Koronavirus zpomalí české soudy. Jejich výkon se snižuje až na třetinu

Karel Havlíček

27. 04. 2020 • 08:30

Z JUSTIČNÍHO TERÉNU | Epidemie koronaviru mění i české soudnictví a jeho rychlost, vyplývá z názorů 13 soudců z různých koutů české justiční mapy. Přinášíme vám druhou část velké ankety „Z justičního terénu“ připravené pro INFO.CZ ve spolupráci se Stálou konferencí českého práva. Nyní se zaměříme na porovnání výsledků rozhodování v posledním měsíci s běžným průměrem z dob před pandemií.

Požádali jsme účastníky ankety o porovnání výsledků jejich samosoudcovského či senátního rozhodování v posledním měsíci s běžným průměrem z dob před pandemií. Z odpovědí vybírám opět jen zlomky.

Například soudce Jan Ryba poukazuje na specifičnost správního soudnictví, kde se „hodně věcí rozhoduje bez nutnosti nařizovat ústní jednání.“ Senát, v němž působí, dodržuje režim roušek a plně využívá práce v izolovaném prostředí pracovny, takže „počet vyřizovaných věcí není zásadně nižší a odpovídá v období února až dubna standardu.“

V tom se zcela shoduje s Ladislavem Hejtmánkem, podle kterého je počet rozhodnutých věcí „prozatím víceméně stejný, ale je to zatím první měsíc, takže soudíme věci bez jednání. Při delším trvání se to asi negativně projeví, protože věci s jednáním prostě stojí. Počet věcí nově napadlých do senátu je rovněž celkem stejný, zatím se žádná specialita neobjevila, ale to se ve správě pozná až po delším čase, kdy doběhnou některá správní řízení. U našeho soudu byla napadena téměř všechna vydaná „koronavirová“ opatření, o některých bylo rozhodnuto procesně, některá budou rozhodnuta v tomto a příštím týdnu. Náš senát je „v kolečku“ nyní na řadě na opatření obecné povahy, takže každým dnem očekávám, že něco přijde.“

V civilních agendách okresních soudů se zatím (ve sledovaném období od poloviny března do poloviny dubna) většinou také nová situace příliš neprojevuje a soudci zpravidla dosud rozhodovali v podstatě na úrovni standardní. Josef Mužík říká: „V březnu se mi dařilo ukončit věci s běžným výkonem, pandemie se skoro neprojevila. Duben ale bude ve výkonu přibližně třetinový.“

Pavel Punčochář tuto tendenci potvrzuje: „Vzhledem k omezení provozu administrativy a odvolání většiny jednání se snížil poměrně výrazně počet skončených věcí, řádově asi na třetinu. Řešily se především věci, které bylo možné skončit bez jednání (smíry, uznání, bagatelní spory bez jednání dle §115a o. s. ř. a zastavování řízení). Struktura nápadu prozatím zůstala beze změny. Objevila se však řada žádostí o prominutí zmeškání či prodloužení lhůty, což také znamená nemalou práci navíc.“

Tomáš Zadražil uvádí, že jeho „měsíční výkon co do počtu vyřízených (rozhodnutých) věcí klesl zhruba na polovinu, neboť v senátu v této době rozhodujeme toliko věci, v nichž není třeba nařizovat jednání. Naopak nařízená jednání byla odročena na pozdější termíny.“ Šárka Hájková konstatuje, že „současná situace se naplno projeví až za období dubna. Odhaduji, že oproti běžné situaci poklesne počet vyřízených věcí cca o 50 procent.“ Rovněž Radek Mařík odkazuje spíše na pozdější dobu: „V souvislosti s omezením chodu orgánů veřejné moci došlo k utlumení činností nejen soudcovských, ale podle mých poznatků i státních zástupců ve vztahu k soudům (podáváno méně žalobních návrhů). Nicméně je příliš brzy na vyslovení konkrétnějších závěrů, neboť data, která to budou relevantně odrážet, budou známá až na počátku května.“

Roman Šebek míní, že „nápad nových věcí v civilním odvolacím řízení obecně reaguje na změny v nápadu či činnosti soudů prvního stupně s určitým zpožděním. Proto se dosud nová situace na nápadu odvolání v civilních věcech u našeho soudu neprojevila ve všech důsledcích. Nicméně i tak je nápad za březen 2020 v této sféře výrazně nižší oproti předcházejícím měsícům (zhruba o čtvrtinu). Za březen se ještě podařilo rozhodnout zhruba obdobný počet věcí jako v předcházejících měsících (snížení výkonnosti jen o cca 10 procent). V dubnu již bude zřejmě pozorovatelný výraznější pokles počtu rozhodnutých věcí. Zásadní změna struktury nápadu na odvolacím civilním úseku dosud zjevná není.“

