Justiční trůny v pohybu: Šámalův úspěch i neúspěch vytvoří šance pro další výrazné tváře | info.cz

Články odjinud

Justiční trůny v pohybu: Šámalův úspěch i neúspěch vytvoří šance pro další výrazné tváře

ANALÝZA JANA JANUŠE | V médiích, a ve veřejném prostoru vůbec, padají v poslední době obzvláště často jména několika výrazných soudců. Rok 2020 je, nebo alespoň může být, zásadní pro jejich další kariéry a rovněž pro příští směřování české justice. Vybrali jsme pětici důležitých aktérů českého soudnictví, do jejichž dalších pracovních osudů mohou dříve či později zasáhnout aktuálně zamýšlené posuny u Ústavního a Nejvyššího soudu. Kdo jsou tedy soudci budoucnosti?

Pavel Šámal

Senátoři rozhodnou 29. ledna na své první letošní schůzi o tom, zda se současný předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal stane novým ústavním soudcem, jak navrhuje prezident Miloš Zeman, a nastoupí tak na již skoro rok uprázdněné místo.

Pokud Šámal důvěru senátorů dostane, bude nutné najít jeho nástupce v čele Nejvyššího soudu. Patrně se rozhodne mezi dvěma místopředsedy: Robertem Fremrem a Romanem Fialou. První nyní působí u Mezinárodního trestního soudu, druhý u soudu Nejvyššího.

Šámal v případě úspěchu nastoupí na místo řadového ústavního soudce, je ale možné, že se časem posune výše. Pavel Rychetský sice pro Hospodářské noviny uvedl, že neuvažuje o předčasném odchodu z funkce, tak jako tak ale skončí nejpozději v létě roku 2023. Šámalův mandát ústavního soudce v případě úspěchu potrvá až do roku 2030.

Robert Fremr

Současného místopředsedu Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra, který byl před svým odchodem do Haagu soudcem Nejvyššího soudu a na tuto pozici by se tak mohl kdykoliv vrátit, prosazuje jako případného vhodného nástupce Pavla Šámala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

„Pan doktor Fremr je pro mě velkou budoucností naší justice, osobně ho znám z praxe. Je to průkopník toho, že se nedělá soudní pingpong. A právě tento pingpong nám věci zdržuje. On už v hluboké minulosti objevil kouzlo toho, že si věc může sám dodělat, nemusí ji vracet a může to udělat velmi elegantně. Kde to bylo možné, tam to dokázal,“ uvedla ministryně v rozhovoru pro INFO.CZ.

„Je to naprosto noblesní soudce, velice fundovaný, s evropskou praxí, jazykově vybavený. Neznám lepšího, kdo by justici rozuměl tak jako on. Proto je mým kandidátem a budu se snažit ho prosazovat u pana prezidenta,“ dodala.

I kdyby Fremr nabídku na tento post nepřijal, což už se v minulosti nejspíše v souvislosti s rezignací Šámalovy předchůdkyně v úřadu Ivy Brožové stalo, a chtěl dokončit místopředsednický mandát v Haagu trvající až do roku 2021, jeho možná česká kariéra se tím patrně nijak neuzavře.

V nedělních Otázkách Václava Moravce jej totiž podpořila třeba i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová či ústavní soudce a emeritní prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník, podle kterého by byl Fremr „chloubou každého soudu“.

Roman Fiala

Současnému místopředsedovi Nejvyššího soudu skončí s letošním rokem mandát. Právě jeho jméno se rovněž skloňuje v souvislosti s hledáním případného nástupce Pavla Šámala v čele této instituce. Fiala je v současnosti mediálně zdrženlivý, už ale vzhledem k tomu, že na místě druhého muže Nejvyššího soudu tráví nyní desátý rok a tento mandát už nemůže opakovat, by byla škoda jeho zkušenosti „zahodit“.

Pokud Fiala nyní nedostane jinou funkcionářskou nabídku, bude u Nejvyššího soudu pokračovat dál jako soudce a patrně se bude ještě úžeji profilovat ve své oborové specializaci, kterou je dědické právo. V minulosti se o něm rovněž spekulovalo jako o možném ústavním soudci, na podzim 2017 se Fiala neúspěšně ucházel o post prezidenta Soudcovské unie. I tato funkce se mimochodem letos uvolní, prezidentka Daniela Zemanová totiž na podzim dokončí svůj druhý, a tím i závěrečný mandát.

Libor Vávra

Ve funkci letos skončí rovněž předseda Městského soudu v Praze a emeritní prezident Soudcovské unie Libor Vávra. Také o něm mluvil v televizi Barrandov prezident Miloš Zeman jako o dalším možném kandidátovi na ústavního soudce. Je dost možné, že by dostal šanci v případě teoretického Šámalova neúspěchu při schvalování v Senátu.

V minulosti se ale o Vávrovi spekulovalo také jako o případném vhodném nástupci Pavla Zemana v pozici nejvyššího stáního zástupce. Nevypadá to ale, že by se toto místo v dohledné době uvolnilo. „Na to, abyste odvolal nejvyššího státního zástupce, musíte mít dokonalou náhradu. A jak se dívám, tak ji nevidím. Nemůžete odvolat někoho, kdo je poté nenahraditelný. Netvrdím, že se s panem nejvyšším ve všem shodnu, ale určitě si nepřekážíme. Žádné drama nehrozí, ani jsem to v záměru neměla,“ uvedla totiž taktéž v rozhovoru pro INFO.CZ ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Vávra může například také dostat nabídku na stáž u Nejvyššího soudu, kam by se jistě mohl v dohledné době po konci svého mandátu v případě svého zájmu přesunout.

Luboš Dörfl

Dřívější předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl minulý týden vystřídal Jaroslava Bureše v pozici předsedy Vrchního soudu v Praze.

V této roli ho čeká příštích sedm let, vzhledem k jeho schopnostem, „drajvu“ a renomé je ale už nyní poměrně jisté, že může v dalších etapách své kariéry stoupat na nejvyšší justiční posty.

I jeho tak může z dlouhodobého pohledu ovlivnit to, jak současné přesouvání v čele české justice dopadne.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud