Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Josef Baxa se začíná loučit. Správní soudy mohou omezovat aroganci a svévoli, říká

Josef Baxa se začíná loučit. Správní soudy mohou omezovat aroganci a svévoli, říká

Josef Baxa stráví v pozici předsedy Nejvyššího správního soudu posledního zhruba čtvrt roku. Není tak divu, že nejen v rozhovorech, ale také ve svých veřejných vystoupeních začal určité věci rekapitulovat a výrazněji než dříve mluví i o budoucnosti správního soudnictví. Varuje přitom dokonce před jeho morálním selháním. Vzhledem k autoritě, kterou Baxa zaslouženě požívá, stejně jako k zahlcení správního soudnictví, které je na tom nejhůře v zemi, bychom měli brát jeho slova velmi vážně.

Josef Baxa, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal jednali tento týden s prezidentem Milošem Zemanem. Podobné schůzky nebývají veřejné a z logiky věci veřejné většinou nebývají ani všechny informace, které si na nich jejich aktéři vymění.

O to zajímavější může být Baxovo nedávné vystoupení na konferenci Karlovarské právnické dny, protknuté náznakem smutku i obavy nad dalším vývojem správního soudnictví. Podle brzy končícího předsedy Nejvyššího správního soudu totiž správní justici, která by měla být sebevědomými soudy do nepohody, teprve čekají zátěžové zkoušky.

Co všechno dělají správní soudy

Jak totiž Baxa připomněl, právě správní soudy například přezkoumávají, kdo a co má platit do veřejného rozpočtu a co z něj má být vyplaceno, ukládají sankce a tím trestají, jsou určitým regulátorem ekonomiky, rozhodují v případě daní, cel a poplatků či ochraňují veřejné statky, například životní prostředí, kulturní památky nebo přírodu a její bohatství.

Baxa mluvil také o tom, jak se správní soudy dostávají do jádra ústavního systému, když rozhodují například o politických stranách, volbách, pravidlech svobody projevu, práva na informace či ve věcech shromažďovacích a sdružovacích. Jsou tak podle něj spolutvůrcem řádu a mají prostor pro interpretaci jeho šedých zón. Mohou tak i omezovat aroganci a svévoli veřejné moci a být občas brzdou a někdy protiváhou moci zákonné a výkonné.

Správní justice by tak podle něj měla dbát na to, aby si jí veřejnost vážila, rozuměla jejím rozhodnutím a důvěřovala jí. Jak křehké je rozdělení moci ve státě, totiž podle předsedy Nejvyššího správního soudu ukazuje vývoj v Polsku a v Maďarsku. Nutné tak podle něj bude usilovat i o to, aby se správní soudy nestaly motorem změn k horšímu.

V Praze si počkáte dva roky

Správní soudnictví ale není v dobré kondici, pokud jde o jeho rychlost. Ministerstvo spravedlnosti nedávno prezentovalo aktuální statistiky, podle nichž správní řízení u krajského soudu trvá v mediánu 397 dní; Praha je na tom ale daleko hůř, když u Městského soudu v Praze činí tato doba 615 dní. V praxi to znamená, že když někdo napadne rozhodnutí  úřadu, které má své sídlo právě v hlavním městě, což jsou například všechna ministerstva, počká si na rozhodnutí prvního článku správní justice zhruba dva roky.

Situace může být ještě horší. Když Robert Pelikán (ANO) daná čísla zhruba před dvěma týdny ještě jako ministr spravedlnosti představoval, říkal, že se tento druh soudnictví rozvíjí a lidé rozhodnutí správních úřadů žalují stále častěji.

Končící ministr tehdy nabídl i legislativní řešení, respektive omezení možnosti podat správní žalobu: „Jsem přesvědčen o tom, že je potřeba razantnějších zásahů, zejména že asi bude namístě uvažovat o tom, zda možnost správní žaloby v určité míře neomezit. Je paradoxní, že když dostanete pokutu dva tisíce korun za parkování, tak máte k dispozici více opravných prostředků, než když dostanete podmíněný trest odnětí svobody jeden rok, protože jste někde něco ukradli,” uvedl Pelikán, který se domnívá, že pro zcela bagatelní věci je možná plný systém správního soudnictví zbytečným luxusem a je namístě zamyslet se nad tím, zda tady přístup k soudu poněkud neomezit. 

Kdy se půjde obrátit na Nejvyšší správní soud?

A podobně přemýšlí o budoucnosti správního soudnictví i Josef Baxa. Podle něj je otázkou, zda nerozšířit důvody nepřijatelnosti kasační stížnosti, kterou je možné se obrátit právě na Nejvyšší správní soud. Tato možnost by podle něj totiž měla být mimořádná a pravidla by měla umožnit soudcům Nejvyššího správního soudu, aby se koncentrovali jen na stovky rozhodnutí a nikoliv na tisíce, jako je tomu v současnosti.

Navíc krajský model podle něj není ideální, udržuje totiž vícerychlostní justici. Správní soudnictví by tak podle Baxy bylo vhodné koncentrovat do méně článků na krajských soudech, které by byly personálně posíleny.