Na důležitou tendenci poukazuje i Zuzana Břízová: „Obecně již delší dobu nápad věcí v civilní agendě klesá. Ubývá především bagatelních sporů. Od advokátů vím, že si v nastalém čase stejně jako soudci „čistí stůl“, připravují některé komplikovanější žaloby. Jinak si myslím, že je předčasné spekulovat o změně ve skladbě nápadu věcí v souvislosti s nastalou situací. Nepochybně ekonomický dopad nouzového stavu na obyvatelstvo může vést i ke zvýšení nápadu na civilním úseku, ale to se projeví nejdříve za rok. O něco dříve by mohly přijít žaloby na neplatnost výpovědi z nájmu bytu, ale to je čistá spekulace. Současně lze počítat se žalobami na odškodnění podle krizového zákona, nicméně pokud Nejvyšší soud vydá sjednocující stanovisko k judikatuře, nemusí být počet těchto žalob nijak vysoký.“

V trestních věcech se současná omezení odrážejí citelněji. Zuzana Ursová podává tuto zprávu: „Výsledky senátního rozhodování jsou samozřejmě ovlivněny odročením nařízených veřejných zasedání k projednání odvolání ve věcech, které nebyly v režimu vazebních věcí. Toto odročení bylo vyvoláno nutností minimalizovat kontakty s dalšími osobami, což při účasti obžalovaného, jednoho či popřípadě i několika obhájců, státního zástupce, příp. poškozeného a senátu s protokolující úřednicí lze v jednací síni 6 x 6 metrů jen stěží. Takže za poslední měsíc byla vyřízenost v odvoláních o cca 70 procent nižší (u stížností se neliší). Struktura nápadu se prozatím nijak výrazně nemění. Nouzový stav se projeví u odvolacích senátů až s jistých zpožděním.“

Martina Flanderová uvádí, že v březnu dosáhla srovnatelného výkonu s dobou před pandemií, a vysvětluje: „Je to dáno tím, že do poloviny března jsme soudili a také tím, že jsem civilistka, což mi ve větší míře dovoluje soudit takzvaně od stolu (se souhlasem účastníků – § 115 o. s. ř.).  Projevila se i větší ochota účastníků souhlasit s rozhodnutím bez jednání. Netradičně jsem tento institut využila i v opatrovnické agendě při udělování souhlasu s jednáním nezletilého a při schvalování jednání opatrovance učiněného opatrovníkem. I tato cesta se v současné krizi ukázala jako schůdnější, než se možná dosud zdálo, a to jak pro soud tak, pro účastníky řízení. Celkově jako soud jsme se ovšem zhoršili ve všech agendách, ale nejedná se zatím o nějaký drastický propad. Zvýšení indexu nedodělků se za měsíc březen v jednotlivých hlavních agendách pohybuje od 33 procent do 13 procent. Horší situaci očekávám v dubnových výsledcích. Došlo rovněž k výkyvu nápadu nových věcí. U trestních věcí v březnu dosáhl nad průměr za posledních 12 měsíců, pokles zaznamenala civilní agenda a rovněž agenda opatrovnická.“

Podle Jiřího Grygara je ještě „příliš brzy na závěry o vlivu pandemie na insolvenční agendu, ale k nějakému zásadnímu poklesu nápadu nových věcí nedošlo. V posledních dnech naopak lze pozorovat určitý nárůst. Důvod však bude spíše v tom, že návrhy podali lidé, kteří již nějakou dobu měli finanční problémy, než že by šlo již přímo o negativní ekonomické dopady pandemie. Specifikum insolvenční agendy, která má ze všech soudních agend asi nejblíže k elektronickému spisu, i vzhledem k posledním novelám insolvenčního zákona, které omezily případy, kdy je nutno nařídit ve věci jednání, vede k tomu, že značnou část agendy lze vyřizovat jako za běžného stavu.“

Účastníky „dálkové ankety“ byli viceprezident Soudcovské unie a soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Petr Černý, místopředsedové Krajského soudu v Praze Roman Šebek a Jiří Grygar, místopředseda Krajského soudu v Ústí n. L. Tomáš Zadražil, předsedkyně Okresního soudu v Písku Martina Flanderová, předseda Obvodního soudu pro Prahu 3 Radek Mařík, předseda Okresního soudu v Břeclavi Josef Mužík, soudci Městského soudu v Praze Ladislav Hejtmánek a Jan Ryba, soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové Zuzana Ursová, soudkyně Krajského soudu v Praze Šárka Hájková, soudkyně Okresního soudu v Jihlavě Zuzana Břízová a soudce Obvodního soudu pro Prahu 7 Pavel Punčochář.

Musím konstatovat, že jsem byl příjemně překvapen jejich okamžitou ochotou. A popravdě též zaskočen množstvím a rozsahem jejich poznámek a poznatků. Omlouvám se tedy respondentům i čtenářům, že na některé myšlenky se v tomto materiálu nedostane.

Uvažoval jsem, do jaké míry zveřejňované názory komentovat. A dospěl jsem k závěru, že snad ani komentáře nepotřebují, neboť jsou jím samy o sobě. Vypovídají o tom, jak se formuje a někdy i proměňuje náhled soudců na současnou mimořádnou situaci.

JUDr. Karel Havlíček se zabývá filozofií práva a právnickým nakladatelstvím. Je zakladatelem Stálé konference českého práva.

SDÍLET