Za krádež vibrátoru vazba a výjimečný trest? Nedokáže nekrást, nemá žádné zábrany, řekl o zloději soud

 FOTO: profimedia

Jan Hrbáček, Česká justice

06. 08. 2020 • 09:03
Proč soud uvalil vazbu na obviněného muže, který v drogerii v době nouzového stavu ukradl vibrátor? Slíbil sice nápravu svého chování, ale podle soudu šlo o účelový obrat, aby se vyhnul omezení na svobodě. Obhájce se proti vazbě klienta odvolal. Argumentuje mimo jiné tím, že se v odůvodnění rozsudku pracuje s nesprávnou právní kvalifikací skutku.

„Soud se zabýval otázkou, zda uvedený důvod vazby a případné omezení obviněného k vzetí do vazby je možné nahradit jiným opatřením. Obviněný sám při vazebním zasedání deklaroval svůj zájem na změně svého chování tak, aby nebyl spojen s pácháním trestné činnosti. Nicméně jeho vyjádření soud hodnotí v kontextu vedeného trestního stíhání pouze jako účelový obrat jeho obhajoby, kterou se snaží docílit toho, aby se vyhnul vzetí do vazby,“ odůvodnil soud v Novém Jičíně uvalení vazby na zloděje vibrátoru.

Dlouhodobý, až notorický sklon k páchání různých krádeží, stejně jako závadový životní styl spojený s nadměrnou konzumací alkoholu u obviněného nevytváří příznivé podmínky pro to, aby dokázal vést řádný život, uvedl soudce Miroslav Čaňo ve věci Lubomíra Sogela z Kopřivnice. 

O případu informoval server Česká justice, čtěte původní zprávu >>>

Za krádež v drogerii čeká Sogela nejspíš nepodmíněný trest. Policie tvrdí, že obviněný ukradl 6. dubna 2020 v DM drogerii ve Frenštátě pod Radhoštěm vibrátor značky Durex Play Pure Fantasy za 499 korun.

Erotickou hračku si měl v obchodě strčit do bundy a odejít bez zaplacení. Detektivové ho následně identifikovali za pomoci bezpečnostních kamer. Protože Sogel vibrátor ukradl v době vládou vyhlášeného nouzového stavu kvůli pandemii viru covid-19, hrozí mu výjimečný trest. A to v rozmezí dvou až osmi let za mřížemi. 

„Značná míra jeho disociálního jednání, když nemá žádné zábrany dopouštět se krádeží ve společensky závažné situaci, ani s ohledem na předchozí odsouzení či vedené trestní stíhání, rozptyluje jakékoliv možnosti úvah nahrazení vazby jiným opatřením, neboť sledovaného účelu by v jeho případě zjevně nebylo možné dosáhnout,“ odůvodnil dále Sogelovu vazbu soudce.

23 záznamů v rejstříku

Obviněný má v rejstříku trestů 23 záznamů, převážně za krádeže, nemá trvalé bydliště. „Je patrné, že obviněný se nedokáže vyvarovat páchání trestné činnosti majetkového charakteru ani za předpokladu, že je ve věci vyhlášen nouzový stav, přičemž nelze uvěřit tvrzení, že by obviněný nebyl o této skutečnosti informován s ohledem na celospolečenská opatření, která byla spojena s přijetím tohoto vládního usnesení. To, že se u Lubomíra Sogela dlouhodobě projevuje sklon k páchání trestné činnosti, je také patrné z přehledu jeho předchozích odsouzení, neboť v zásadě od roku 2003 se dopouští periodicky této trestné činnosti, za níž byl v minulosti trestán k různým druhům trestů včetně odnětí svobody. Lze tak uzavřít, že s vysokou mírou pravděpodobnosti, pokud by byl ponechán na svobodě, se tento trend v jeho chování jen zvýrazňoval, a je tak u něj zcela důvodně možné shledávat obavu vazby předstižné,“ napsal dále soudce Čaňo v odůvodnění vazebního stíhání.

Policie Sogela za krádež vibrátoru nejprve obvinila ze zvlášť závažného zločinu loupeže, později bylo obvinění překvalifikováno na zločin krádeže. „Na základě všech výše uvedených zjištění je možné učinit nejprve závěr o tom, že s vyšší mírou pravděpodobnosti se stal skutek, pro který je vedeno trestní stíhání obviněného Lubomíra Sogela, dále že tento skutek vykazuje znaky zločinu krádeže podle § 205 odst. 2, 4, písm. b) trestního zákoníku a také, že se tohoto jednání dopustil obviněný Lubomír Sogel,“ uvedl soudce Miroslav Čaňo.

Sogelův obhájce Lukáš Seibert podal proti rozhodnutí o vazbě stížnost. „Namítám, že soud prvního stupně pracuje v odůvodnění s nesprávnou právní kvalifikací skutku, pro který je proti obviněnému Lubomíru Sogelovi vedeno trestní řízení a v jehož důsledku byl vzat do vazby. Trestní řízení v této věci bylo proti obviněnému zahájeno na základě usnesení policejního orgánu a to s právní kvalifikací zločinu ‚krádeže‘. Vazební soud ovšem v odůvodnění napadeného usnesení přichází s tvrzením, že proti obviněnému je vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin ‚loupeže‘. Do jisté míry jsem s to (všichni jsme omylní lidé) pochopit, že jde o prostou záměnu slov ‚krádež‘ a ‚loupež‘, nicméně argumentace vazebního soudu zvlášť závažným zločinem (zcela mimo definici pojmu ‚zvlášť závažného zločinu‘) mě vede k tomu, že je třeba i v této argumentaci učinit právní argumentaci obhajoby v zájmu obviněného zadost,“ napsal Seibert v odůvodnění stížnosti proti vazbě.