Hvězdy mezi soudci

Baxova slova nejsou jen prázdnými frázemi a měli bychom je brát velmi vážně. Společně s místopředsedou Nejvyššího správního soudu Michalem Mazancem se mu totiž podařilo vybudovat hvězdný soud, u kterého chce soudit řada nejlepších právníků v zemi.

Není náhodou, že hned tři soudci Nejvyššího správního soudu jsou v současnosti členy toho Ústavního. Jde o Kateřinu Šimáčkovou, Vojtěcha Šimíčka a Miladu Tomkovou. Miloslav Výborný zase po své neúspěšné kandidatuře na druhý mandát u Ústavního soudu nastoupil jako soudce Nejvyšší správního soudu. Jan M. Passer se stal soudcem evropského Tribunálu, Zdeněk Kühn zase patří mezi nové profesory, kteří byli tento týden jmenováni. Nejvyšší správní soud, k jehož soudcům stále ještě patří také prezidentka Soudcovské unie ČR Daniela Zemanová, je lákadlem třeba i pro advokáty, například loni k němu zamířil bývalý šéf kanceláře Wolf Theiss Tomáš Rychlý.

Navíc o Nejvyšším správním soudu mluví velmi hezky třeba i advokáti, zvláště ti, kteří se věnují daňovému právu a často se přou například s finanční správou. Soud podle nich do těchto komplikovaných otázek vrací zdravý rozum.

„Soudy samozřejmě celou věc posuzují v mantinelech daných českou a evropskou právní úpravou. Oceňuji ale, že v některých případech vnášejí do celé věci zdravý rozum. Například tím, že říkají, že není možné, aby podnikatelé kontrolovali všechny subjekty ve stejném dodavatelsko-odběratelském řetězci a aby bez dalšího odpovídali za to, že někdo z nich neodvede DPH,” uvedla v rozhovoru pro INFO.CZ třeba advokátka z Deloitte Legal Jiřina Procházková.

Baxa na závěr svého vystoupení dokonce varoval před morálním selháním správního soudnictví. V příštích třech měsících bychom tak měli dohlédnout na to, koho prezident Miloš Zeman do čela Nejvyššího správního soudu vybere.

 

Kdo je Andrej Babiš mladší? Bývalý pilot, který se přes únos na Krym dostal až do Švýcarska

Kolem osoby Andreje Babiše juniora a jeho údajného únosu na Krym se zatím objevuje více otázek než odpovědí. Informací o synovi českého premiéra a šéfa hnutí ANO ve veřejném prostoru příliš není. Projděte si alespoň základní údaje o jeho životě.

Podle reportáže novinářů ze Seznam Zpráv, kteří s Babišem mladším osobně mluvili, žije dnes politikův syn ve Švýcarsku a drží místní občanství. Před několika měsíci se ocitl podle svých slov nedobrovolně na Krymu, kam ho měl odvést spolupracovník premiéra Babiše Petr Protopopov. Podle Babiše mladšího chtěl premiér, aby jeho syn po zahájení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo zmizel.

Link

Dita Protopopová a její posudek

Šéf hnutí ANO tvrdí, že je jeho syn „psychicky nemocný, bere léky, musí být pod dohledem a žije s matkou ve Švýcarsku“. Na záběrech Seznam Zpráv je opravdu vidět i někdejší Babišova manželka.

Situace ohledně psychického stavu Babiše mladšího ale není úplně jasná. „Posudek“ před časem sepsala lékařka Dita Prototopopová, která za hnutí ANO kandidovala v Praze 8.

5350772:article:true:true:true

Bývalý pilot, který náhle psychicky onemocněl

Podle iRozhlas.cz policisté hodnotí „výmluvu“ Babiše mladšího na zdravotní stav jako účelovou a obstrukční. Odkazují se přitom na to, že ještě nedávno vykonával profesi pilota civilního dopravního letadla Boeing 737. Podle iRozhlas.cz si policisté tento fakt ověřili u Úřadu civilního letectví.

Babiš mladší létal pro společnost Travel Service, z níž měl být podle zpráv médií – například týdeníku Aha! - vyhozen.

Z médií lze ještě vyčíst, že si Babiš junior před několika lety pořídil dům na kraji Prahy za necelých třináct milionů korun. Konkrétně šlo o vilu v pražských Ďáblicích.Link

Nemocná má být údajně i sestra Adriana Bobeková

Prvorozený syn šéfa hnutí ANO se narodil v roce 1983 politikově první manželce Beatě, rozené Adamovičové. Pár má společně ještě dceru Adrianu. Se svou současnou manželkou Monikou má premiér další dvě děti: dceru Vivien a syna Frederika.

Babiš junior i jeho starší sestra figurují ve vyšetřování kauzy Čapí hnízdo. Andrej Babiš v pondělí zopakoval, že psychickými problémy trpí i jeho dcera Adriana Bobeková, konkrétně má jít v jejím případě o bipolární poruchu.

Andrej Babiš mladší: Můj otec chtěl, abych zmizel. Kvůli Čapímu hnízdu mě drželi na Krymu>>>

ONLINE Syn i dcera jsou nemocní, brání se Babiš. Kvůli Čapímu hnízdu chtějí jeho demisi. Sledujte zde>>>

37867