Januš: Gerloch na Ústavní soud patří, jinak se senátoři ztrapní. A útok Vitáskové na Baxu je ubohý | info.cz

Články odjinud

Januš: Gerloch na Ústavní soud patří, jinak se senátoři ztrapní. A útok Vitáskové na Baxu je ubohý

Miloš Zeman by měl na nového ústavního soudce navrhnout Aleše Gerlocha. Ten na Ústavní soud skutečně patří, a pokud ho senátoři odmítnout kvůli politickému gestu, bude to chyba. Prezident i senátoři vybrali také kandidáty na možného zástupce veřejného ochránce práv. Výhledově by mohl v tomto úřadě nejlépe fungovat tandem Eliška Wagnerová a Markéta Selucká. Zapadnout nesmí ani to, že Josef Baxa není solárním baronem, či významné dění na moravských právnických fakultách. Opět se ohlížíme za Týdnem v právu.

Musil se loučí s Ústavním soudem registrem smluv

Profesor Jan Musil, jeden z celkem patnácti českých ústavních soudců, rezignoval na svou funkci. Ústavní soud tak přichází o jednoho ze svých členů a také o specialistu na trestní právo a uznávaného akademika, který byl v minulosti rovněž rektorem Policejní akademie a v brněnské Joštově ulici strávil posledních 15 let. Tedy stejně dlouho jako předseda soudu Pavel Rychetský, který tak zůstává jediným aktivním a činným Posledním Mohykánem z takzvaného druhého Ústavního soudu. Musil se rozloučil celkem stylově: jako soudce zpravodaj v kauze registru smluv.

Na jeho místo teď prezident Miloš Zeman navrhne prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha, potvrdil znovu ve středu odpoledne předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS). O tom, že se tak stane, jsme informovali jako první už v listopadu. Tento týden jsme ale rovněž napsali, že to Gerloch, jinak také bývalý děkan pražské právnické fakulty a profesor ústavního práva, nemusí mít v Senátu tak jednoduché, jak se třeba ještě počátkem roku zdálo a jak taktéž říká Kubera.

Ten jeho šance označil již dříve za „dobré“. „Pozitivní je, že pan prezident nám předloží návrh na ústavního soudce. Podle mého názoru ten návrh bude průchodný v Senátu. Tam žádné spekulace o nějakých obstrukcích z důvodu sporů mezi Senátem a prezidentem nejsou,“ uvedl Kubera tento týden.

Gerloch to nemusí mít tak jednoduché

Minimálně část senátorů ale bere podstatně vážně Zemanovu údajnou snahu o ovlivňování justice. Senátoři vedení Václavem Láskou, předsedou Klubu pro liberální demokracii - Senátor 21, dokonce hodlají na prezidenta podat ústavní žalobu.

Nad tím Zeman určitě jen tak nemávne rukou a jeho vztah k Senátu jako celku se s největší pravděpodobností ještě zhorší. A Senát si to nenechá líbit. Otázkou tak je, zda se skutečně první obětí tohoto souboje nemůže stát právě Aleš Gerloch, který může být rovněž obětním beránkem za prezidentovy dosavadní justiční prohřešky.

Profesor Gerloch: Ministryně Malá buď opisování vyvrátí, nebo musí odejít. Jinak zvážím rezignaci autor: INFO.CZ

Gerloch je odborník, v teorii i v praxi. Jeho „modrá“ učebnice Teorie práva je právním bestsellerem, s nímž se juristé seznamují už v prvním ročníku (kdy se hodně z nich ještě doopravdy učí i z knih) a mnohdy pro ni sahají i v následujících letech, ať už jsou koncipienty, asistenty soudců či přímo advokáty a soudci.

Profesor zná dokonale Ústavu i související zákony. Sice občas prezentuje odvážné teorie, jako když by chtěl právě v prvním českém zákonu definovat národ, a je pravda, že svými stanovisky několikrát Zemanovi prospěl, ale to byl ještě ve zcela jiné pozici. Proč by neměl být jako ústavní soudce nestranný?

Ke Gerlochově bojkotu ale již vyzval dříve vlivný justiční novinář Tomáš Němeček. „Ono je to složitější. Předně, T. Němeček volá přesně po tom, co jinak kritizuje, tedy aby se do justice tahala politika. Beru debatu o předpokladech A. Gerlocha funkci dobře vykonávat, ale požadovat, že by Senát teď měl Zemana "vytrestat" a AG neschválit, není prostě košer. Už tu jeden umazaný proces výběru byl a morální totemisté všech zemí buď mlčeli, anebo se přímo zapojili do kampaně proti Janu Sváčkovi, jehož odborný předpoklad pro funkci pak nikoho nezajímal. Nechtěl bych to zažít znovu,“ napsal pak naprosto přesně na Facebook redaktor serveru Česká justice Petr Dimun. I když i to je ještě složitější.

„Podle mě se jedná spíš o vymýšlení pseudodůvodů. Naopak by mě zajímalo, čím by Senát odůvodnil odmítnutí nominace bývalého děkana právnické fakulty, profesora a vedoucího katedry ústavního práva,“ připojil se pak právník Vladimír Lajsek.

Obsazování Ústavního soudu 

Odmítnout Gerlocha, opravdu respektovanou personu ústavního práva, „jen tak“ by skutečně silně zavánělo. Ale je rovněž pravda, že ať chceme, nebo nechceme, minimálně obsazování Ústavního soudu politikou prostě je.

Platí to v USA (kde tedy jde o Nejvyšší soud) a souhlasím i s Robertem Ficem, že je tomu tak i na Slovensku. „Pokoušíme se vytvořit obraz, že samotné formování ústavního soudu nemá nic společného s politikou, ale lžeme sami sobě. Tento politický akt je silný. V zahraničí vznikla tradice, že součástí orgánů, jako jsou ústavní soudy, se stávají i politici, někdejší premiéři, poslanci či předsedové parlamentů," uvedl dřívější slovenský premiér. Druhou věcí je, že se teď tamní Ústavní soud kvůli němu dost možná na nějaký čas vyprázdní. 

Ale platí to rovněž v České republice. Miloš Zeman dříve navrhl na ústavní soudce Miloslava Výborného a Jiřího Nykodýma. Oba měli opakovat svůj mandát, oba ale tehdejší senátoři celkem ponižujícím způsobem nepotvrdili. A říkalo se, že mnozí to viděli rovněž jako pomstu za to, jak rozhodovali v případě církevních restitucí. Což je mimochodem taktéž velmi aktuální téma.

Již zmíněného Jana Sváčka pak do boje o Ústavní soud poslal jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman. A minimálně v druhém případě to bylo tehdy končícímu předsedovi Městského soudu v Praze podáno tak, že jde do předem vyhrané bitvy. Evidentně nešel. Tak jen aby teď něco takového nepotkalo i Aleše Gerlocha. Protože typově na český Ústavní soud určitě patří.

Wagnerová ombudsmankou, Selucká její zástupkyní

Veřejnou ochránkyní práv je Anna Šabatová, jejím zástupcem pak Stanislav Křeček. Ten úřad už ale za nich nemá onu auru, jíž disponoval za Otakara Motejla a nepůsobí ani stejně důstojně jako za Pavla Varvařovského. Nesympatické jsou zejména jejich hádky, u Šabatové se pak dá mluvit až o přílišném aktivismu. Situace se však může brzy změnit. Ombudsmanka v rozhovoru pro INFO.CZ již loni řekla, že svůj mandát nebude opakovat.

STRUNC! Rozhovor se Stanislavem Křečkem autor: INFO.CZ

O tom, kdo ji příští rok nahradí, leccos vypoví už aktuální volba jejího zástupce. Stanislav Křeček by opakovat chtěl, a tak jej znovu, společně s dalším dřívějším poslancem ČSSD Zdeňkem Koudelkou, který již byl za svou kariéru skoro vším možným, navrhl sněmovně prezident Miloš Zeman.

Poslanci ale dostali na výběr rovněž od Senátu. Těm by se líbila dřívější místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová, nebo končící děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity Markéta Selucká. Poslanci vyberou jedno jméno.

Podporoval bych scénář, aby se nyní zástupkyní stala Eliška Wagnerová, která by se příští rok posunula na místo ombudsmanky. A záda by ji pak začala krýt Markéta Selucká. Kdo už totiž někdy slyšel, jak se zastává spotřebitelů, musí být přesvědčený o tom, že pak by byl ten úřad skutečně ve správných rukou.

Každopádně je dobře, že z možného výběru vypadla hned na začátku advokátka Klára Samková. Možná nejlépe to už při její nominace na Twitteru glosoval ústavní soudce David Uhlíř: „Hovořil někdy senátor Jirsa s advokátkou Samkovou?“

Baxa není solární baron

Patrně jste si již všimli, že v případě údajného ovlivňování justice prezidentem Milošem Zemanem nejede INFO.CZ stejnou linku jako některá jiná média, zejména Respekt a Deník N. Nutně ale musíme v tomto okamžiku vyjádřit podporu bývalému předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi.

Pokud ho někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková napadla prostřednictvím Parlamentních listů, jde jen o účelovou dehonestaci. Naznačovat, že Baxa patří k solárním baronům, je trapné. Samozřejmě, že nepatří a všechno dokáže jasně vysvětlit, jako to udělal například pro Českou justici. Smutné zůstává, že tato pravda se dostane jen k části z těch, u nich Vitásková Baxu poplivala.

I když Josef Baxa to, soudě z Twitteru, bere s nadhledem: „Ale užívání šlechtických titulů je přece u nás zakázáno od roku 1918.“

 

100 let Masarykovy univerzity

A ještě dvě fakultní věci. Masarykova univerzita a s ní rovněž tamější Právnická fakulta si tento týden připomněly 100 let své existence. Gratulujeme a přejeme ještě mnohokrát více.

V této souvislosti můžeme připomenout i nedávné číslo časopisu Právník, které se právě této fakultě monotematicky věnovalo.

Naopak Právnická fakulta olomoucké Univerzity Palackého se právě přestavuje. A stavební práce postihly i její logo a nápis na budově. Tak snad se zase brzy vrátí.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud