Začíná hlavní líčení v kauze Bereta. Obžalovaná státní zástupkyně zpochybnila nestrannost Bradáčové a mluví o šikaně

Jan Hrbáček

Ekonomický deník

EKONOMICKÝ DENÍK | Od pondělí by po tři dny mělo běžet hlavní líčení v kauze s krycím jménem Bereta. Okresní soud Praha-východ v lednu předběžně projednal obžalobu, která se týká údajného vynášení informací z trestních řízení a nařídil hlavní líčení. V případu čelí obžalobě pražská žalobkyně Dagmar Máchová, policista protikorupční jednotky Radek Holub, bývalý celník Pavel Šíma a bývalí policisté Igor Gáborík a Vladimír Zmrhal.

Soudce Michal Matouš, který případ řeší, předběžné jednání 8. ledna nařídil kvůli návrhům obhájců. Advokáti namítali, že je Okresní soud Praha-východ místně nepříslušný, žádali také, aby byla věc vrácena státní zástupkyni do přípravného řízení. Drtivá část údajné trestné činnosti se odehrávala mimo distrikt okresu Praha-východ a proto vnímají přiřazení věci zmiňovanému soudu jako neodpovídající liteře zákona.

„Já jsem usoudil, že by bylo vhodné si to vyjasnit v rámci zasedání,“ uvedl na lednovém jednání soudce Matouš. Jednání mělo být původně veřejné, kvůli epidemické situaci se ho nakonec veřejnost ale zúčastnit nemohla. Stejně tak nebude pravděpodobně veřejnost vpuštěna ani po tři dny hlavního líčení, které začíná v pondělí 22. března.

Soudní senát Michala Matouše po vyslechnutí návrhů, vyjádření účastníků a vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové při předběžném projednání obžaloby zkonstatoval, že v kauze je možné nařídit hlavní líčení. „Dospěli jsme k závěru, že jsme místně příslušní k vedení řízení o obžalobě a k tomu, že není na místě vracet věc zpátky k došetření státní zástupkyni, z toho důvodu, že gró dokazování je při hlavním líčení u soudu. V případě, kdy bychom došli k závěru, že některé důkazy byly pořízeny nezákonně, jak namítají obžalovaní, tak s tím se bude muset vypořádat soud, nikoli státní zástupce v rámci došetření,“ uvedl Matouš.

Okresní soud Praha-východ je podle něj místně příslušný proto, že se některé dílčí skutky, jež uvádí obžaloba, odehrávaly ve Zdibech, které pod obvod soudu spadají. Jak už Ekonomický deník uvedl, děj kauzy Bereta se v tomto okrese odehrával v naprosto minimálním objemu.

Místní nepříslušnost soudu namítá delší dobu obžalovaná žalobkyně Dagmar Máchová, dozorující státní zástupkyně Lenka Bradáčová si totiž, přestože se měla údajná trestná činnost odehrávat v Praze a okolí, nechala zpočátku kauzy odposlechy povolovat u soud v Chebu.

Máchová je v kauze obžalována pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací a přijetí úplatku. Máchová se kvůli tomu obrátila na Vrchní soud v Praze.

Podle Máchové není po chebském soudu ani Okresní soud Praha-východ místně příslušný . A pokud by případně místně příslušný byl, existují podle Máchové důvody pro odnětí věci a přikázání věci soudu jinému.

Máchová míní, že věcně i místně příslušný je jen některý z obvodních soudů v obvodu Městského soudu v Praze. Společným nadřízeným soudem, rozhodujícím spory o příslušnosti Okresního soudu Praha-východ a pražskými obvodními soudy při odnětí a přikázání věci, je Vrchní soud v Praze. „Z obsahu spisového materiálu spisu vyplývá, že již od samého počátku přípravného řízení v roce 2013 docházelo ze strany dozorující státní zástupkyně k účelové manipulaci s příslušností soudů,“ namítla  Máchová. Chebský soud povoloval úkony až do půlky roku 2016. Jak zjistil Ekonomický deník, Máchová svůj návrh na předběžné projednání u soudu ještě rozšířila.

Podjatá Bradáčová

Dagmar Máchová namítá především podjatost dozorové žalobkyně – vrchní státní zástupkyně v Praze Lenky Bradáčové. „Při prostudování spisu jsem zjistila, že Bradáčová prováděla výkon dozoru nad prověřováním mé osoby již od roku 2013. Úkony trestního řízení byly sice zahájeny v červenci roku 2013, ale první návrh na odposlech mé telefonní stanice podala již v lednu roku 2013. Od nástupu Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně v Praze v roce 2012 docházelo z její strany k procesním, v rámci výkonu dohledu, i neprocesním, osobním a mediálním výpadům vůči Máchové. V roce 2014, kdy již byla Bradáčová činná v trestním řízení proti Máchové, se o ní negativně vyjadřovala v tisku,“ tvrdí Máchová a upozorňuje také na osobní konflikty mezi oběma ženami.

Máchová dále tvrdí, že Bradáčová ve stejné době, kdy prováděla výkon dozoru nad trestním řízením zaměřeným vůči ní, rovněž sama nebo prostřednictvím svých podřízených státních zástupců prováděla dohled nad trestními věcmi, které Máchová dozorovala. „Výkon dohledu byl jednak mimořádně frekventovaný, například v trestní věci Vladimíra Sitty (známá kauza papíren Neograph – pozn. red.) bylo provedeno ze strany VSZ cca 22 dohledů. Běžné jsou přitom jeden až dva dohledy. Výkon dohledu byla také nedůvodně kritický – 100 procent negativních závěrů ve všech kontrolovaných věcech. Kritika práce Máchové ze strany VSZ přitom neodpovídala výsledkům její práce a byla i v rozporu s některými rozhodnutími soudů,“ konstatuje pražská žalobkyně. 

Podle Máchové tyto „nestandardní postupy“ jednoznačně svědčily o „nepřátelském osobním vztahu Lenky Bradáčové“ k její osobě. „Nejednalo se o mé subjektivní pocity, tato šikana byla známá i vedení Městského státního zastupitelství v Praze, které v období let 2013-2016 muselo řešit nezvykle často výhrady VSZ v Praze vůči Máchové. Z obsahu trestního spisu v roce 2019 jsem zjistila, že Bradáčová mě nechávala 3 roky nepřetržitě sledovat a odposlouchávat a výstupy z těchto úkonů trestního řízení využívala pro výkon své funkce vrchní státní zástupkyně a obráceně,“ upozorňuje Máchová.

Text vyšel na stránkách Ekonomického deníku, pokračování čtěte zde >>>

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital