K. H. Frank nebyl za války příčetný, hájil ho advokát Kamill Resler. Sám byl v odboji | info.cz

Články odjinud

K. H. Frank nebyl za války příčetný, hájil ho advokát Kamill Resler. Sám byl v odboji

1. DÍL SERIÁLU ADVOKÁTI PROTI TOTALITĚ | Kamill Resler (1893-1961) vstoupil do dějin jako obhájce státního ministra pro Protektorát Čechy a Morava a „kata českého národa“ Karla Hermanna Franka. Advokátovo jednání bylo pro většinu lidí nepochopitelné, Resler ale ctil právo na spravedlivý proces pro každého. Že přitom s nacismem ani v náznaku nesympatizoval, dokazuje už jeho hrdinství před druhou světovou válkou i během ní. Ze všech těchto důvodů ho Česká advokátní komora zařadila jako jednu z následováníhodných osobností do projektu Advokáti proti totalitě, jehož je INFO.CZ mediálním partnerem. Připojme teď k Reslerovi několik poznámek.

Kamill Resler působil v té nejsložitější době, zažil obě světové války i únor 1948. Zásahy do advokátního stavu i perzekuci si tak vyzkoušel na vlastní kůži. Nikdy se ale nevydal tou jednodušší cestou. Trval na tom, že soudní proces musí být pro každého spravedlivý, ať se již dopustil sebehorších zločinů.

Židovské advokáty vylučovat nebudete!

„Reslerova statečnost se projevila nejen po druhé světové válce, ale i před ní a v jejím průběhu. V druhé půlce 30. let obhajoval německého bankéře Kiesewettera obžalovaného podle zákona na ochranu republiky, což mnozí vnímali jako zradu republiky. Za druhé republiky a za protektorátu se zastával advokátů židovského původu a odbojářů,“ připomíná pro INFO.CZ přední znalec Reslerových osudů, právník Jakub Drápal. O hrdinném obhájci napsal knihu Poslušen zákonů své země a svého stavu s podtitulem Kamill Resler – Obhájce K. H. Franka, vydanou v roce 2014 v Praze nakladatelstvím Auditorium, díky níž si mohou představu o tomto advokátovi všichni zájemci kompletně dotvořit.

„Kromě toho, že působil v protinacistickém odboji, považuji za neuvěřitelné jeho veřejné vystupování proti vylučování židovských právníků z Jednoty advokátů československých. V tehdejší všeobecné protižidovské atmosféře, kdy mohl být zlynčován každý, kdo se Židů zastával, vyžadovalo značný kus odvahy nepoddat se tomuto davovému šílenství,“ připomíná pak pro INFO.CZ hlavní autor projektu Advokáti proti totalitě Petr Toman.

„Důsledně vystupoval proti svým kolegům z advokacie. Byl tehdy náměstkem kárného žalobce Advokátní komory v Praze a jakékoliv kroky advokátů proti židovským kolegům kárně žaloval. A to i po okupaci, kdy už šlo opravdu o krk. Nejvyšší soud se ho alibisticky zeptal, zda trvá na svém odvolání proti zastavení kárného řízení kárnou radou Advokátní komory, a on v roce 1940 odpověděl, že ano. Mohl se stáhnout a napsat, že nikoliv,“ dodává Toman.

Nebezpečný šílenec K. H. Frank

Po druhé světové válce Resler obhajoval některé nacistické zločince, například Karla Hermanna Franka či protektorátního předsedu vlády Richarda Bienerta. I tenkrát se projevila Reslerova statečnost. „Kauza K. H. Franka, kvůli které je Resler obecně známý, byla z mého pohledu z hlediska statečnosti méně významná: Musel se vyrovnat sám se sebou a s lidmi okolo sebe, ale nehrozilo mu větší nebezpečí. Oproti tomu, když jako náměstek kárného žalobce komory žaloval advokáty útočící na své kolegy židovského původu 15. března 1939 s německými vojsky pod okny, mi přijde jako příkladná ukázka statečnosti,“ říká k tomu Drápal.

Ve zmíněné knize se Drápal procesu s Frankem rozsáhle věnuje a rozebírá i jeho argumentaci, jejímž hlavním bodem byla Frankova údajná nepříčetnost v období od 21. května 1938 do 9. května 1945. „Viděli jste konečně na plátně obžalovaného, jak se zvednutou paží třeští své oko na německou vlajku s takovým výrazem v obličeji, že ho veřejnost v této síni provázela zaleklým, zdušeným smíchem. Rozpomeňte se na to, co vám v tomto okamžiku šlehlo myslí, nesnažte se tento pocit v sobě potlačit a odpověď pravdy bude: směšný, ale nebezpečný šílenec,“ cituje Drápal na straně 129 své knihy z Reslerovy řeči s odkazem na knihu Český národ soudí K. H. Franka (str. 149-231, editorsky ji připravil Karel Zajíček a v Praze ji roku 1947 vydalo Ministerstvo informací).

