Když zdědíte dluhy: Odmítnout bývá zbytečné. Zkuste likvidaci dědictví, možná na vás i něco zbude | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Když zdědíte dluhy: Odmítnout bývá zbytečné. Zkuste likvidaci dědictví, možná na vás i něco zbude

Když zdědíte dluhy: Odmítnout bývá zbytečné. Zkuste likvidaci dědictví, možná na vás i něco zbude
 

Podle českého práva je možné zdědit rovněž dluhy. I předlužené dědictví se ale může dědici nakonec vyplatit, a to ve chvíli, kdy zvolí přesný právní postup, zahrnující například takzvanou výhradu soupisu a likvidaci pozůstalosti. Když slyší lidé o dluzích, většinou s dědictvím nechtějí nic mít. Ani nechtějí jít k notáři, pošlou mu dopis, že dědictví odmítají. Ale může to být škoda“ říká pro INFO.CZ insolvenční správce Aleš Jirásek ze společnosti Alma insolvence, která se specializuje na likvidace pozůstalostí.

O co vlastně jde při likvidaci dědictví?

Zákon o zvláštních řízeních soudních upravil nově proces likvidace pozůstalosti. Tato možnost existovala už i dříve, ve starém občanském zákoníku, ale moc se jí nevyužívalo. Likvidace se nyní nařizuje ve chvíli, kdy se zjistí, že je dědictví předlužené a oprávněná osoba ji navrhne, případně ji může nařídit i notář bez návrhu z důvodu veřejného zájmu. Jejím smyslem je, že notář sám, nebo ve spolupráci s likvidačním správcem, zpeněžují majetek a současně přezkoumávají pohledávky věřitelů, kteří se přihlásili do likvidace pozůstalosti.

Prakticky může jít například o to, že je v dědickém řízení na straně aktiv evidována bytová jednotka v určité obvyklé hodnotě dle posudku, např. 1,5 milionu korun, a proti ní stojí na straně pasiv zajištěné pohledávky hypoteční banky, například 1,2 milionu korun, a dalších pěti nezajištěných věřitelů, celkem například 0,7 milionu korun, které všechny dohromady přesahují celkem hodnotu bytové jednotky. Pasiva vycházejí celkem 1,9 milionu korun, aktiva 1,5 milionu korun, rozdíl je 0,4 milionu korun. Pozůstalost je tedy předlužená a dědici ji v tuto chvíli často odmítají, místo aby se pokusili navrhnout likvidaci pozůstalosti.

V případě likvidace pozůstalosti se totiž poté může zjistit, že některá z pohledávek věřitelů není správně vyčíslená, vznikla na základě neplatného úkonu nebo vykazuje jiné vady, tedy množství pasiv se sníží. Nebo se může podařit zpeněžit bytovou jednotku za cenu vyšší, než je obvyklá cena dle posudku, čímž se zase zvýší množství aktiv. Ve výsledku je buď množství pasiv vyšší než množství aktiv, a věřitelé budou poměrně z aktiv uspokojeni, pokud však množství aktiv bude vyšší než množství pasiv, vznikne likvidační přebytek, který může dostat osoba, se kterou se jednalo jako s dědicem a která navrhla likvidaci pozůstalosti. Pokud ale všichni potenciální dědici dědictví odmítnou, navrhne finálně likvidaci pozůstalosti stát, který by v takovém případě dostal tento případný přebytek.

K likvidaci dědictví tedy dochází ve chvíli, kdy to vypadá, že je hodně zadlužené?

Notář musí dojít k závěru, že je dědictví předlužené. Například když věřitelé oznámí dluhy za dva miliony, proti kterým je majetek za půl milionu. Informace notáři sdělí potencionální dědici, případně je zjistí sám ze své činnosti v průběhu dědického řízení. Potencionální dědic může takové dědictví přijmout, včetně dluhů. Nebo jej odmítnout, to je nejčastější situace. Notář poté osloví dalšího možného dědice v pořadí dle dědických skupin, a pokud i oni odmítnou, dostane se až na stát, který je poslední v pořadí.

Potencionální dědic však místo odmítnutí dědictví může požádat o takzvanou výhradu soupisu a současně navrhnout likvidaci pozůstalosti. Rozhodnutím o nařízení likvidace pozůstalosti přestává být tento potencionální dědic účastníkem řízení o likvidaci pozůstalosti, nemusí již v řízení nic činit, nic mu nehrozí a pouze čeká, zda případně likvidace neskončí přebytkem, který by mu po ukončení likvace byl vyplacen. Notář může likvidaci provést sám, pokud je třeba jednodušší, nebo ustanovit ze seznamu insolvenčních správců likvidačního správce, který bude majetek spravovat a vést případné související spory.

Další cestou k nařízení likvidace pozůstalosti je, že o likvidaci rozhodne notář bez návrhu, pokud dospěje k závěru, že jde o veřejný zájem. Teoreticky například ve chvíli, kdy je v předluženém dědictví majetek, který chátrá a bude vhodné ho rychleji zpeněžit. Není to ale častá varianta. Většinou k likvidaci dochází na základě návrhu, a to až toho posledního subjektu v řadě dědických skupin, kterým je stát. Tato dědická řízení však předtím trvají třeba dva nebo tři roky, než je konečně nařízena likvidace.

Jak se dědicové dozvědí o dluzích?

Buď o nich ví sami již od zůstavitele, nebo poté od notáře, který provádí určitou obecnou lustraci. Věřitelé, například banka nebo finanční úřad, oznamují v průběhu dědického řízení své pohledávky za zůstavitelem právě notáři. V této chvíli ale nemusí jít o všechny pohledávky věřitelů za zůstavitelem. Půjde o určitý objem pasiv pozůstalosti, na základě kterého dědici a notář mohou zjistit, že by mělo jít o předlužené dědictví, ovšem bez bližšího přezkumu oznámených pohledávek.

Pokud dojde následně k nařízení likvidace pozůstalosti, začne běžet tříměsíční lhůta k přihláškám věřitelů, následně se již další věřitel nemůže do likvidace přihlásit. Následuje detailní přezkum přihlášených pohledávek a až v této chvíli se definitivně zjistí, s jak vysokými dluhy je třeba v likvidaci pozůstalosti počítat. Jak už jsem říkal, některé pohledávky mohou vykazovat vady, během přezkumu budou popřeny a následně mohou z pasiv pozůstalosti vypadnout, byť s nimi bylo počítáno při předchozím závěru o předlužení dědictví.

Z pohledu dědice je tedy nejvýhodnější požádat o výhradu soupisu a likvidaci, když jsou v dědictví i dluhy? Protože se může dostat do plusu, na rozdíl od situace, kdy by dědictví rovnou odmítl?

Přesně tak. Za situace, kdy je potencionální dědic rozhodnut dědictví odmítnout, stojí vždy za zvážení, zda pro něj nebude vhodnější namísto odmítnutí dědictví navrhnout likvidaci pozůstalosti. Zejména v případě, kdy zůstavitel vlastnil hodnotnější majetek, například nemovitost, byť dluhu zůstavitele převyšují hodnotu tohoto majetku. V konkrétním případě bude nejlepší se obrátit na právního zástupce, nejlépe advokáta, který věc ještě posoudí vzhledem ke specifikům daného případu a potencionálnímu dědici poradí i ohledně jiných úkonů v řízení, například možnosti využití konvokace věřitelů atd.

Nikdo však nemůže předjímat, jak ve výsledku likvidace pozůstalosti dopadne a zda se skutečně nepodaří notáři či likvidačnímu správci dovést řízení k likvidačnímu přebytku, kterého se odmítnutím dědictví potencionální dědic automaticky vzdává. Pravděpodobnost dosažení přebytku v těchto řízeních sice není vysoká, ale v žádném případě ji nelze vyloučit.

Tímto postupem tedy dědic nic neriskuje?

Dle mého názoru by neměl. Ale opravdu je lepší to probrat ještě s notářem a případně právním zástupcem s ohledem na konkrétní situaci. Pokud ale dojde k výhradě soupisu, případně konvokaci věřitelů a návrhu likvidace pozůstalosti, tak i kdyby likvidace nevyšla, dědic by měl být dobře krytý.

Proč by likvidace neměla vyjít?

Některý z účastníků by se například odvolal proti rozhodnutí o nařízení likvidace s tím, že nejsou splněny podmínky pro její nařízení a odvolací soud by mu vyhověl. Nevěřím, že by to byl častý případ, ale nedokážu to vyloučit.

Jde tedy o věc, která je spojena s rekodifikací soukromého práva a je poměrně nová?

Likvidace pozůstalosti dle zákona o zvláštních řízeních soudních je nová i pro notáře, dědická řízení se řídí touto úpravou od 1. ledna 2014. Já jsem na první likvidaci pozůstalosti začal pracovat na konci roku 2015, nebylo jich tehdy moc. Nyní se však v mnoha dědických řízeních, která byla zahájena po 1. lednu 2014 a kde všichni dědici průběžně dědictví odmítali, dostává pořadí ke státu, který likvidaci navrhuje. Bylo by tedy dobré, kdyby potenciální dědici navrhovali likvidaci častěji už na začátku dědického řízení, a nečekalo se několik let, kdy všichni potencionální dědici průběžně dědictví odmítají, musí se vždy obeslat a pozvat k jednání, dokud nepřijde na řadu stát. Po celou tuto dobu totiž může docházet ke znehodnocování a chátrání majetku v pozůstalosti.

Už máte některé z těchto likvidací úplně uzavřené?

Několik jich je už zcela skončených, většina řízení stále běží. V jednom řízení se podařilo prodat bytovou jednotku výrazně nad cenou obvyklou dle znaleckého posudku a ke vzniku přebytku nedošlo asi o 30 tisíc korun, přičemž byly uhrazeny závazky za více než dva miliony korun.

Proč právě stát mapuje nové cesty? Je to tím, že má vlastní právníky a musí jednat s péčí řádného hospodáře?

Je poslední v řadě zákonných dědických skupin a nařízení likvidace je pro něj nejjednodušší východisko. Nemovitosti i další majetek by jinak musel spravovat, nebo navrhne likvidaci a čeká, co se stane.

Může si dědic zvolit konkrétního likvidačního správce, který bude celou věc řešit?

O případném ustanovení likvidačního správce a jeho výběru rozhoduje notář. Musí jít o člověka ze seznamu insolvenčních správců, který má speciální pojistku. Potencionální dědic ale může vždy dát neformální podnět, pak už je to na úvaze notáře.

Jak se k likvidaci staví z vaší zkušenosti notáři?

Je to půl na půl. Je to pro ně nové téma, někteří si dělají likvidace pozůstalostí sami, jiní je považují za nutné zlo a raději spolupracují se správcem. Pro správce je totiž uvedená agenda denní chleba, kterou v obdobném provedení znají z insolvenčních řízení, a to včetně přezkumu pohledávek, který sice v likvidaci pozůstalosti musí provádět notář, ale správce mu může k pohledávkám sdělit své stanovisko a výhrady. Někteří správci ale funkci likvidačního správce vykonávat nechtějí, protože reálně převažuje množství méně lukrativních kauz.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.