší měny systému.

Centrální banky nestačily intervenovat, a tak byla na 1. a 2. srpna svolána do bruselského centra Borschette mimořádná Rada ministrů financí (Ecofin). Netuše, že měnová politika EU bude jednou mým denním chlebem, sledoval jsem blížící se kolaps celého systému s napětím. Když už se zdálo, že se z Borschettu rozejdeme, abychom informovali svá ústředí, že se podstatná část přicházející maastrichtské smlouvy, tedy měnová unie, nekoná, přišel s geniálním návrhem předseda německé Spolkové banky Hans Tietmeyer: rozšiřme hadovi tunel na plus, minus 15 % a bude po starosti. Princip zůstane zachován, ale parametr umožní takové výkyvy, které snese každý.

Tento tzv. Bruselský kompromis byl první krok oslabující maastrichtská konvergenční kritéria. Následovaly další: tolerance nadměrných veřejných dluhů, falšování řeckých makroekonomických údajů atd. I to je historický odkaz právě připomínaného výročí.

Autor je proděkanem Právnické fakulty Univerzity Karlovy a vedoucím katedry evropského práva.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1