Soud podle názoru obhájce nepřiléhavě argumentuje s vyhlášením nouzového stavu v neprospěch obviněného a de facto se staví do role soudu rozhodujícího ve věci samé. „Mám na mysli argument v čl. 6 napadeného usnesení: ‚Také je patrné, že obviněný se nedokáže vyvarovat páchání trestné činnosti majetkového charakteru ani za předpokladu, že je ve věci vyhlášen nouzový stav, přičemž nelze uvěřit tvrzení, že by obviněný nebyl o této skutečnosti informován s ohledem na celospolečenská opatření, která byla spojena s přijetím tohoto vládního usnesení.‘ Takto formulovanou argumentaci soudu prvního stupně bych byl ochoten akceptovat za situace, kdybych v období březen 2020 až dosud nesledoval mediální a legislativní výstupy zejména výkonné moci, která se pátým měsícem utápí ve vlastní neschopnosti přijmout rozhodnutí, která by byla srozumitelnou formou podávána jeho adresátům, tj. osobám na území České republiky,“ argumentuje Lukáš Seibert.

A dodává, že tato „normotvorba“ je v mnoha případech nesrozumitelná i pro osoby vysokoškolsky vzdělané v oblasti práva. „Natožpak (s veškerou úctou) pro adresáty typu obviněného Lubomíra Sogela. Shora citovaná argumentace soudu prvního stupně je podle mého názoru odrazem jisté odtrženosti soudní moci od reálného života občanů České republiky,“ uzavírá Seibert.

Sogelův obhájce zpochybňuje i oba vazební důvody: „Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest. Namítám, že nebyla prokázána existence důvodné obavy zakládající uplatnění tohoto vazebního důvodu, na základě níž by se obviněný Lubomír Sogel vyhýbal trestnímu stíhání nebo trestu.“

K dalšímu vazebnímu důvodu pak obhájce namítá: „Podle tohoto ustanovení smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. Opět platí, že důvodná obava musí být dána najisto – vzhledem k okolnostem případu si nejsem zcela jist, zda je tato podmínka naplněna.“

Za pět housek rok a půl

Za podobnou krádež v době koronaviru stráví pětadvacetiletý muž bez domova Lukáš Kalina z Brna ve vězení rok a půl. Podle obžaloby ukradl v Brně pečivo 2. dubna, šlo o pět pizza bulek, kdy jedna stála 12,50 korun. Kalina si dal v obchodě pečivo do tašky a prošel bez zaplacení pokladnou. Poté ho zadržela ostraha. Kalina žije na ulici a ke krádeži se přiznal.

V minulosti byl za obdobný čin třikrát souzený a v době spáchání nového trestného činu byl v podmínce. Brněnský městský soud ho za krádež pečiva poslal na začátku května do vězení na dva roky. Proti rozsudku podala Kalinova obhájkyně odvolání. „Trest byl nepřiměřeně přísný. Můj klient nekradl roušky ani dezinfekci, měl hlad, jednal z existenčních důvodů,“ uvedla jeho obhájkyně Petra Žilková. Poukázala i na to, že muž má diagnostikovanou schizofrenii. Proto Žilkoví navrhla zastavení trestního řízení nebo ochrannou léčbu.

Odvolací krajský soud pak dal Žilkové částečně za pravdu. Podle předsedkyně soudního senátu Markéty Jirsové nebylo pochyb o tom, že muž trestný čin spáchal, trest mu ale šlo uložit pod hranicí zákonné sazby. Senát se podle ní mohl ztotožnit s tvrzením obhajoby, že muž kradl pouze pečivo, ne věci, které by se týkaly vyhlášení nouzového stavu.

Krajský soud v Brně rozhodl před několika dny i ve druhém podobném případu. Za krádež salámu a krabicového vína v době nouzového stavu půjde muž na dva roky a dva měsíce do vězení. Státní zástupkyně řekla, že krabicové víno rozhodně není základní potravina a že muž nekradl poprvé.

Nejvyšší státní zastupitelství už v březnu upozornilo, že vyhlášení nouzového stavu má výrazné dopady v trestněprávní rovině, kdy lze u některých trestných činů použít přísnější trestní sazby.

Podle žalobců se to týká několika trestných činů. Těmi jsou šíření nakažlivé lidské nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, krádež, zpronevěra, podvod, lichva a šíření poplašné zprávy. Posuzovány mohou být, a zjevně jsou, v přísnějším odstavci.

Nouzový stav platil kvůli šířícímu se novému typu koronaviru od 12. března do 17. května.

Když se pachatel dopustí krádeže za obvyklého stavu, hrozí mu maximálně dva roky vězení. Když se obdobného jednání dopustí v době vyhlášeného nouzového stavu, hrozí mu trest odnětí svobody na dva roky až osm let.


Text vyšel na serveru Česká justice, zveřejňujeme ho se souhlasem redakce

SDÍLET