I největší exekutorský úřad má problémy. Státu teď může zůstat 4,5 milionu exekucí, varuje jeho šéf

Jan Januš

07. 04. 2020 • 11:03

Koronavirová pandemie silně ovlivňuje rovněž výkon exekucí. „Dočasně jsme upustili od provádění mobiliárních exekucí a vyklízení,“ popisuje pro INFO.CZ soudní exekutor Lukáš Jícha z přerovského úřadu, který je největším v České republice. I on varuje před některými nápady ministerstva spravedlnosti, které bude projednávat sněmovna: „Stav legislativní nouze se zvrhl v předhánění se o to, kdo více zreguluje a omezí exekuce. Řešení ohrožení a bezpečnosti státu jsou zcela upozaděna.“

Jak na váš exekutorský úřad dopadá současný nouzový stav a koronavirová pandemie?

Chod úřadu je zajištěn. Situace je ale vážná. Na exekutory je vyvíjen tlak, aby se exekuce neprováděly. Jsme ale orgány veřejné moci a úřad nelze jen tak zavřít. Jeho chod musí být zajištěn. Největší problémy vidím na oddělení vykonavatelů, kteří teď neprovádějí soupis movitých věcí a chybí pro ně jiná adekvátní práce.

Jaká jste učinili související opatření a změny?

Asi jako všichni jsme přijali řadu bezpečnostních opatření a přesunuli zaměstnance na home office. Dočasně jsme upustili od provádění mobiliárních exekucí a vyklízení. Zrušili jsme i březnovou dražbu movitých věcí. Museli jsme posílit call centrum, kde ve zvýšeném počtu musíme dlužníkům i zaměstnavatelům vysvětlovat, že do dnešního dne k žádnému odkladu splátek, zastavení exekucí ani jejich odkladu nedošlo a pro povinné platí povinnost plnit splátkové kalendáře, že exekuce nadále provádíme a že plátci mzdy mají povinnost provádět srážky ze mzdy.

Jak hodnotíte současné záměry ministerstva spravedlnosti na uzákonění nových pravidel pro zastavování exekucí?

Ten návrh je technicky celý špatně, a to z jednoho prostého důvodu. Na rozdíl od insolvencí, kde se novely konzultují se soudy a insolvenčními správci, ministerstvo zcela nepochopitelně o novelách s exekutory nejedná a naše argumenty zůstávají nevyslyšeny. Přitom máme zkušenosti z každodenní praxe a cit pro detail. Do podoby novel promlouvá čistý populismus a tlak neziskových organizací.

Návrh na povinné zastavování exekucí tak obsahuje řadu nedostatků od špatně nastaveného počátku lhůty pro zastavení exekuce, dnes i její nepřiměřeně krátké délky, přes absenci výjimek z povinného zastavení nebo zohlednění důvodů, proč nemohla být exekuce dokončena. Nejasný je i okruh případů, kdy má k zastavení exekuce dojít nebo kdy se záloha na náklady exekuce má nebo nemá platit. Ohled se nebere ani na ústavní nepřípustnost paušalizované zálohy na náklady exekuce. Vyřešena není odpověď na otázku, kdo to všechno zaplatí.

Znamenalo by to, že by již ty dluhy, u nichž by k zastavení exekuce došlo, nebylo nutné splácet?

Pokud by došlo jen k zastavení exekucí, pak zastavením exekuce dluh nezaniká a je nadále vykonatelný. Věřitel může po zastavení exekuce podat nový exekuční návrh.

Jak hodnotíte nyní chystané změny týkající se insolvencí a takzvaný lex covid?

Mám z toho špatný pocit. Podle Ústavního soudu by se ve stavu legislativní nouze měly přijímat jen změny, které mají bránit ohrožení státu, přispívat k bezpečnosti občanů a předcházet ohrožení základních lidských práv a svobod. To vše při maximální přiměřenosti a šetření práv občanů, kdy na přijatých změnách musí být shoda, jaká je potřebná pro přijetí ústavního zákona.

Bohužel jsme svědky toho, jak se stav legislativní nouze zvrhl v předhánění se o to, kdo více zreguluje a omezí exekuce. Řešení ohrožení a bezpečnosti státu jsou zcela upozaděna.

Exekuční část byla do lex covid doplněna na poslední chvíli a k práci na ní nebyli exekutoři vůbec přizváni. Výsledný text je chaotický, nedomyšlený jak co do provedení, potřebnosti, tak vůbec nezohledňuje rizika a dopady, jaká v praxi přinese. Ať už jde o prefabrikát povinného zastavování exekucí, zákaz jejich provádění, omezení exekuce některých majetků nebo moratorium na nové exekuční návrhy. Toto jsou vše neprodiskutované návrhy, které nemají nic společného s koronavirovou krizí.

Namísto nějaké systematické práce se do návrhu vkládají změny, které se dříve neprosadily v řádném legislativním procesu. K tomu stav legislativní nouze sloužit nemá. Jsme svědky toho, jak se namísto cílené ochrany, kterou již dnes zákon povinnému poskytuje, zavádí plošná kobercová opatření, která ignorují fakt, že v exekuci je také věřitel nebo nedávají odpověď na to, zda exekutoři budou mít prostředky, aby vůbec dokázali tato opatření uvést do praxe a realizovat je. Nemůže to dopadnout jinak, než že exekutoři nakrásně skončí a státu zůstane v rukou balík 4,5 milionu exekucí, které nebude mít kdo vyřizovat.

Zdá se vám vhodné prominutí zmeškaných lhůt?

Prominutí zmeškání lhůty v souvislosti s COVID-19 je v souladu s právem na spravedlivý proces. Například exekuční řád dnes prominutí zmeškání lhůty nepřipouští vůbec.

Měly by podle vás být nyní možnosti oddlužení širší, jak se navrhuje?

Stávající úprava poskytuje dlužníkům dost ochrany. Nezapomínejme, že od června 2019 se výrazně zvýšily nezabavitelné částky při srážkách ze mzdy a další zvýšení až o 50 procent bude v červenci. Odpovězme si na otázku, jestli po tak razantním snížení srážek a zkrácení délky oddlužení z pěti na tři roky, věřitelé od dlužníka vůbec nějaké peníze dostanou.

Jaká opatření či změny legislativy by podle vás byly nyní, vzhledem ke koronavirové pandemii, vhodné a potřebné?​

Restrikce v exekučním řádu v posledních letech způsobily, že se exekuční řízení stalo zkostnatělým a pomalým. Není výjimkou, že se dlužník v exekuci brání deset a více let. Řadě podnikatelů v brzké době hrozí druhotná platební neschopnost. Proto by se mělo řízení zkoncentrovat a obrana proti exekuci by měla být dovolena jen na jejím začátku, ne opakovaně a v každé fázi řízení.

SDÍLET