Vypadá to jako spiknutí Eliášů, žertuje nový předseda civilního kolegia Nejvyššího soudu Jan Eliáš. Naráží na to, že nový občanský zákoník, do jehož výkladu teď bude ještě silněji promlouvat, napsal profesor Karel Eliáš. Jde ale jen o shodu jmen. Jan Eliáš teď v rozhovoru pro INFO.CZ popisuje svůj postoj k novému soukromému právu i zamýšleným změnám civilního procesu, stejně jako své záměry ve vedení kolegia.
Jaké jsou vaše záměry ve funkci předsedy civilního kolegia Nejvyššího soudu?
U Nejvyššího soudu působím již téměř 13 let, přesně od 1. května 2006. Za tu dobu jsem se zabýval již několika „specializacemi“ (zpočátku problematikou náhrady škody, posléze především restitučními otázkami a bezdůvodným obohacením). Nejprve jsem působil v senátu 25 Cdo, poté jsem se věnoval určené agendě v senátu 28 Cdo, v němž působím jako řídící předseda i v současnosti. V situaci, v níž odcházel můj předchůdce z pozice předsedy kolegia a hledal se jeho nástupce, jsem si uvědomil, že bych měl Nejvyššímu soudu splatit určitý dluh.
Velmi mě totiž těší, že mohu vykonávat práci, kterou mám vskutku rád a jíž se mohu plně věnovat. Rozhodně mě těší i to, že mohu patřit k civilnímu kolegiu zdejšího soudu, jehož členů si hluboce vážím. Z tohoto důvodu jsem se také o uvažovanou funkci ucházel, i když jsem si byl velmi dobře vědom (a popravdě mě to i v současné chvíli velmi mrzí) částečné ztráty účasti na tvorbě konkrétních rozhodnutí, jež je mi blízká. Na druhou stranu mám na paměti, že výkon funkce předsedy kolegia je časově limitován, je to jen „na pět let“ (úsměv).