I přes to, že soud dal v některých věcech Reslerovy za pravdu, Frank si vyslechl rozsudek smrti.

„Náš projekt se věnuje advokátům, kteří v minulém století vystupovali proti totalitě. Tím pojmem však nemyslíme jen politický systém, tedy nacismus nebo později komunismus, ale v tom nejširším významu totalitní způsob myšlení. Kamilla Reslera jsme do projektu zařadili jednak proto, že se v době nacismu postavil proti perzekuci židovských advokátů, jednak proto, že důslednou obhajobou nenáviděného nacistického vraha K. H. Franka v roce 1946 prokázal osobní statečnost a profesionální odpovědnost. Rok po válce obhajovat nacistického pohlavára si odvahu nepochybně vyžadovalo,“ zdůvodňuje jeho volbu Petr Toman.

Podobně se k Reslerovi staví i odborný garant projektu Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů: „Resler riskoval na začátku nacistické okupace hodně, paradoxně pak sklízel velkou vlnu nenávisti od lidí, kteří mu měli za zlé, že se po válce snažil řádně hájit tohoto nacistického zločince. Snažil se o věcnou obhajobu, nepůsobil jako spolupracovník obžaloby. Přitom samozřejmě nezlehčoval zločiny, kterých se K. H. Frank dopustil, přistupoval k němu ale jako k člověku, který má podle zákona právo na obhajobu.“

„V atmosféře nenávisti, která je po obludných nacistických zločinech do jisté míry pochopitelná, byla jeho snaha lidsky obdivuhodná. Těžko mu můžeme něco vytýkat, když víme, jak se choval za nacistické okupace. Je to velmi pozoruhodný příběh, který dokazuje jeho mimořádný charakter, jenž se ukázal rovněž po únoru 1948,“ dodává Blažek v rozhovoru pro INFO.CZ.

Obhajoba i pro největšího zločince

„Pro mě je Reslerovo chování esencí pozitivních vlastností každého advokáta: sloužit klientovi až do konce, bez ohledu na názor veřejnosti i ten vlastní na jeho jednání. I největší zločinec si zaslouží obhajobu, i když se to nerado poslouchá. Je to znak demokracie, právního státu či chcete-li lidské spravedlnosti. Další peripetie jeho života již tak známé nejsou. Účast v protinacistickém odboji, nesouhlas s protižidovskými akcemi a nakonec i odchod z advokacie, která v novém, komunistickém hávu již pro něj nebyla. O tom všem je naše vyprávění o Kamillu Reslerovi,“ říká pak Petr Toman.

„Kamill Resler byl osobností – nebyl pouze výborným, zásadovým a pracovitým advokátem, ale i milovníkem umění, podporovatelem a přítelem spisovatelů, básníků či malířů. V různých částech svého života byl anarchistou, socialistou, sokolem, vojákem, odbojářem či archivářem. Byl jeden svého druhu, kterého je těžké vystihnout několika větami,“ shrnuje Reslerovu osobnost Jakub Drápal.

Postihnout ji tak v jednom článku skutečně nejde. O Reslerovi ale můžete jednoduše zjistit víc. Vedle zmíněných knih brzy vyjde také publikace Advokáti proti totalitě a 5. listopadu rovněž začne stejnojmenná výstava. „Málokdo ví, že měl K. H. Frank skleněné oko. Kamill Resler musel v době obhajoby dokonce řešit, zda jej může Frank nosit i v době vazby a následného soudního procesu. Nám se podařilo Frankovo skleněné oko získat. Pro připomenutí Reslerovy obhajoby a toho, co vše musí obhájce pro svého klienta zajišťovat, bude vystaveno,“ zve na výstavu Petr Toman.

Česká televize by také mohla reprízovat televizní film Jaromíra Polišenského z roku 1998 Ex offo s Viktorem Preissem v hlavní roli, který věrně zachycuje dobovou atmosféru. „Je velmi pěkně zpracovaný, v mnohém podle archivních materiálů a ve spolupráci s Reslerovými potomky. Domnívám se ale, že Reslerův příběh by si zasloužil širšího zpracování, ve kterém by Frankův proces a jeho obhajoba Reslerem byla přirozeným vyústěním předchozích kauz a dlouhodobého života obhájce, který se nebál postavit většinovému názoru, ať již v demokracii či diktatuře,“ uzavírá Drápal.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud