Články odjinud

Januš: Zemanova parta mluví se soudci, nic nového. Je to ale přifouklá kauza, justice funguje

Januš: Zemanova parta mluví se soudci, nic nového. Je to ale přifouklá kauza, justice funguje

Bývalý ministr spravedlnosti a poslanec Pavel Blažek (ODS) svolal na dnešní večer jednání sněmovního podvýboru pro justici, na které pozval soudce Josefa Baxu a Vojtěcha Šimíčka, stejně jako prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Měli by mluvit o tom, jak se Hrad snaží ovlivňovat soudce, což otevřeně popsal zejména Baxa. Část české veřejnosti se tváří vyděšeně a znechuceně zároveň. Znechucující to jistě je, Zemanova parta nemá žádné dno. Na druhou stranu v mnohém jde jen o bouři ve sklenici vody, částečně umělou kauzu, na níž se naopak ukazuje, že justice v České republice bez problémů funguje a ti nejvyšší soudci jsou lidmi na svých místech.

„S ohledem na závažná vyjádření některých představitelů justice jsem se po konzultaci s kolegy i z jiných politických stran rozhodl svolat na středu 23. ledna v 19 hodin podvýbor pro justici, jemuž předsedám. Na jednání jsem pozval pány Josefa Baxu, Vratislava Mynáře a Vojtěcha Šimíčka, aby se k celé záležitosti mohli vyjádřit před příslušným orgánem Poslanecké sněmovny. Doufám, že tímto přispějeme k vyjasnění situace a k tomu, aby mohlo být Sněmovnou či jejími orgány přijato k celé záležitosti relevantní stanovisko,“ uvedl v pátek poslanec Pavel Blažek (ODS). Opozice volala i po svolání mimořádné schůze sněmovny.

Zeman a spol. totiž podle některých překročili jakékoliv meze, když se pokoušeli mluvit se soudci o živých kauzách, což potvrdili jak bývalý předseda Nejvyšší správního soudu Josef Baxa, tak soudce Ústavního soudu Vojtěch Šimíček. Prezident a jeho okolí pochybení odmítá, zato jiní naznačují, že jde o porušení základních pravidel fungování demokratického státu.

Je ale nějaký důvod k takovému šoku? Opravdu toto jednání prezidenta a jeho věrných někoho překvapuje? Vždyť proč by mělo, po tolika skandálech! Také: nemluví se soudci i mnozí další? Neodehrává se to stejně tak i v jiných zemích? Dost pravděpodobně ano. Soudci se zkrátka nesmějí nechat ovlivnit a pokud mají obavy o svou integritu, nebo takovéto schůzky považují za nepřijatelné, mohou je odmítat, k účasti je nikdo nedonutí. Stejně jako na Hrad nepřišel svého času třeba nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman…

Jistě, prezident je prezident a prostředí Hradu je prostředí Hradu. Jde o ale funkci, jíž musíme za každou cenu vzdávat úctu, nebo spíše o člověka, který ji zastává? A pokud si ten úctu nezaslouží, je stále nutné se k němu chovat jako k prezidentovi?

Těm informacím, které odstartoval týdeník Respekt (s vyjádřeními Vojtěcha Šimíčka) a navázal na ně rozhovorem s Josefem Baxou Deník N, jste nemohli uniknout. Jsou důležité, zároveň je ale nutné se ptát i na to, zda jsou zase až tak nové. 

Skutečně se o nich minimálně mezi řádky nevědělo? Soudci se zkrátka s prezidentem potkávají. I sám Josef Baxa o tom mluvil už dříve. A právě do některých starších rozhovorů bychom se měli nyní podívat. Třeba do toho, který jsem s Josefem Baxou vedl před více než třemi lety pro Lidové noviny.

Bavili jsme se tehdy o tom, jakou roli sehrál při hledání nástupce Ivy Brožové v čele Nejvyššího soudu. A on poměrně otevřeně popsal, jak se se šéfem Ústavního soudu Pavlem Rychetským do celé věci, v níž hrál nutně prim právě prezident Miloše Zeman, zapojili.

A Baxa pronesl i tyto věty: „Nevidím v tom nic špatného. Podobně jako na schůzkách s prezidentem, na nichž se představitelé soudů radí o velkých otázkách justice či personáliích. Nejsou to žádné spiklenecké schůzky v noci ve vinárně, ale normální pracovní jednání. Je to ústavní dialog svého druhu. To, že si nakonec prezident rozhodne sám, víme.“ Zdá se, že se jeho pohled za ty další roky, o dost posunul.

V žádném případě nechci hájit Zemana a ani jeho lidi, znovu se jen ukazuje, že ve svých funkcích nemají co dělat. Nechme nyní stranou, kdy mají přijít ke slovu i ona, nyní vzpomínaná, ustanovení trestního zákoníku, která by snad mohla například podle bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (TOP 09) dokonce zakládat i trestní odpovědnost některých z nich. Což je spíše akademická debata, je poměrně nepravděpodobné, že by policie začala něco takového vůbec prošetřovat.

Nelze se ale také tvářit, že jsou ti jediní, kteří se v České republice o něco takového pokusili. A zejména: nic tady není černobílé. Minimálně bychom se měli neustále ptát, proč se veřejnost dozvěděla o těch praktikách až nyní.

Rovněž se ptejme, proč se takovéto protesty nezvedly třeba loni v létě, když si kvůli kauze H-Systemu zavolal Miloš Zeman na Hrad již zmíněného předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského a rovněž šéfa Nejvyššího soudu Pavla Šámala. Tohle tedy nevadí? Pojďme si to všechno vyjasnit.

Ale konečně: neměli bychom si z toho vzít všeho hlavně to, že se soudci ovlivnit nenechali a že tedy česká justice a její nejvyšší představitelé fungují vskutku ukázkově? Ve finále to tak můžeme brát pozitivně.

Pokud je všechno tak, jak je to popisováno, naši vrcholoví soudci jednají přesně tak, jak by měli. A to je přece výborná zpráva. Pokud máme pochyby o prezidentovi jako součásti moci výkonné, o moci soudní snad obavy mít nemusíme.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud